V roce 1976 americký prezident Gerald Ford společně s ředitelem CIA Georgem H.W. Bushem zorganizovali panel expertů, jehož úkolem bylo vyhodnotit, do jaké míry odpovídají informace amerických bezpečnostních složek o ohrožení západního světa Sovětským svazem pravdě. (Foto: Flickr)

Tato expertní skupina se stala proslulou jako B tým USA a výsledkem jejího zkoumání byl názor, že jedno z oken pomyslné budovy USA je“ zranitelné“.

Aby se i toto okno před nebezpečím uzavřelo, zahájil následný prezident Reagan masívní zbrojení, jehož cílem bylo dostat Sověty k jednacímu stolu a ukončit Studenou válku. A s ní, samozřejmě, i hrozbu války nukleární. Hospodářská situace USA byla v té době uspokojivá, zatímco ekonomiku sovětskou považoval Reagan za natolik zranitelnou, že neudrží s americkým zbrojením krok, a Sovětům tedy nezbude nic jiného, než s Američany o ukončení Studené války skutečně jednat.

Sovětský svaz se zhroutil, když sovětští zastánci tvrdé linie, přesvědčení o tom, že Gorbačov ohrožuje Sovětský svaz tím, že dává Západu příliš mnoho a příliš rychle, uvalili na sovětského vůdce domácí vězení. Jelcinovy roky (1991-1999), které pak následovaly, vedly k rozpadu sovětského impéria a staly se dekádou ruské podřízenosti Spojeným státům.

Putin se dostal k moci, když se američtí neokonzervativci rozhodli ustavit nad Středním východem hegemonii americko-izraelskou, a jak generál Wesley Clark prozradil, sedm vlád států zde přítomných mělo být v průběhu pěti let svrženo. Tato americká posedlost Středním východem umožnila Putinovi setřást americkou nadvládu nad Ruskem a vrátit mu jeho suverénní postavení. Když si tuto novou situaci Washington uvědomil, nechoval už pak k Putinovi jiné pocity než pomstychtivé.

Stephen Cohen, Jack Matlock (Reaganův velvyslanec v Moskvě), a má maličkost jsme varovali, že washingtonské odmítání uznat ruskou nezávislost znovu zažehne Studenou válku, smaže tím vše dobré, čeho bylo dosaženo, a opět vzkřísí přízrak války nukleární. Ašak Washington nás neposlouchal. Namísto toho jsem se já a Cohen ocitli na seznamu ruských agentů, a současně s tím se rozproudil pokus destabilizovat Putinovu pozici. A podle hesla: americká kolonie jednou, americká kolonie navždy, stal se Putin nejvíce zdémonizovanou osobou na zeměkouli.

Ve středu 17. března jsme se stali svědky výjimečného spektáklu, během něhož Biden na kanále ABC prohlásil Putina za zabijáka s dodatkem, že „za to zaplatí“. Což představuje zcela nový a nejnižší bod diplomatického dna, nesloužící ani americkým zájmům, ani míru.

Den předtím, to je v úterý, odtajnilo svoji zprávu oddělení CIA pro vnitřní bezpečnost. Tato „zpráva“ není ničím jiným, než do očí bijící propagandou, která tvrdí, že Rusko zasáhlo do amerických loňských voleb s cílem pošpinit kandidaturu Bidena a Demokratickou stranu, podpořit prezidenta Trumpa a podlomit důvěru lidí v americký volební proces. Takže aféra Russiagate zůstává stále ještě s námi, a to bez ohledu na to, že tříleté Muellerovo pídění se po jediném jejím důkazu bylo bezúspěšné.

Zoufale postrádáme nějaký nový B tým USA, jako byl ten z roku 1967. V tom se však ještě diskutovalo a debatovalo. Což se už dnes nenosí. Žijeme ve světě, v němž je povolena jen propaganda. A existují jen agendy. A agendou nejvýznamnější je změna režimu v Rusku. Na fakta se nehledí. A nebude ani žádný B tým USA, který by vážil, není-li Putinova hrozba přeceňována. A zůstává paradoxem, že protiruské šílenství, které se zrodilo v USA a prolezlo do celého západního světa, uvrhává právě USA do extrémně nebezpečné situace.

Američané a Evropané vnímají realitu jen skrze americkou propagandu a americká diplomacie, vojenská politika, zpravodajství médií nejsou ničím jiným než fantazijnímu výtvory propagandy.

Kreml až dosud prokazoval udivující trpělivost vůči washingtonským urážkám a pitomostem. Demokratka Hillary Clintonová nazvala Putina „novým Hitlerem“ a teď zde tedy máme Demokrata Bidena, který ho nazývá „zabijákem“. Dřívější američtí prezidenti a kandidáti prezidentského úřadu nikdy takovéto výrazy nepoužívali. Byli by totiž americkými občany považováni za až příliš duševně vyšinuté na to, aby jim  byl povolen přístup k nukleárnímu tlačítku.

Dříve či později v Kremlu pochopí, že nemá smyslu bránit se démonizací popíráním. Jistě, z toho, z čeho jsou obviňování, se ještě nikdy nepotvrdilo, avšak to příval dalších obvinění ani nezastavuje, ani nezmenšuje. Takže dříve či později si Kreml uvědomí, že celým smyslem té démonizace je připravit zemi, její lid a spojence na válku proti němu.

Kdy ono „dříve či později“ bude, to nevím, ale vím, že Rusové zatím tohoto bodu nedosáhli. V Kremlu čtou nejčerstvější osočování jako zdůvodnění dalších sankcí proti ruským společnostem i jednotlivcům, ale tím jen zabíjejí čas. Jediným cílem Washingtonu je totiž démonizovat Rusko a jeho vedení a připravit tak zemi na změnu režimu. A když se tohle nepovede, zahájit proti Rusku válku.

Ruská studia degenerovala v USA v propagandu. Dva členové think tanku Atlantické rady Emma Ashford a Matthew Burrows si dovolili položit otázku, zda by americká zahraniční politika nemohla mít z méně nepřátelského postoje vůči Rusku třeba i užitek.

Reakce?

22 zbývajících členů think tanku okamžitě odmítlo o takovémto přístupu k věci i jen uvažovat.

Tato reakce je na hony vzdálena úvahám lidí, kteří o Studené válce přemýšleli ve 20. století. A Kreml proto dříve nebo později pochopí, že je konfrontován gangsterskou bandou kriminálních šílenců.

Co se ovšem stane pak?

Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man.