Úsilí Berlína o znovuoživení Minských rozhovorů s uspořádáním schůzky trojstranné skupiny o vyřešení situace na Ukrajině selhalo. Samozřejmě, že ukrajinský president Petro Porošenko poslouchal, co musela německá kancléřka Angela Merkel a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier říci. Ten opakoval, že schůzka, která má „klíčovou“ důležitost pro nalezení konečného mírového řešení tohoto problému by měla proběhnout už brzy. Pak ukrajinský president odložil sluchátko, aby zavolal presidentovi Běloruska, kterého pozval k návštěvě Kyjeva na 21. prosince – tj. na ten samý den, kdy se měla ta trojstranná schůzka, k níž nikdy nedošlo, podle plánu uskutečnit.
Na návštěvu Kyjeva byl pozván i Nursultan Nazarbajev, president Kazachstánu, a to na 22. prosince. Je tedy těžké zbavit se dojmu, že ukrajinský president vodil Němce za nos a neměl vůbec v úmyslu do Minska vyjednávací tým vyslat.
Ve Varšavě Porošenko sice diskutoval i o problému uspořádání trojstranné schůzky v Minsku, ale agendě polsko-ukrajinského summitu dominovaly záležitosti jako dodávky zbraní z Polska a výhled Ukrajiny na vstup do NATO. Polsko je otevřené vedení rozhovorů s Ukrajinou o potenciálních prodejích zbraní: „Nikdy jsem neslyšel o žádném embargu na prodej zbraní na Ukrajinu,“ řekl 17. prosince na společné tiskové konferenci se svou ukrajinskou protistranou Petrem Porošenkem polský president Bronislaw Komorowski. Předpokládejme, že se Polsko nestará, zda budou půjčky na zbraňové dohody někdy splaceny. Předpokládejme, že si Polsko může dovolit ten luxus takovéto štědrosti. Není pochyb, že polský president dobře chápe, za co chce jeho ukrajinská protistrana ty zbraně. „Mírový plán“, který Porošenko během volební kampaně slíbit přinesl Ukrajinskému lidu ohromné utrpení – kolem 5 tisíc mrtvých a ohromné množství obydlených oblastí je zničených. Z US poslané dávky pro vojáky byly rozkradeny, peníze poskytnuté Evropou zmizely, aby někomu naplnily kapsy – takhle totiž Ukrajina bojuje s korupcí. U budovy ukrajinského parlamentu probíhají protesty. Lidé chtějí spolu se změněnými směnnými kurzy měny restrukturaci úvěrů. Chtějí léky, které je nemožné si koupit, jelikož regály lékáren v Kyjevě jsou poloprázdné, chtějí, aby vláda zakročila proti bankám, které odmítají vyplácet vklady… V Kyjevě probíhají neustále protesty místních komunit, které zůstaly bez horké vody. Frank-Walter Steinmeier se během své šesté letošní návštěvy Ukrajiny sešel s ministrem zahraničí Klimkinem, ministerským předsedou Jaceňjukem a s presidentem Porošenkem. Zdůrazňoval důležitost dosažení dohody o dodávkách humanitárního nákladu do východních oblastí Ukrajiny, jelikož přichází zima. Takže co? Dněpropetrovská oblast nedovolila, aby humanitární pomoc projížděla přes její území. Tento region je pod vládou magnáta Igora Kolomojského, který nevěří, že by příkazy přicházející z Kyjeva byly závazné a musely se plnit. Ukrajinským vládcům ve skutečnosti vůbec na obyčejných lidech nezáleží a ať se Němcům slíbí cokoliv, ukrajinská vláda si to nakonec stejně udělá posvém. Se seriálovým vypínáním elektřiny se začalo tento podzim. V Kyjevě probíhá podle časového rozvrhu. Daleko horší je to v provinciích – ta vypnutí mohou trvat až 9 hodin.
Pro Američany je důležité nedovolit, aby se tyto události odchýlily od scénáře vypracovaného ve Washingtonu. To potvrzuje i současná návštěva na Ukrajině jak presidenta Běloruska, tak Kazachstánu. Jakmile se kancléřka Merkelová se zmínila o možnosti rozhovorů mezi Evropskou unií a Eurasijskou hospodářskou unií včetně Ruska, Běloruska a Kazachstánu, tak Porošenko pozval vůdce Běloruska a Kazachstánu k návštěvě Kyjeva. Kromě jiného jsou to signály vyslané Němcům, že by neměli zacházet až tak daleko.
Během schůzek Lukašenka a Nazarbajeva s ukrajinským presidentem mluvil i americký vicepresident Joe Biden. Navíc prohlášení pronesená určitými ukrajinskými politiky poskytují vodítko k americké strategii v Evropě. Např. Jaceňkuk řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) je zastaralá instituce, která by se měla zrušit. Tohle řekl účelově tak, aby to bylo slyšet v Berlíně – Německo je v roce 2016 předsedou OSCE. 1. října souhlasil německý kabinet s tím, že Německo požádá o předsednictví pro rok 2016. Při této příležitosti ministr zahraničí Steinmeier v Berlíně vydal následující prohlášení o kandidatuře. „OSCE v Ukrajinské krizi dokázala, jak je pro pan-evropský mír a řád důležitá. Je v našem nejlepším zájmu OSCE posilovat jako fórum k dialogu, jako most mezi Východem a Západem, jako operativní nástroj k prevenci evropských krizí a jako instituci, která v tom hraje konkrétní aktivní roli.“
Ukrajinským politikům převážně moc nezáleží na německé vizi perspektivy mírového vyřešení Ukrajinské krize. To jediné, co od Evropské unie chtějí, jsou peníze. Někteří Němci si to uvědomují. „Kyjev se rozhodl pro vojenské řešení … Spojené státy dodávají zbraně, zatímco Evropa má zabránit bankrotu Ukrajiny,“ napsal ve svém diskusním příspěvku jeden z čtenářů Spiegelu. Ale německá média o tom radši drží jazyk za zuby. Německé mediální kanály, aby se vyhýbaly povídání o ukrajinských politicích, kteří se snaží vymámit půjčky a tváří se jak uražený Olymp, když jsou odmítnuti, tak se vyhýbají i povídání o utrpení Ukrajinců, kteří žijí poblíž válečné fronty. Vyhýbají se povídání o prudkém propadu životních podmínek na Ukrajině. Ale šídlo v pytli neschováš, vždycky z něj vykoukne. V důsledku toho tedy Němci přestávají věřit svým národním médiím, zvláště pokud jde o reportáže z Ukrajiny.
Postoj k médiím se už začíná vylívat do ulic. Spolkový president Joachim Gauck je proslulý svou proti-ruskou rétorikou. 13. prosince uspořádaly čtyři tisíce lidí u jeho rezidence protest kvůli anti-ruskosti, a k těm se přidali i demonstranti v Bochumu, v Heidelbergu a v Hamburgu. A „zavedená“ německá média přirozeně své auditorium od zmínek o takovéto „podružné“ události odstínila.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org, reformy.cz