Bleskový impeachment a následné sesazení paraguayského prezidenta Fernanda Luga nelze klasifikovat jinak, než jako parlamentní puč. Kdo se chce zbavit prvního demokraticky zvoleného levicového prezidenta v historii země? Jak na faktický coup d’état reagovaly ostatní latinskoamerické země? Fernando Lugo byl zvolen prezidentem Paraguaye v dubnu 2008 a pravicová strana Colorado tak byla po 61 letech odstavena od moci (z jejích řad vzešel i diktátor Alfredo Stroessner, vládnoucí v letech 1954 – 1989 a podporovaný USA). Lugo po nástupu do funkce odmítl prezidentský plat, slíbil bojovat s korupcí a uskutečnit pozemkovou reformu.

Zavedl řadu sociálních programů, za účelem zlepšení životní úrovně nejchudších, jako je podpora sociálního bydlení a bezplatná zdravotní péče ve veřejných nemocnicích. V posledních dnech mu v ulicích Asunciónu vyjádřily podporu tisíce jeho stoupenců.

Za oficiální příčinu odvolání hlavy státu dvoukomorovým parlamentem je udávána odpovědnost za nešťastný incident z 15. června mezi stovkami bezzemků, kteří se na severu Paraguaye zmocnili statku a policií. Celkem zahynulo sedmnáct lidí. Liberální strana odepřela prezidentovi podporu a spojila se s opoziční pravicí za účelem jeho sesazení. Na jedné straně tak stojí exprezident a jeho chudí podporovatelé a na straně druhé politická pravice, oligarchové, kteří vždy ovládali stát, katolická církev a drtivá většina médií. Tímto aktem se naplno rozjela kampaň před prezidentskými volbami v dubnu 2013. Podle různých analytiků skutečným motivem sesazení Luga nebyl onen nešťastný incident, ale úsilí o ovládnutí silových resortů před začátkem kampaně. Exprezident prohlásil, že za jeho svržením stojí pravicový prezidentský kandidát s pochybnou minulostí Horacio Cartes, jehož materiály WikiLeaks spojují s obchodem s drogami a praním špinavých peněz.

Proč byl Lugo odstraněn devět měsíců před koncem funkčního období? Je pravděpodobné, že se jeho političtí soupeři domluvili dávno před oním incidentem, který posloužil jako vhodná záminka. Liberálové se spojili se stranou Colorado v obou komorách parlamentu, aby prezidenta, jenž vzbuzoval velké naděje mezi chudou většinou populace, sesadili a na jeho místo mohl nastoupit dosavadní viceprezident z Liberální strany Federico Franco za účelem paralyzace Lugova reformního programu. Během třiceti hodin jej zákonodárci narychlo zbavili úřadu, aniž mu poskytli možnost se obhájit. Exprezident zdůraznil, že se jednalo bez pochyby o státní převrat parlamentní formou, který ohrožuje paraguayskou demokracii.

Legální, avšak nelegitimní převrat v Paraguayi rozhodně odsoudila většina zemí Latinské Ameriky, které nového prezidenta Franka odmítají uznat, zatímco Washington a Madrid situaci hodnotí zdrženlivě. Organizace Unasur zvažuje uvalení obchodních a diplomatických sankcí na Paraguay. Argentina, Ekvádor a Venezuela stáhly své velvyslance z Asunciónu a Mexiko, Brazílie, Peru Uruguay, Kolumbie a Chile je povolaly ke konzultacím. Státy Mercosur se rozhodly nepozvat nového prezidenta na summit v Mendoze a brazilská prezidentka Rousseffová navrhla pozastavit členství země v organizaci. Prezidenti Ekvádoru a Bolívie Rafael Correa a Evo Morales oznámili, že uznají pouze vládu vzešlou z transparentních a demokratických voleb v roce 2013. Morales dodal, že cílem převratu je zastavení politiky ve prospěch chudých a nejvíce vylučovaných – domorodých lidí bez půdy. Zároveň dění v sousední zemi klasifikoval jako útok na všechny vlády v regionu, které provádějí hluboké politické, ekonomické, sociální a kulturní změny. Hugo Chávez přirovnal situaci k vypuzení honduraského prezidenta Manuela Zelayi, kterého v roce 2009 sesadila armáda, a k pokusu o puč zinscenovaný ve Venezuele v roce 2001. Argentinská prezidentka Fernández-Kirchnerová prohlásila, že nehodlá uznat státní převrat a okamžitě stáhla velvyslance z Asunciónu.

Paraguay tak čelí mezinárodní izolaci a ostrakizaci ze strany většiny zemí subkontinentu, které solidarizují se svým levicovým kolegou. Nového prezidenta však nepodpořily ani konzervativní vlády v Chile, Kolumbii a Mexiku. Otázkou je, zda tuto událost lze interpretovat pouze jako boj o moc v jedné zemi, nebo byla změna poměrů podnícena ze zahraničí. Washington totiž v zemích Latinské Ameriky dlouhodobě preferuje pravicové vlády, které jsou vůči zájmům USA povolnější.

Ondřej Kosina

Zdroj: vasevec.cz

]]>