Lotyšsko oslavuje Nový rok vstupem do eurozóny, čímž se stává 18. členem celoevropského měnového bloku. Avšak nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina Lotyšů je proti tomuto kroku s tím, že jen pětina je silně pro. Ceremoniál přistoupení k euru se odehrálo 1. ledna v ústředí státem vlastněné Citadele Bank – v úvěrovém ústavu rekonstituovaném ze zkrachované Parex Bank z dob počátku nejhorší ekonomické krize z let 2008-10. „Je to velká příležitost pro lotyšský ekonomický rozvoj,“ řekl úřadující ministerský předseda země Valdis Dombrovskis, když vytahoval první 10-eurovou bankovku z bankomatu v lotyšském hlavním městě Rize.


Avšak Dombrovskis, který vedl Lotyšsko během této ekonomické krize, varoval, že vstup do euro je příležitost, nikoliv však záruka obohacení. „Není to výmluva, abychom neuplatnili odpovědnou fiskální a makroekonomickou politiku,“ řekl.

Tvůrci EU politik Lotyšsku k jeho přistoupení k eurozóně gratulovali.

„Pro Lotyšsko je to výsledek působivého úsilí a neochvějné rozhodnosti jeho úřadů i Lotyšského lidu,“ řekl president Evropské komise José Manuel Barroso. „Lotyšsko vstoupí do euro-oblasti silnější než kdy jindy a vyšle tak povzbuzující poselství dalším zemím procházejícím těžkými ekonomickými korekcemi.“

Nicméně názory na přijetí eura jsou mezi lidmi v Lotyšsku velice smíšené. 27. prosince ukázala zpráva od společnosti průzkumu SKDS, že 50 procent Lotyšů je proti euru, ač bylo toto číslo o 8 procent menší oproti podobnému průzkumu v říjnu.

Podle nedávné zprávy Evropské komise má asi 83 procent lidí strach, že euro vyvolá neřiditelný nárůst cen. Ministr financí této země odhaduje, že ceny během příštího roku vzrostou o 2,3 procenta, zatímco ekonomika podle předpovědi poroste o 4,2 procenta.

„Lotyšové byli přinuceni přijmout euro a nedovolili jim do toho mluvit. Většina obyvatelstva je proti tomuto kroku,“ říká Andris Orols, předseda Antiglobalistické asociace s dodatkem, že Lotyšové budou dovážet „další zboží levněji, což znamená, že v zemi se vyrobí méně a ekonomiku to zruinuje.“

Litevská národní banka dokonce zahájila propagační kampaň, aby přesvědčila svůj lid, že letošek je ten správný čas, aby země změnila měnu.

„Lotyšsko je malá otevřená ekonomika, co má jak závazky, tak pohledávky už většinou v eurech,“ řekl Martin Gravitis, mluvčí Litevské národní banky. „Lotyšský lid bude mít vyšší rating a nižší úrokové sazby u svých půjček.“

Někteří z politiků této země říkají, že vláda jednoduše neměla na výběr.

Foto: Reuters / Ints Kalnins

„Je to nevyhnutelné. Závazek vstoupit do eurozóny jsme přijali se vstupem do EU. Nezáleží na tom, kolik máme peněz ve svých kapsách, záleží na tom, kolik peněz máme,“ řekl Janis Urbanovič, vůdce Sociálně demokratické strany této země.

Nedávno tuto zemi varovala Evropská centrální banka, že ta vysoká míra zahraničních vkladů v Lotyšských bankách, zejména z Ruska, je rizikovým faktorem.

Teď jsou všechny ceny v Lotyšsku zobrazovány jak euro, tak v latech, v bývalé národní měně. Tohle dvojí ocenění zůstane do 30. června, do plného přechodu země na evropskou měnu.

Lotyšská ekonomika, čtvrtá nejmenší v eurozóně se během těch dvou let během krize 2008-10 dramaticky scvrkla o čtvrtinu. HDP se v roce 2012 znovu obnovilo o 5,6 procenta, ale aby dosáhli tohoto výsledku, muselo Lotyšsko realizovat jeden z nejdrsnějších programů zbídačování v Evropě.

Tento baltický stát s jen 2 miliony obyvateli vstoupil do EU v roce 2005. Je to jen druhý baltický národ a bývalý sovětský národ, který vstoupil do eurozóny po Estonsku. Od jeho souseda Litvy se očekává, že vstoupí do eurozóny počátkem roku 2015.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: rt.com