Čína v posledních dvou letech dramaticky zrychlila výstavbu a modernizaci svého jaderného arzenálu a poprvé v historii připravuje značnou část svých raket k bojovému nasazení v době míru. (Foto: Depositphotos)

Podle rozsáhlé investigativy The Washington Post, založené na satelitních snímcích, utajených amerických zpravodajských hodnoceních a rozhovorech s desítkami současných i bývalých amerických a západních činitelů, se Peking připravuje na možnost jaderné války s USA rychleji, než analytici ještě před rokem předpokládali.Klíčové zjištění:

  • Čína má nyní přibližně 600 operačních jaderných hlavic (odhad Pentagonu z konce 2025) a směřuje k 1 000 hlavicím již kolem roku 2030 – dříve než původní projekce 2035.
  • Nové sila pro mezikontinentální balistické rakety DF-41 a DF-27 jsou vybavena tzv. „hot launch“ schopností – rakety jsou drženy v pohotovosti s palivem a hlavicemi, připraveny ke startu během minut.
  • Satelitní snímky ukazují, že Čína v letech 2024–2026 postavila přes 320 nových sil pro ICBM, z nichž většina je nyní aktivních nebo téměř dokončených.
  • Peking testuje a zavádí hypersonické klouzavé bojové bloky (HGV) a frakcionované orbitální bombardovací systémy (FOBS), které jsou obtížně zachytitelné současnými americkými systémy protiraketové obrany.

List cituje vysokého amerického zpravodajského činitele: „Čína se již nechová jako země, která chce jaderné zbraně jen jako odstrašení.

Připravuje se na skutečné bojové použití – a dělá to rychleji, než jsme čekali.“

Další zdroje WP hovoří o „největším a nejrychlejším jaderném zbrojení od konce studené války“.

Čínské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za „spekulativní a zavádějící“ a zdůraznilo, že čínská jaderná politika zůstává „bez použití jako první“ (no-first-use) a že arzenál slouží výhradně k odstrašení.

Peking zároveň obvinil USA z „hypokritického strašení“, protože samy modernizují svůj arzenál a rozmísťují nové zbraně v Asii.

Zpráva přichází v době, kdy se USA a Čína nacházejí v nejhlubší konfrontaci od 50. let – od obchodní války přes Tchaj-wan až po současnou válku na Blízkém východě, kde Peking výrazně podporuje Írán ekonomicky i diplomaticky.

Zdroj: washingtonpost.com