Jaké je to v pečovatelských domech? Jak se tam starší lidé cítí? Na rozdíl od všeobecného přesvědčení (které hlásá, že se tam mají starší lidé skvěle a rozhodně nejsou osamělí) může být fakt, že se lidé v pečovatelských domech cítí osaměle, velmi překvapující. Přitom je to skutečná realita, která se děje většině důchodců. Navíc tato sociální izolace (nechodí do obchodu nakupovat, nevenčí domácí mazlíčky, nepovídají si s kolemjdoucími venku, nechodí na procházky apod.) vede mnohdy k depresím a silné osamělosti.


V západním světě je vcelku normální, že se lidé po dosažení určitého věku dostanou do domova pro seniory. Zdá se, že tento přístup je typický pro naši kulturu. Jinde ve světě je naprosto normální, že starší lidé žijí se svými dětmi, které se o ně starají. V takových rodinách by děti ani ve snu nenapadlo, aby daly své rodiče pryč z domova jen proto, že dosáhli určitého věku a nejsou schopní se o sebe postarat sami.

V Seatllu se stalo něco úžasného – do místního pečovatelského domu byla přivedena třída mateřské školy. Děti tak rozesmály nejen místní staříky, ale také jejich rodiny i pečující sestry.

Filmař Evan Briggs byl tak dojat tamější atmosférou, že se rozhodl natočit dokument a rozšířit tak i povědomí o tomto inovativním přístupu.