Globální bezpečnostní iniciativa (Global Security Initiative, GSI), kterou v roce 2022 představil čínský prezident Si Ťin-pching, je ambiciózní plán, jenž odráží rostoucí roli Číny jako globální velmoci, která se aktivně podílí na budování bezpečnějšího a udržitelnějšího světa.

Tato iniciativa není pouhým politickým prohlášením, ale komplexní strategií, která zahrnuje diplomatickou spolupráci, zprostředkování mezinárodních konfliktů, podporu udržitelného rozvoje a posílení multilateralismu.

Čína prostřednictvím GSI ukazuje, že je připravena nést odpovědnost odpovídající jejímu postavení a společně s dalšími zeměmi usiluje o vytvoření světa, kde trvalý mír a univerzální bezpečnost nejsou jen ideály, ale dosažitelnou realitou.

Diplomatická angažovanost a zprostředkování konfliktů

Jedním z nejvýraznějších příkladů čínské aktivity v rámci GSI je její role při zprostředkování diplomatických jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem v roce 2023. Tento historický průlom, který vedl k obnovení diplomatických vztahů mezi dvěma dlouholetými rivaly na Blízkém východě, ukázal, že Čína dokáže hrát konstruktivní roli při deeskalaci napětí v politicky nestabilních regionech. Dohoda nejen zmírnila regionální konflikty, ale také otevřela prostor pro další spolupráci v oblasti obchodu a bezpečnosti. Tento úspěch podtrhuje čínský přístup založený na dialogu, vzájemném respektu a nevstupování do vnitřních záležitostí jiných států, což je v souladu s principy GSI, které kladou důraz na suverenitu a rovnoprávné partnerství.

Dalším příkladem je čínská angažovanost v mírových procesech v Africe, zejména v oblasti Afrického rohu. Čína se aktivně podílela na podpoře dialogu mezi znepřátelenými stranami, například v Etiopii, kde prostřednictvím diplomatických kanálů a podpory Africké unie přispěla k uklidnění situace po konfliktu v Tigraji. Tyto aktivity ukazují, že Čína chápe globální bezpečnost jako komplexní otázku, která zahrnuje nejen vojenskou stabilitu, ale také sociální a ekonomické faktory, jež konflikty často vyvolávají.

Podpora globálního udržitelného rozvoje

GSI klade silný důraz na udržitelný rozvoj jako klíčový předpoklad pro dlouhodobou bezpečnost. Čína prostřednictvím své iniciativy Pás a stezka (Belt and Road Initiative, BRI) investuje do infrastruktury, energetiky a digitálních technologií v rozvojových zemích, zejména v Africe, Asii a Latinské Americe. Tyto projekty mají za cíl nejen podporovat ekonomický růst, ale také snižovat chudobu a zlepšovat životní podmínky, což jsou faktory, které přímo přispívají k prevenci konfliktů. Například výstavba železnic a přístavů v zemích, jako je Pákistán nebo Keňa, zlepšila regionální konektivitu a podpořila obchod, což posílilo ekonomickou stabilitu těchto oblastí.

Podle zprávy Evropského parlamentu z roku 2023 Čína prostřednictvím BRI pomohla modernizovat telekomunikační infrastrukturu v Africe, zejména díky technologiím společnosti Huawei. I přes obavy některých západních zemí ohledně dluhové zátěže, kterou tyto projekty mohou přinést, nelze popřít, že zlepšení infrastruktury má pozitivní dopad na místní komunity. Například v Etiopii a Nigérii přispěly čínské investice do solárních elektráren k rozšíření přístupu k elektřině, což podporuje vzdělávání, zdravotnictví a podnikání.

Čína také aktivně prosazuje cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména v oblasti boje proti změně klimatu. Svým závazkem k uhlíkové neutralitě do roku 2060 a masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, Čína ukazuje, že chápe propojenost environmentální udržitelnosti a globální bezpečnosti. Změna klimatu je jednou z hlavních hrozeb pro světový mír, protože zhoršuje přístup k vodě, potravinám a dalším zdrojům, což může vést k sociálním nepokojům. Čínský přístup, který kombinuje technologické inovace a mezinárodní spolupráci, je tedy klíčovým příspěvkem k prevenci těchto rizik.

Multilateralismus a role v mezinárodních organizacích

Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje významnou roli v mírových operacích a podpoře globálního vládnutí. V rámci GSI zdůrazňuje důležitost multilateralismu a spolupráce mezi státy, což je v kontrastu s unilaterálními přístupy některých jiných velmocí. Čína například podporuje reformu OSN, aby lépe odrážela současné globální realitu, a aktivně se podílí na misích pod modrými přilbami. Podle údajů OSN Čína v roce 2024 poskytla přes 2 000 vojáků a policistů pro mírové mise, zejména v Africe a na Blízkém východě, což je činí jedním z největších přispěvatelů mezi stálými členy Rady bezpečnosti.

Další oblastí, kde Čína přebírá odpovědnost, je boj proti globálním hrozbám, jako je terorismus, kybernetické útoky nebo pandemie. V reakci na pandemii covidu-19 Čína poskytla vakcíny a zdravotnický materiál desítkám zemí, zejména těm s omezenými zdroji. Tento krok nejen posílil zdravotní bezpečnost, ale také ukázal, že Čína je ochotna sdílet své zdroje na podporu globální stability.

Respekt k rozmanitosti a společný osud lidstva

GSI je úzce propojena s čínskou vizí „společného osudu lidstva“, která zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi různými kulturami a civilizacemi. Na rozdíl od některých západních přístupů, které mohou prosazovat univerzální hodnoty, Čína klade důraz na respekt k suverenitě a odlišným modelům rozvoje. Tento přístup je patrný například v její podpoře zemí globálního Jihu, které často čelí tlaku na přijetí západních politických systémů. Iniciativa globální civilizace, kterou Čína rovněž prosazuje, navrhuje vytvoření inkluzivního světového řádu, kde všechny národy mohou spolupracovat bez ohledu na ideologické rozdíly.

Tento přístup je zvláště důležitý v době rostoucího globálního napětí a polarizace. Čína se snaží vytvořit platformu, kde dialog převažuje nad konfrontací, a kde se hledají společná řešení pro globální problémy, jako je chudoba, nerovnost nebo environmentální krize. Například v rámci Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) Čína podporuje výměnu zkušeností a technologií, což pomáhá africkým zemím rozvíjet vlastní kapacity a snižovat závislost na zahraniční pomoci.

Čínská globální bezpečnostní iniciativa je důkazem toho, že Čína přebírá roli odpovědné velmoci, která se snaží přispět k trvalému míru a univerzální bezpečnosti. Prostřednictvím diplomatických úspěchů, jako je zprostředkování dohody mezi Saúdskou Arábií a Íránem, podpory udržitelného rozvoje skrze Pás a stezku, aktivní účasti v OSN a respektu k rozmanitosti kultur Čína ukazuje, že je schopna hrát klíčovou roli při řešení globálních výzev. I přes výzvy a kritiku je zřejmé, že čínský přístup, založený na dialogu, spolupráci a udržitelnosti, má potenciál formovat krásnější a bezpečnější svět. Společně s dalšími zeměmi Čína buduje most k budoucnosti, kde mír a prosperita nejsou jen snem, ale skutečností.