Ratingová agentura Fitch zveřejnila 3. května "Alternativní scénář", ve kterém varuje evropské země, že pokud vystoupí Řecko z eurozóny, což je více než pravděpodobné, sníží agentura rating Kypru, Francii, Irsku, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Slovinsku a Belgii. A dnes, 12. května, se objevuje na stránkách Allgemeine Frankfurter Zeitung po výsledcích voleb ve Francii a Řecku znovu varovný prst v textu: "Při výstupu Řecka z eurozóny hrozí kolaps celé evropské ekonomiky". Největší výhrůžky se ozývají ovšem směrem k Francii. Jak by ne, když se nově zvolený prezident sám prohlásil za úhlavního nepřítele finančních spekulantů.

Lze si vysvětlit tlak amerických hochů od Goldman Sachs a JP Morgan a dalších? Ti si vsadili špatně na řecké dluhy v eurech a teď hrozí, že by bankrotem Řecka a jeho vystoupením z euro mohli své výhry přijít. Navíc budou muset platit horentní sumy jiným bankám a hlavně penzijním fondům, protože jim prodaly řecké dluhopisy jako certifikáty pojištěné proti ztrátě hodnoty (tzv. credit default swaps). Jde jim o to, aby se ostatní evropské země staly sponzory Řecka za každou cenu. Mát to EU udělat, i když to potáhne celou Evropu dále ke dnu?

Americké bankovní kruhy si nic nedělají z nějakých zákazů a regulací a spekulují dál ostošest. To stojí aktuálně na titulních stránkách všech ekonomických magazínů. Dovídáme se, že se během šesti týdnů na spekulacích s CDO dokážou prospekulovat do ztráty 4mld euro, jako například nyní JP Morgan Bank. Podvod vyšel najevo vlastně náhodou. Však také šéfovi banky Jamie Dimonovi nezbylo, než s povzdechem konstatovat: „To je voda na mlýn těch, co mají pravdu – a s tím budeme muset žít“. Tím, kdo má pravdu, míní samozřejmě vlády, dozor nad finančními trhy a kritiku osvícené veřejnosti. Bylo by tedy záhodno, aby se našel už konečně někdo, kdo by jim zatrhl tipec.

Aby se ale neřeklo, že agentura Fitch táhne s bankéři za jeden provaz, sundala tato ratingová agentura okamžitě rating Banky JP Morgan s AA- na A+. Banka ztratila sice na spekulacích 2 mld dolarů, na burze však po uveřejnění snížení ratingu jenom v pátek dopoledne přišla o dalších 15 mld dolarů. Třeba teď šéf Dimon přijde s prosíkem k Obamovi, aby jim daňoví poplatníci pomohli a FED natiskne znovu balík nových papírků s nápisem God Bless America ! Pomáhal dřív, může pomáhat dál. Vždyť tisknout peníze je tak snadné!

My v Evropě však máme svých starostí až nad hlavu. Řecko stojí před novými volbami, naděje na ustanovení vlády je mizivá. Levicoví radikálové kolem Alexise Tsiprase dali košem šéfovi Pasoku E. Venizelosovi. Odmítli podílet se na koalici, kterou by nepodporovala většina národa. Wolfgang Schäuble, německý ministr financí, je toho názoru, že Evropa je na vystoupení Řecka připravena lépe než před dvěma lety. Považuje za nesmysl vyděračský obraz dominové hry, na jejímž vrcholku je umístěno Řecko, které s sebou smete všechny ostatní země.

Je fakt, že rozvrat řeckých státních financí je úplný. Řecko je v primárním deficitu (to znamená v deficitu, který nezohledňuje dlužné úroky) již od roku 2003. Jedná se o chronický deficit. Za řeckou, dá se říct skoro antickou tragédií, však nestojí rozmařilý život velké většiny řeckého obyvatelstva, které si údajně žilo nad poměry. To se nám snaží nalhávat mainstramová média. Kdo nutil Řeky, aby nakupovali na dluh německé ponorky a francouzské zbraně ? Proč je západní vlády nutily utrácet za zbraně, které Řekové nepotřebovali a ani nechtěli? Kdo na tom nejvíc vydělal v rámci nárůstu vlastního HDP, fiktivně obohaceného o výrobu a o prodej zbraní? Kdo měl zájem na falšování vstupních údajů pro EU před vstupem Řecka do eurozóny? Kolik vydělala na této tragédii partička kolem Goldman a Sachs jdoucí přes mrtvoly? Postavit zemi opět na nohy nebude lehké. Ani když se rozhodne jezdit ze solidarity celá Evropa do Řecka na dovolenou, jen abychom pomohli řecké ekonomice. Tedy, budeme-li sami na to mít.

Problematické bude i nastartování ekonomického růstu, jak si ho poněkud idealisticky představuje nově zvolený francouzský prezident Hollande. To ovšem platí stejně o Česku a ostatních zemích EU, zejména však zemích bývalého východního bloku. Dnes sice nejsme poctěni tolik zájmem ratingových agentur a ani zájmem hlavních médií. To se však může velmi rychle změnit. Díky naší vládě jsme vykročili řeckým a španělským směrem: hroutí se totiž domácí trh, trvale klesá poptávka a sektor služeb stagnuje. A oslavovaný vývoz českých montoven do zahraničí je dosažen za cenu nižších platů a omezení pracovních míst.


Zdroj: umlaufoviny.com

]]>