Hysterie ministra financí v posledních týdnech je na místě. Dochází k revolučnímu zlomu, po kterém stále silněji občané volají dvacet let. Policie a státní zástupci začínají vyšetřovat zločiny nejvyšších vládních funkcionářů. Jednotliví policisté měli čas od času odvahu šetřit korupci a rozkrádání veřejných peněz, ale prakticky se vždy šetření podařilo zastavit – pokynem státního zástupce nebo odebráním případu nebo párkrát i zrušením celých oddělení specializovaných na finanční kriminalitu.

Po naštvaných občanech se přidali naštvaní milionáři a dnes se k odporu k establishmentu přidal i jeden z nejsilnějších pilířů jejich moci – policie. Je zřejmé, že mnoha přemnoha politikům a úředníkům zvoní umíráček. Vyšetřování Parkanové neohrožuje jen ji. V celém případu figurují lidé spojení s expremiérem Topolánkem a lidé pana Kalouska. Je nemyslitelné, aby machinace na ministerstvu prováděli ne bez jejich vědomí, ale bez jejich příkazu.

Od letadel CASA bychom se dostali k dalším kauzám spojeným s pány Dalíkem, Topolánkem a Kalouskem – už by tu nebyly prošustrované a rozkradené stamiliony, ale miliardy.

Buď a nebo. Jsou dvě varianty – policie svou práci dokončí a prokáže odpovědnost odpovědných za nepopiratelné škody na našem společném majetku. Nebo se nechá zase zastrašit a ovlivnit.

To, co je zásadní, je, že dnes, pevně věřím, celá země, všichni slušní občané stojí za policisty. Nejen morálně, ale doufám, že se vším všudy, vším co máme po ruce.

Netvrdím, že všichni politici jsou zloději a gauneři. Jenže problém je v tom, že ti slušní stále mlčí, a tím gaunery podporují. Stejně tak jako dlouho mlčící veřejnost.

A prapodivně, selektivně informující média. Kdo z novinářů si všiml rostoucího sbližování exministra spravedlnosti s ministrem financí. Účelové spojení, které směřovalo k jedinému – ty zastavíš tohle a já zase tohle. O kauze Vidnava, která spojuje paní Bradáčovou a Pospíšila se zmanipulovanou veřejnou zakázkou a prokazatelnou škodou, jejíž šetření podle dostupných informací na finančně analytickém úřadu zarazil sám ministr Kalousek.

Kdo z novinářů si všiml, že vládní strany si zvolily „svého“ šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. NKÚ je zrovna orgán, který má a měl by mít pravomoc důsledně šetřit hospodárné utrácení našich peněz. Tento úřad by samozřejmě měl mít pravomoc kontrolovat všechny organizace, které hospodaří s veřejnými penězi – tedy i obce a státní firmy, a co je důležité, měl by vyvozovat z kontrol zásadní důsledky. Řešením není pokuta organizaci, protože tu zaplatíme my, poškození občané, ale pokuty a tresty zodpovědným osobám a samozřejmě automatické předávání sporných výsledků kontrol policii, případně finančně analytickému úřadu k došetření trestní odpovědnosti.

Pochopitelně, tady se naskýtá otázka, nakolik je nutné, aby šéfa NKÚ jmenovali politici, které pak bude kontrolovat. Volba prezidenta NKÚ by měla být transparentnější a volené osoby absolutně nezávislé na politicích. Stávající praxe totiž je, že i NKÚ, tak jako jiné státní orgány, jsou odkladištěm vysloužilých politiků. NKÚ mi připadne dost důležitý orgán na to, aby byl jen výnosnou trafikou pro partu ze Sněmovny.

Je třeba stanovit pro veřejné funkcionáře – od starosty přes hejtmana až po ministra – zákonnou povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Tady je totiž ona právní klička, na které se pan Kalousek točí. Paní Parkanová se totiž podle stávajících zákonů nemohla dopustit trestného činu – neporušila totiž žádnou zákonem danou povinnost. Je to na zvracení, ale zřejmě má pravdu. Žádný zákon prý neurčuje povinnost spravovat veřejný majetek řádně a hospodárně. Přiznám, že já bych někoho zavřel už i za tuhle zcela úmyslnou mezeru v zákoně. Správci majetku soukromých společností totiž v obchodním zákoníku tuto povinnost mají. Kdo a proč zapomněl na ministry?

Opakují své volání po osobní hmotné a trestní odpovědnosti každého, kdo nakládá s veřejným majetkem. A bude rázem po tlačence na ministerské posty.

Jmenování nového policejního prezidenta Lessyho skutečně pomohlo odstřihnout Langerovy lidi od moci a nastartovalo nevídané změny. Parta plukovníků začala dělat svou práci.

Mějme ale na mysli, že bez Vás, bez nás, bez občanů, kteří budou za nimi stát a podpoří je proti nátlaku z nejvyšších míst, toho sami moc nezmohou. My všichni musíme trvat na tom, aby policie dělala to, co dělá bez kompromisů. Aby jim v tom pomáhalo i státní zastupitelství, aby i soudy rychle a efektivně soudily závažné korupční kauzy. Aby i politikům došlo, že přišel čas, kdy každý z nich se bude zodpovídat za svou práci. A věřím, že nejen ve volbách, ale mnozí i před soudem.

Tomio Okamura

]]>