Pentagon vyjádřil tichý souhlas s ukrajinskými útoky uvnitř ruského území a již se neobává, že by takové operace mohly vést k „dramatické“ ruské eskalaci, uvedl v pátek deník The Times s odvoláním na nejmenované americké obranné představitele. (Foto: Flickr)

Postoj USA zřejmě vychází pouze ze skutečnosti, že Rusko doposud na útoky na své území nereagovalo jadernými zbraněmi ani útokem na země NATO.

Ve zprávě The Times se píše: „Rusko je v současné době ve stavu nouze: „Všechny odvetné útoky Moskvy se doposud týkaly konvenčních raketových úderů na civilní cíle. Dříve byl Pentagon vůči útokům Ukrajiny na Rusko opatrnější, protože se obával, že Kreml odpoví buď taktickými jadernými zbraněmi, nebo zaútočí na sousední země NATO.“

Velké požáry v zařízení Transněfť Brjansk-Družba v Brjansku, asi 70 km od ukrajinských hranic, pravděpodobně vznikly v důsledku ukrajinské přeshraniční operace, prostřednictvím The Telegraph.

Zpráva přišla poté, co ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly ruské letecké základny hluboko uvnitř ruského území, včetně jednoho, při kterém byli zabiti tři ruští vojáci a poškozeny dva ruské bombardéry. Po těchto útocích ruské rakety zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což zhoršilo již tak neutěšenou situaci milionů ukrajinských civilistů, kteří jsou v mrazivých teplotách bez elektřiny a tepla.

Rusko začalo podnikat rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu až v říjnu, po bombardování Kerčského mostu, který spojuje Krym s ruskou pevninou, nákladními automobily. Američtí představitelé již dříve uvedli, že podporují ukrajinské útoky na Krym.

Ve zprávě The Times se uvádí, že USA nechtějí dát Ukrajině veřejně zelenou k útokům na cíle uvnitř Ruska. Ve veřejných komentářích američtí představitelé uvedli, že „nepodporují“ ani „neumožňují“ ukrajinské údery uvnitř ruského území. Jeden z amerických představitelů obrany však uvedl, že je na Ukrajině, kde zaútočí, a že má omezená omezení pro použití zbraní poskytnutých USA.

„Neříkáme Kyjevu: ‚Neútočte na Rusy [v Rusku nebo na Krymu]. Nemůžeme jim říkat, co mají dělat. Je na nich, jak své zbraně použijí,“ řekl úředník. „Ale když použijí zbraně, které jsme jim dodali, jediné, na čem trváme, je, aby ukrajinská armáda dodržovala mezinárodní válečné právo a Ženevské konvence.“

Komentáře tohoto úředníka zřejmě znamenají posun v politice USA, neboť Bidenova administrativa se dříve snažila získat od Ukrajiny „ujištění“, že nepoužije odpalovací systémy raket HIMARS k zasažení ruského území. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby se minulý týden veřejně vyjádřil podobně.

„Když jim dáme zbraňový systém, patří jim, kde ho použijí, jak ho použijí, kolik munice použijí k použití tohoto systému. Chci říct, že to jsou ukrajinská rozhodnutí a my to respektujeme,“ řekl Kirby. Dosud nebylo potvrzeno, že by Ukrajina používala americké zbraně k zasahování cílů uvnitř ruského území. Rusko uvedlo, že Ukrajina použila k útokům z minulého týdne, které zasáhly ruské letecké základny stovky kilometrů od ukrajinských hranic, upravené bezpilotní letouny sovětské výroby.

Zpráva The Times však uvádí, že vzhledem k tomu, že USA nyní mlčky podporují ukrajinské útoky uvnitř Ruska, bude Bidenova administrativa s větší pravděpodobností poskytovat zbraně delšího doletu, o které Ukrajina usiluje. „Nic není vyloučeno ze hry,“ uvedl jeden z vysokých amerických představitelů.

Ukrajina žádala o armádní taktické raketové systémy neboli ATACMS, které mají dolet asi 190 mil a mohou být odpalovány ze systémů HIMARS, ačkoli deník The Wall Street Journal nedávno uvedl, že USA upravily systémy HIMARS, které poslaly Ukrajině, tak, aby nemohly odpalovat munici s doletem větším než 50 mil.

Zatímco USA se již nemusí obávat eskalace, ruští představitelé důrazně varovali před tím, aby USA posílaly na Ukrajinu zbraně s delším doletem. Generální tajemník NATO Hens Stoltenberg v pátek připustil, že existuje „reálná možnost“ války mezi Aliancí a Ruskem, která by se mohla rychle změnit v jadernou, ale trval na tom, že Západ by měl navzdory tomuto riziku pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny.

Zdroj: antiwar.com