Skrytý svět uvázlý 120 000 let pod ledem konečně prozkoumají vědci. V Antarktidě je skrytý ekosystém, o kterém nikdo opravdu nic neví. Ten neznámý životní prostor je už asi 120 000 let odříznutý od světla a vědci nemají ani ponětí, co by se mohlo pod těmi temnými a mrazivými vodami nacházet.
Teď to ale vypadá, že čekání na to je za námi, jelikož tým vědců prozkoumá mořský ekosystém, který leží pod antarktickým ledovým šelfem, jelikož se loni v červenci odlomil obrovitý ledovec.
Ledovec o rozměrech státu Delaware o hmotnosti 1 biliónu tun
O tom ledovci se říká, že je velký asi jako stát Delaware a dostal jméno A-68 a jeho hmotnost se odhaduje asi na 1 bilion tun. V 60. letech se na Larsenově šelfu C objevila malá trhlina a tím začal odchod ledovců z tohoto šelfu. Prasklina se zvolna rozšiřovala, dokud se to praskání v letech 2016 a 2017 nedostalo do tempa. V červenci se odlomil a odsunul se do Jižního oceánu.
Jak se ten ledový blok dal do pohybu, došlo ohromnému výronu více 2 239 čtverečních mil (5 761 km2) vody, která předtím neviděla denní světlo, a tak se teď vědci hrnou, aby se tam dostali a prozkoumali tyto mrazivé vody, aby zjistili, zda obsahují nějaký život před transformací na ekosystém antarktických změn užívající si nerušené existence.
Katrin Linse, mořská bioložka z BAS, říká, že o něm nic neví, jelikož jej zakryl led o tloušťce několika stovek metrů. Uchýlila se k tvrzení, že je důležité, aby se tam dostali, než se to prostředí pozmění, protože teď už se do vody dostane sluneční svit a začnou to tam kolonizovat nějaké nové druhy.
Vědci z 9 výzkumných institucí se kvůli tomu sejdou na Falklandských ostrovech
Linse spolu s dalšími výzkumníky vyráží k Falklandským ostrovům a přidá se tento měsíc k vědcům z 9 různých vědeckých institucí na palubě výzkumné lodi RRS James Clark Ross. Ti využijí i satelitních pozorování, aby je naváděla na cestách těmito vodami s roztroušeným ledem, aby se dostali do oněch vzdálených končin. Vědecký ředitel BAS David Vaughan řekl, že bude třeba, aby tito výzkumníci byli odvážní.
Musíme říci, že Larsen C je hodně daleko na jihu a v regionu, kde je spousta ledu. Avšak toto zjištění je pro vědu důležité, a tak výzkumníci udělají, co mohou, aby se dostali, kam potřebují. Ta plavba zabere asi tři týdny a během té doby plánují sbírat mikroby, sedimenty, vzorky vody a živočichy z mořského dna spolu s dokumentací jakýchkoliv důkazů o nových ptácích a mořských savcích, kteří by tu mohli migrovat.
Výzkumníci nemají ani ponětí, co očekávat
Tento tým však nemá ani ponětí, co by se dalo čekat. Linse řekla, že cestují do této oblasti, v níž nemají ani ponětí, co tam najdou, a to je vzrušující. Linse se uchýlila k tvrzení, že očekávají, že narazí na živočichy, kteří jsou jako ti, které nachází v extrémně hlubokých mořích, kteří musí přežít na chudé stravě, jelikož v moři nad nimi není žádný fytoplankton.
Jednou z věcí, která je známá, je to, že je důležité to prozkoumat a maximálně využít tuto příležitost, neboť takové okno do tohoto světa se může otevřít až zase tak za 100 000 let. Mořský ekolog Julian Gutt z Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum z Německa se této plavby zúčastní také. Ten řekl, že si nedovede představit dramatičtější rychlost změny životního prostředí kdekoliv mezi zemskými ekosystémy.
Zdroj: sciencedaily.com
