Co se přesně stane, když se rozhodnete kompletně změnit svůj život a začít žít úplně jinak, než jste byli po celou svoji dosavadní existenci zvyklí? Když místo v 4+1 se dvěma koupelnami na pozemku velkém 800 m2 budete žít v mobilním domě se dvěma místnostmi na půdě o 400,000 m2?  Když se zbavíte své půjčky a účtů za elektřinu, a budete používat solární energii? Když už nebudete dál pít fluoridovou a chlorovanou vodu, ale pouze tu z pramene anebo dešťovou?


Když už vzduch, který dýcháte, nefiltrují výpary z aut, ale miliardy rostlin? Když přestanete kontrolovat hodinky anebo kalendář, ale řídíte se tím, co potřebuje vaše tělo? Když už se nadále nemusíte strachovat s tím, jestli a jak se uživíte, a místo toho děláte to, co vás baví, a dáváte průchod své kreativitě? Když máte více prostoru a svobody, než jste kdy byli zvyklí?

Co se změní, když se všechno tohle stane? Vy se změníte.

Zhruba před rokem jsme se s mojí ženou (je nám 30+) a dvěma malými dětmi odstěhovali z klasického předměstského domu do 4000 km vzdáleného údolí v horách. Nemůžeme přijímat mobilní signál ani elektřinu, vodu nebo plyn. Satelitní telefon funguje jen občas. Jsme kompletně odstřiženi.

Stejně jako pro většinu nám podobným bylo naším důvodem opustit civilizaci být šťastní.

Mým bodem zvratu bylo uvědomění si, že se snažím naplnit pouze nějakou společenskou předlohu – vzdělání, kariéra, auto, dům, nábytek, předměty, koníčky, dovolené, vztahy, děti. Když mi tato předloha nepřinesla štěstí, začal jsem přemítat nad tímto seznamem.

Byli jsme v toxickém vztahu, ve kterém šlo o to snažit se, aby to fungovalo. S dětmi to bylo ještě horší. Pak přibyla hypotéka, vysoké náklady na bydlení a náš sen o šťastném životě se začínal rozplývat. Rozhodli jsme se to změnit.

Následující rok byl plný extrémů a kontrastů: nikdy v životě jsme nebyli tak zmatení, zoufalí, frustrovaní, vystresovaní a osamělí, ale zároveň ani tak klidní, spokojení a uvolnění. Nikdy předtím jsme si nebyli tak moc nejistí, jestli spolu vydržíme a zároveň jsme se nikdy necítili tak spojeni.

Bylo nám horko, byla nám zima. Neměli jsme co pít, neměli jsme žádné peníze, byli jsme zranitelní. Byli jsme ale také v bezpečí, mocní, svobodní a v bezpečí. Uvědomovali jsme si, že nám toho z našeho starého života hodně chybí, ale věděli jsme, že se nechceme vrátit.

Svět definovaný hierarchií, penězi, právem, daty a deadliny se stal najedou bezvýznamný. To, na čem opravdu záleží, je osobní volba a svoboda.

Nikdy jsme nebyli tak šťastní.

[quote align="center" color="#999999"]

  • Vážení a milí čtenáři, děkujeme, že podporujete činnost nezávislého magazínu Vědomí
  • [/quote]

    Zdroj: ce.com