Patrick Buchanan: Poučení z Aleppa (pro Trumpa)

V tomto světě je často nebezpečné být nepřítelem Spojených států, řekl v roce 1968 Henry Kissinger, být však jejich přítel je smrtonosné. Jihovietnamci by toto hodnocení ocenili. Stejně je to dnes v Aleppu, kde pro lidská práva v jámě pekelné právě probíhá kruté vypořádání s USA podporovanými rebely. Ovšem zase se z této katastrofy odvozuje poučení, které je nesmyslné.

Podle The Washington Post je tato krvavá lázeň důsledkem pochybení USA, protože neintervenovaly do Syrské občanské války mnohem rozhodněji:

„Aleppo představuje rozpad morální a politické vůle Západu – a … kolaps vůdcovské role USA.“

„Když prezident Obama odmítl intervenovat proti ukrutnostem Asadova režimu, nebo dokonce i vynutit tu ‚červenou linii‘, kterou vyhlásil na použití chemických zbraní, tak vytvořil vakuum, které vyplnil Vladimir Putin s íránským Revolučními gardami.“

Průšvih ale nebyl v tom, že se držel stranou Syrské občanské války, ale v tom, že do ní vstoupil. Ta krvavá lázeň v Aleppu je zrozená z intervencionismu.

18. srpna 2011 prezident Obama řekl: „Nastal čas, aby prezident Asad pro dobro Syrského lidu odstoupil.“ Západní vůdci se k Obamovi přidali: „Asad musí jít!“

Asad však odmítl jít a rozdrtil povstání Arabského jara stejného druhu, jaké v Káhiře svrhlo Hosniho Mubaraka.

Když začaly USA financovat a cvičit rebely, aby jej svrhli, tak Asad vytáhl svá vojska a začal shánět spojence – Hezbollah, Írán a Rusko.

Bylo to s jejich nepostradatelnou podporou, že si v rozhodující bitvě této války vydobyl zpět Aleppo. A Amerika teď ztratila věrohodnost v celém arabském a muslimském světě.

A jak k tomu debaklu došlo?

Zaprvé to bylo volání po svržení Bašara Asada, který na nás ani neútočil ani nám nehrozil, takže jsme nejednali v našem národním zájmu, nýbrž podle své demokratizační ideologie. Asad je diktátor. Diktátoři jsou špatní. A tak musí Asad jít.
Neměli jsme ale ni ponětí, kdo by ho měl nahradit.

Brzy začalo být jasné, že ten nejstrašnější Asadův nepřítel a pravděpodobný nástupce bude buď Fronta al-Nusra, tj. syrská větev al-Kaidy, nebo ISIS, tehdy provádějící příšerné popravy ve svém základním táboře v Raqqě.

Americkou politikou se stalo podporovat ty „dobré“ rebely v Aleppu, bombardovat ty „zlé“ rebely v Raqqě a žádat odchod Asada. Tedy absurdní politika.

Ani Amerického lidu se nikdo na nic neptal.

Po desetiletí válek v Iráku a v Afghánistánu, Američané neviděli žádný životně důležitý zájem Ameriky ohrožený tím, kdo vládne v Damašku, a zrovna tak tam nebyli žádní teroristé z ISIS nebo z al-Kaidy.