Na zámku v Lánech byla otevřena zapečetěná obálka obsahující poslední slova československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Obálka obsahovala pět stran, z nichž většina byla napsána v angličtině. (Foto: Depositphoto / socha TGM)

Dokument předal 19. září 2005 do Národního archivu Antonín Sum, tajemník prezidentova syna Jana Masaryka, s pokynem, aby byl uchován po dobu dvaceti let. Podle Suma obsahuje obálka Masarykova slova adresovaná jeho synovi Janovi krátce před jeho smrtí.

Podívejte se níže na záznam z otevření obálky:

Tajnou obálku otevřeli odborníci z Národního archivu a Masarykova institutu za přítomnosti českého prezidenta Petra Pavla. Podle historiků je pětistránkový dopis autentický a napsaný rukou Jana Masaryka. Po prvotním prozkoumání historik Dagmar Hájková uvedla, že text pravděpodobně nebyl napsán na smrtelné posteli, jak se předpokládalo, ale o něco dříve. „Dokument zaznamenává Masarykova slova, když se cítil nemocný a věřil, že opouští svou zemi,“ vysvětlila.

První zjištění naznačují, že dopis obsahuje pokyny pro případ Masarykovy smrti. „Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale já se nebojím. Vy budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní,“ citovala Hájková z dopisu, který byl téměř celý napsán v angličtině na zažloutlých listech papíru. „Lidé rádi jsou hloupí, neusnadňujte jim to a hádají se s nimi,“ citovala dále.

Podle Hájkové je však dokument také jakýmsi návodem, jak přistupovat k obyvatelům mnohonárodnostního Československa. Zmiňuje se v něm také Slovensko – konkrétně politik a kněz Andrej Hlinka, kterého Masaryk označil za „hlupáka“. Důvodem byl jeho postoj k Maďarům, ale Masaryk dodal, že Hlinkovi by mělo být odpuštěno. Dopis zmiňuje také Němce: „Dejte Němcům, co si zaslouží, ale nic víc,“ uvádí text.

Podle Hájkové je rukopis obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými poznámkami, s číslováním stránek doplněným Sumem. Hájková odhaduje, že dopis byl napsán v létě 1934, kdy Masaryk věřil, že umírá. Podle ní se na tomto zápisu mohly podílet i další osoby, například Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který v roce 1935 nahradil Masaryka v prezidentské funkci.

Ve svém pokročilém věku Masaryk často plynule přecházel mezi češtinou a angličtinou, kterou pravděpodobně mluvil se svou ženou Charlotte. Jedním z českých slov, které se v dopise objevuje, je „funus“. „Musíte mít velký funus,“ citovala Hájková z dokumentu. „Proč z toho dělat velkou vědu, vždyť jsem byl stejně hloupý jako ostatní, ale ať mají funus,“ parafrázovala další část textu. Vzpomněla, že Masaryk chtěl mít jednoduchý hrob se svou rodinou. „Lidé se bojí smrti, ale není se čeho bát, stačí si koupit nové šaty,“ citovala Hájková další věty z narychlo přeloženého dokumentu.

Po otevření bude obálka i s obsahem vrácena do Národního archivu, kde odborníci dokument znovu prozkoumají a oficiálně potvrdí jeho pravost. To spolu s restaurátorskými pracemi může trvat asi měsíc. Teprve poté archiv plánuje zveřejnit text v plném znění.

Podle historika Jiřího Kresťana byl dopis napsán mezi 3. a 11. zářím 1937, několik dní poté, co Masaryk utrpěl mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné Československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937.