Svět čelí největšímu ropnému šoku od 70. let. Ropa dnes překročila 100 dolarů za barel, pohonné hmoty v ČR mohou zdražit až o 9 Kč/l. (Foto: Flickr / ilustrační)

Babišova vláda by proto mohla snížit spotřební daň aspoň u nafty – letos by ji to vyšlo na více než 10 miliard, uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

Svět čelí největšímu ropnému šoku od 70. let, ropa dnes přeskočila hranici 100 dolarů za barel, pohonné hmoty v ČR mohou zdražit až o 9 Kč/l. Babišova vláda by proto mohla snížit spotřební daň aspoň u nafty, letos by ji to vyšlo až na více než 10 miliard.

Ropa Brent hned při samém začátku dnešního obchodování překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel a zamířila dále vzhůru. Je takto drahá poprvé od roku 2022. Řidiči musí v tomto týdnu počítat se zdražením pohonných hmot o 3 až 5 Kč/l.

Barel ropy Brent se dnes v přepočtu prodává až za zhruba 2300 Kč. Když tolik stál naposledy, na podzim 2022, stál benzín kolem 43 Kč/l a nafta kolem 47 Kč/l. Spotřební daň z nafty však tehdy byla snížena oproti nynější úrovni, o 1,50 Kč/l.

Jinými slovy, nynější ceny ropy, pokud vydrží, indikují v řádu maximálně dvou týdnů zdražení o dalších 8 až 9 Kč/l (oproti předvčerejším cenám 36 Kč/l za benzín a 38 Kč/l za naftu, podle dat CCS).

To, čeho jsme nyní svědky, představuje zdaleka nejzávažnější narušení světového trhu s ropou za posledních několik desetiletí, od doby velkých ropných šoků 70. let. Jde o jeho mnohem tíživější poruchu, než jaká nastala v roce 1990 v době první války v Perském zálivu nebo roku 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu, cituje agentura Bloomberg veterána mezi analytiky trhu s ropou, Phila Verlegera.

Je poměrně pravděpodobné, že Babišova vláda by případě trvalejší nárůst cen ropy, dost možná v tomto týdnu, přistoupila ke snížení spotřební daně alespoň u nafty. Při snížení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč/l činí roční ztráta pro veřejné finance ČR zhruba 13 miliard korun. V krajním případě snížení spotřební daně z nafty v uvedeném rozsahu po zbytek letoška by vláda zřejmě musela navýšit plánovaný schodek z 310 až na více než 320 miliard korun, možná i 325 miliard.

Lukáš Kovanda, ekonom