Uznávaný americký analytik říká, že GMO mohou zničit život na této planetě

Dovolávání se na riziko hladomoru jakožto ospravedlnění GMO je „podvodná strategie, nijak se neliší od… ruské rulety,“ říká statistik a profesor z newyorské univerzity. Nassim Nicholas Taleb je vědec, statistik, analytik Wall Streetu, profesor a prodávaný autor titulů Fooled by Randomness a The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable. Předpověděl krizi roku 2008 (správně určil a dosti zbohatl na strategických finančních rozhodnutích, jež tou dobou učinil).

Jeho nynější analýza říká, že geneticky modifikované organismy mohou způsobit „nezvratné zničení života v takových rozměrech, které mohou obsáhnout celou planetu.“ Taleb a dva jeho spoluautoři argumentují, že nazývání přístupu GMO „vědeckým“ zrazuje základní chápání rizika a odhadovaných výnosů.

Taleb se nebojí pouze potenciální hrozby pro konzumenty, nýbrž risku pro celý systém, v tomto případě ekosystém, který drží pohromadě všechen život na této planetě:

Modifikace systému pomocí GMO jsou kategoricky a statisticky odlišné od běžných (farmaření atd.). Není možné srovnávat selektivní šlechtění a libovolné přesouvání genů z jednoho organismu do druhého.

Vzájemná závislost všech věcí v přírodě, poukazuje Taleb, dramaticky zesiluje risk, který se zpočátku může zdát malý, když se studuje v izolaci. Malé genetické poruchy na lokální úrovni mohou způsobit znatelné – a dokonce nezvratné – poškození prostředí, když se lokál exportuje do globálu. Nedostatek pochopení základních statistických principů, říká, je to, co vede proponenty GMO na scestí:

Vzájemná závislost všech součástí přírody vede ke shromažďování variací, které jsou mnohem závažnější než samostatné jevy… Zda jsou součásti nezávislé nebo vzájemně závislé je extrémně důležité u katastrof jako jsou pandemie či krize obecně. Vzájemnost zvyšuje šanci na zruinování až k bodu jistoty.

Problém je v tom, že široká veřejnost i většina analytiků špatně chápou statistickou matematiku riskování. Ale jak vysvětluje Brian Stoffel ve svém článku o Talebově výzkumu, můžeme předpokládat, že každé geneticky modifikované semínko nese maličký, miniaturní risk spojený se vzájemně závislou sítí přírody, který by mohl teoreticky vést ke katastrofickému zhroucení ekosystému, jenž nás drží na životě. Pro ilustraci, řekněme třeba 0,1% šance. Ale s každým novým semínkem se risk zvětšuje a časem můžeme narazit na bariéru „ekocidy“.

Kritici opáčí: „Ale risk je obsažený ve všem. Nemůžeme se nechat paralyzovat strachem a bránit pokroku!“ Taleb na to reaguje s tím, že risk kompletního vyhynutí lidstva není „obsažený ve všem“. Co se pokroku týče, toho lze docílit postupnými technikami, ověřenými napříč historií.

Zatímco několik zemí zakázalo GMO, USA zaostává. Politici si stěžují, že nemáme o GMO plný obrázek a proto bychom je neměli zakazovat, ale za to může nedostatek studií ohledně bezpečnosti GMO a možného ohrožení lidského zdraví, a také kvůli GM společnostem, jež svá data drží v utajení před veřejností. NA to si lze položit jednoduchou otázku – pokud jsou GMO tak bezpečné, není to něco, co byste chtěli jakožto společnost produkující GMO vykřičet do světa? Proč držet vědecká data v tajnosti?

Genetické inženýrství je staré 40 let. Je založené na naivním porozumění genomu, jež stojí na hypotéze jeden gen = jeden protein staré 70 let. Projekt The Human Genome, dokončený v roce 2002, prokázal, že tato hypotéza je chybná.

Celé paradigma genetického inženýrství je založené na nepochopení. Každý vědec dnes zjišťuje, že gen je něco více než 1 protein a že vkládání genů kamkoliv do rostlin nakonec vytváří abnormální proteiny, z nichž jsou některé očividně alergenní či toxické.

Neexistuje žádná studie o dopadu dlouhodobé konzumace dokazující, že jsou GMO plodiny bezpečné. Vše co máme k dispozici jsou vědecké studie z Ruska a Evropy, které ukazují, že krysy krmené GM potravinami umírají předčasně. Tyto studie také ukazují, že proteiny vytvořené modifikovanou rostlinou jsou jiné, než by měly být. Vkládáním genu do genomu pomocí této technologie může a také končí poškozenými proteiny. Vědecká literatura je plná studií, podle nichž obsahují modifikovaná kukuřice a sója toxické či alergenní proteiny.

Je zde čistý důkaz toho, že GMO představuje riziko (jako například zvýšené užívání herbicidů), jež snadno destabilizuje ekosystém, působí těžká zranění lidskému zdraví a kromě toho nevydělává farmáři, ale výrobci:

1) studie dospěla k závěru, že prasata krmená GMO měla častěji závažné žaludeční záněty a větší dělohy
2) Glyfosát (z herbicidu Roundup od Monsanta) způsobuje zvýšené houbové infekce a menší úrodu GM rostlin
3) Větší zbytky glyfosátu byly nalezeny v GM sóje. Někteří nezávislí výzkumníci zjistili, že glyfosát spustil morfologické změny u žab a má negativní dopad na lidské střevní bakterie