V předchozím článku na Oilprice jsem se ptal, zda Západní sankce uvalené na Rusko společnosti v EU a v Asii běžně porušují, s poznámkou, že sankce mohou fungovat jedině, když se k nim všechny země spojí. V červnu Financial Times referoval, že sankce pouhý rok po zavedení už erodují. Vypadá to, že politiky vlád a podniků to táhnou opačným směrem i přesto, že sankční režim je ohledně aktivit, které jsou zakázány, jasný, jak to vysvětlil Forbes:
[quote align="center" color="#999999"]
„Loni v červenci (14) zakázala EU svým společnostem podepisovat jakékoliv nové finanční dohody s Ruskem. V září EU zavedla na ruský přístup na kapitálový trh EU ještě větší restrikce. Sankce uvádí, že jednotlivci a společnosti z EU nesmí poskytovat půjčky pěti hlavním ruským státem vlastněným bankám včetně Sberbank a VTB Bank a dalším třem státem vlastněným energetickým společnostem, v jejichž seznamu je Gazprom na vrcholu.
Zářiové sankce, které nabyly účinnosti 12. tohoto měsíce, uvádí, že společnosti už nesmí poskytovat služby spojené s vydáváním finanční instrumentů včetně brokerských vztahů.
Navíc byly také zakázány určité služby potřebné k průzkumu a k těžbě ropy z hlubokých moří, k průzkumu a těžbě v Arktidě nebo k průzkumu a k projektům ropy z břidlic v Rusku, jenž byly také zakázané.“[/quote]
Spousta finančních zpráv mainstreamu rovněž už začíná se sbíráním příběhů o ‚prolamování sankcí‘ s poukazem, že mnohé vlády navázané na NATO nepovažují sankce na Rusko za překážku k provádění businessu s ruskými energetickými společnostmi.
Forbes uvádí, že v důsledku sankcí Západní ropné společnosti, které kdysi ruskému trhu dominovaly, teď nahrazují evropské a asijské společnosti. Článek konstatoval, že ExxonMobil byl kvůli sankcím „z Ruska vykopán“ a byl nucen zavřít svůj hlavním arktický objev v Karelském moři, za nějž jako za součásti společného podniku s Rosněftem utratil ¾ miliardy dolarů.
ExxonMobil má v Rusku 10 společných podniků se státem vlastněnou firmou Rosněft, ty byly ale všechny dány kvůli sankcím k ledu.
Podniky a političtí vůdci z Evropské unie (EU) mají sklon zpochybňovat platnost sankcí více, než ti z US, protože na Evropu mají sankce daleko větší negativní ekonomický dopad. Ohledně otázky energetické politiky a Ruska se vynořují uvnitř EU jasné rozkoly stejně jako mezi EU a US.
Jedním příkladem těchto rozkolů jsou i ty ohledně sankcí na Írán, kde EU nedávno hlasovala za prodloužení svého suspendování sankcí, dokud nebudou dokončena jaderná vyjednávání.
„Evropské společnosti hledají způsoby, jak s nimi dělat business, a jsou na to určitě natěšenější než jejich US protějšky,“ řekl the Financial Times vedoucí člen Oxfordského institutu energetických studií James Henderson. „US společnosti budou, až postoupíme vřed, značně znevýhodněny, protože sankce EU nejsou retroaktivní, zatímco ty americké jsou.“
Zůstává otevřenou otázkou, zda mnohamiliardové půjčky z Číny a Indie do Ruska a jejich společné energetické podniky s Rosněftem nejsou přímým obcházením Západních sankcí s tím, že zrovna na Rosněft i jejích předsedu jsou sankce. Rovněž to vyvolává otázky o tom, zda tyto sankce samotné nevytváří pro ty ‚porušovatele‘ nekalé výhody.
Na Ekonomickém fóru v St. Petěrburgu byly oznámeny tyto potenciálně sankce prolamující dohody:
- BP si koupí 20% Rosněftem vlastněných ropných rezerv na Východní Sibiři v rámci obchodu za 700 miliard $ na vytvoření nového Asii provazujícího ropného partnerství.
- Rosněft a indická státem vedena Oil and Natural Gas Corp podepsaly dlouhodobé dohody.
- Gazprom buduje spolu s Royal Dutch Shell globální alianci.
- Gazprom podepsal dohodu s řeckou vládou o zřízení jejich plynovodu Turecký proud.
- Gazprom podepsal půjčku 300 milionů euro s Unicredit Bank v Rakousku.
- Gazprom vede diskuse s Engine (bývalou GDF Suez) kvůli plynovodům do Francie
Korunu tomu nasadil příjezd Saúdů na Ekonomické fórum v St. Petěrburgu s nabídkou, že se stanou plnocenným finančním partnerem Rusů v rozvoji energetiky výměnou za ruské jaderné poradenství a vojenské zbraně. O dva týdny později zvedli Saúdové sázky s pětiletou investicí 10 miliard $ do ruského zemědělství, maloobchodu a do nemovitostí.
Na jednu stranu sice vidíme, jak Rusko nahrazuje Západ svými klienty a partnery v Číně i jako finančníky rozvoje energetiky; ale něco jiného je na druhou stranu vidět Rusko, jak nahrazuje Západní financování financováním ze Středního východu, které pochází od jedněch z nejbližších spojenců Západu. To nejspíš vyvolává v Západních bankovních kruzích značné obavy.
Pro investiční komunitu z tohoto fóra vyšel ještě další signál o tom, kam teď může vanout investiční vítr. Jim Rogers, americký mnohamiliardový investor a bývalý partner George Sorose ve fondu Quantum oznámil, že investuje do ruských aktiv právě proto, že „jsou nejnenáviděnější na světě.“
Tento proslulý americký kverulant nedávno přijal místo ve Správní radě ruské společnosti hnojiv PhosAgro, kde je i významným akcionářem.
Asi šest měsíců poté, co byly tyto sankce uvaleny, navštívil Kreml US ministr zahraničí, aby vedl soukromé rozhovory s Putinem, což bylo široce interpretováno jako pokus o zmírnění vnitřního napětí kvůli Ukrajině. Po fóru v St. Petěrburgu proběhl první telefonní hovor mezi presidentem Obamou a Putinem, čímž bylo prolomeno osmiměsíční mlčení.
Napětí se zmírnilo a zprávy začaly být více zaměřené na záležitosti jako Řecko, spíše než na Ukrajinu, přičemž to vypadá, že ostražitost k sankcím eroduje. Objevují se i signály, že někteří US analytici začínají zpochybňovat Západní povídačku o ruských aktivitách na Ukrajině. Jeden příklad pochází i od vedoucího analytika Stratfor.com, jednoho z nejrespektovanějších US strategických zpravodajských kanálů. Vedoucí analytik Lauren Goodrich 29. června na videu na webu Straftforu argumentoval, že jsou to ve skutečnosti US, kdo provádí nepřátelství vyvolávající manévry, zatímco Rusové na ně pouze reagují:
[quote align="center" color="#999999"]
„Způsob, jaký to podávají americká média, je, že to Rusko je (na Ukrajině) agresorem, ale my spíše vidíme, že Rusko se místo toho chová velice reaktivně. NATO začalo posilovat, tak Rusko začala posilovat. Spojené státy pomohly, aby se na Ukrajině loni odehrála revoluce, tak si Rusko vzalo Krym a vstupuje na východní Ukrajinu. Takže ve skutečnosti jsou to reakce na to, co se odehrává ze strany Spojených států a NATO.“[/quote]
Toto vše naznačuje, že oficiální vládní sankce mohou sice pokračovat o dost déle, ale business komunity v EU a v Asii je budou čím dál více ignorovat. To nejspíš povede ke zvýšenému tlaku na vládu od US business komunity, aby umožnila společnostem konkurovat a působit na vyrovnaném hřišti jako jejich druzi v EU a v Asii. Tato rostoucí dichotomie mezi US a EU/Asií nejspíš nebude přetrvávat dlouho, jelikož jejich jednotlivé vlády hledají způsoby, jak se vyhnout ztrapnění u svých vlastních business komunit.
Jak konstatoval Chris Weafer, zakládající partner moskevského poradenství Macro-Advisory: „Zboží a služby, které by teoreticky měly podléhat sankcím, se ve skutečnosti jako sankcionované neprojevují. Společnosti je zjevně obchází. Je vidět, že „některé Západní vlády“ hodně mhouří oči… „Myslím, že základní poselství je takové, že když to neděláte moc drze, tak jste v pohodě.“
Zástupci US ministerstva zahraničí, když popisoval reakci ministerstva zahraničí, na otázky US společností o účasti na Ekonomickém fóru v St. Petěrburgu asi uklouzla pravda: „Když nám řeknete, že tam pojedete, tak vám nejspíš nařídíme, abyste tam nejezdili, ale když tam pojedete, a neřeknete nám to, tak nejspíš neuděláme nic,“ řekl.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com