V Bruselu to vře: Nazvala von der Leyenovou diktátorkou! Nyní ji chtějí omezit pravomoci

Na nejvyšších patrech Evropské unie se zintenzivnil konflikt, který se již netýká jen rozdílných názorů na zahraniční politiku. (Foto: Flickr)

Do centra pozornosti se dostala šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, jejíž postavení může připravovaná reforma výrazně oslabit.

Vztahy mezi vedením Evropské unie procházejí turbulentním obdobím. Podle informací deníku Financial Times, se v Bruselu stále intenzivněji diskutuje o změně kompetencí vysoké představitelky EU pro zahraniční věci Kaje Kallasové.

Za snahou omezit její vliv mají stát předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i několik členských států.

Estonská politička přišla do Bruselu po působení ve funkci premiérky s reputací jedné z nejtvrdších kritiček Kremlu. Od začátku svého mandátu prosazuje nekompromisní postoj vůči Rusku a opakovaně zdůrazňuje, že cílem Evropské unie by měla být jeho vojenská porážka na Ukrajině.

Pozornost vzbudily i některé její další výroky. V minulosti přirovnala Čínu k rakovině a o Spojených státech mluvila jako o partnerovi, kterému nelze bezvýhradně důvěřovat.

Právě způsob, jakým Kallasová vystupuje, je podle Financial Times jedním z hlavních důvodů rostoucí nespokojenosti. Řada vlád jí vytýká, že namísto zprostředkování společného postoje členských zemí často prosazuje vlastní názory a jedná bez dostatečné koordinace s partnery.

Kritici tvrdí, že úlohou šéfky evropské diplomacie je reprezentovat konsenzus členských států, nikoli vytvářet samostatnou zahraničněpolitickou linii. Právě tento spor se podle zdrojů deníku postupně proměnil v širší mocenský konflikt v nejvyšších strukturách Unie.

Situaci ještě více vyostřily informace, které na začátku roku přinesl portál Politico. Ten napsal, že Kallasová měla v soukromých rozhovorech označovat von der Leyenovou za diktátorku.

Další rozbuškou se stala iniciativa předsedkyně Komise vytvořit nový systém sdílení zpravodajských informací, který by podléhal přímo jejímu úřadu. Kallasová tento záměr údajně vnímala jako pokus oslabit pozici analytického centra INTCEN, které funguje pod jejími kompetencemi.

Podle zdrojů Financial Times následně několik členských zemí začalo otevřeně zpochybňovat fungování celé Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), kterou estonská politička vede.

Jedním z nejdiskutovanějších bodů připravovaných změn je budoucnost sítě více než 140 delegací Evropské unie ve světě. Několik členských států včetně Francie podle deníku prosazuje, aby se část kontroly nad těmito zastoupeními vrátila zpět do rukou národních vlád.

Návrh počítá také s přesunem některých pravomocí. Příprava sankčních seznamů či organizace vojenských misí by se mohla přesunout pod Radu EU, zatímco část diplomatické agendy by převzala Evropská komise.

Zastánci reformy argumentují také finančními důvody. Sloučením některých činností a odstraněním duplicitních pozic by podle nich mohlo dojít k úsporám v rozpočtu Unie.

Ve funkci zůstane, ale s menším vlivem
Podle dostupných informací není cílem reformy odvolat Kallasovou z funkce. Změny by však mohly výrazně omezit její samostatnost při formování zahraniční politiky EU.

Pokud by návrhy prošly, šéfka evropské diplomacie by se z pozice jedné z nejvlivnějších tváří zahraniční politiky Unie mohla posunout spíše do role vykonavatelky rozhodnutí členských států a Evropské komise.