Hillary Clintonová se chce stát „vojenskou prezidentkou“ USA a jako důkaz toho může být „dlouhý služební záznam“, píše Foreign Policy. „Při jakémkoliv rozumném hodnocení je možné Clintonovou nazvat „jestřábem", jestliže bude třeba konkretizování. Ačkoliv se vyslovovala proti používání síly v těch případech, kdy to byl podle jejího názoru špatný nápad, soustavně schvalovala začátky nových válek a rozšiřování dalších", píše časopis.


Podle názoru autora článku bylo během celé její kariéry několik známých případů, kdy ona měla rozhodnout, jestli má Washington přikázat použití vojenské síly.

V roce 2002, kdy byla senátorkou ve státě New York, Clintonová hlasovala pro vpád USA do Iráku. Podle jejích slov bylo to nutné, aby dokázali, že „prezident George Bush zaujímá nejsilnější pozici v tom, co se týče řízení země v USA nebo ve válce", a aby ukázali Saddámu Husajnovi, že země zachovává jednotu.

Později popírala svoje prohlášení. Nejdříve údajně myslela, že v případě s iráckou kampaní šlo prostě o to, že tam budou vysláni pozorovatelé. Později tvrdila, že jednala na základě jí známých fakt a přesvědčení, a ještě později — že „důvěřovat Bushovi byla chyba".

V roce 2009 ze tří čtvrtin podpořila úsilí ozbrojených sil USA v Afghánistánu: podpořila to, aby tam byly vyslány tři dodatečné americké oddíly místo čtyř. Přitom Clintonová údajně obyčejně vystupovala za to, aby tam byl odeslán větší počet vojsk, než navrhoval tehdejší ministr obrany Robert Gates, píše FP.

V roce 2011 Clintonová se vášnivě vyjadřovala pro změnu režimu v Libyi. Kancelář Baracka Obamy plně podpořila libyjskou operaci a pokusila se přitom utajit její skutečné cíle. Původně se vláda USA tvářila, že cílem vpádu do Libye byla ochrana civilního obyvatelstva, a ne svržení režimu.