Jsme čím dál tlustější a naše děti tloustnou s námi. S narůstající obezitou jsme čím dál více nemocní a umíráme dříve. Současně jsou mnozí z nás podvyživení, přičemž malnutrice zhoršuje hojení a prodlužuje pobyt v nemocnici. Přesto jsou dokonce i v mnoha nemocnicích pacienti vykrmováni rohlíky a koblihami. Nešlo by to lépe? Šlo, a víme, jak na to!

Fakta o přejídání a nemocech

Každý druhý Čech trpí nadváhou a každý pátý je obézní. Počty obézních dětí a dětí s nadváhou soustavně rostou. Potíže s hmotností má už každé páté dítě a obezita u nich většinou zůstává i po dosažení dospělosti, kdy se k ní přidávají chronická onemocnění. Obézní dospělí umírají výrazně dříve a jejich život je spojen s mnoha komplikacemi. Hůř se hýbou, mají problémy v partnerském životě a častěji řeší neplodnost. Běžnou komplikací obezity je cukrovka 2. typu, tou dnes trpí v Česku každý desátý člověk. Konkrétně se odhaduje, že obezita přispívá k 75 % případů vzniku cukrovky 2. typu, 50 % vysokého tlaku a 33 % nemocí srdce a cév.

A nejsme v tom sami. V Evropské unii už je více než 20 tisíc obézních dětí s diagnózou diabetes 2. typu, tedy nemocí, která ještě nedávno postihovala seniory. Zhruba 400 tisíc obézních dětí má poruchu glukózové tolerance a více než milion dětí trpí některým z onemocnění srdce, včetně vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu. Milion evropských dětí má metabolický syndrom, tedy soubor onemocnění, který zásadně zvyšuje riziko infarktu i mrtvice.

Současně je až 30 % pacientů v našich nemocnicích podvyživených, u dalších 15 % se malnutrice pobytem v nemocnici zhoršuje. Neléčená malnutrice přitom může vést ke ztrátě pohyblivosti a soběstačnosti, k opakovaným infekcím a zápalům plic, srdečnímu selhání, proleženinám, demenci nebo nehojení ran. Celosvětově hrozí podvýživa až 40 % pacientů v nemocnicích.

Důsledky naší nezdravosti

Roční náklady na léčbu těžce obézního pacienta přesahují 100 tisíc korun. Takových pacientů je u nás přes 200 tisíc. Potíž s jasnějšími odhady nákladů na léčbu obezity je v tom, že se obezita podílí i na vzniku řady jiných nemocí. Přímé náklady na léčbu obézních nemocných u nás tvoří asi 10 % z celkových zdravotních výdajů, jde tedy o desítky miliard korun ročně.

Podvýživa často vede k prodloužení pobytu v nemocnici nebo k horším výsledkům léčby. Odhadované zdravotní a sociální náklady na komplikace, které malnutrice působí, se jen u nás odhadují na 64 miliard korun ročně. Podle evropských studií podvýživa může až o týden prodlužovat pobyt v nemocnici. V rámci Evropské unie se předpokládá u 40 % pacientů.
Kvůli dramatickému celosvětovému rozšíření si cukrovka 2. typu vysloužila označení epidemie třetího tisíciletí. Zatímco šíření infekční nemoci jednoho viru, rizikového pro dobře definovanou skupinu s chronickými nemocemi, jsme dva roky řešili drastickými restrikcemi pro všechny, omezováním pohybu, výuky dětí, čerstvého vzduchu, sportu i kultury, tak desítky let přítomné epidemie obezity a cukrovky nás nechávají zcela chladnými. A přitom právě tyto komplikace byly určující i pro míru rizika koronavirové infekce. Podobně evidentní je, že zdravá domácí strava a kvalitní nutriční péče v nemocnicích může být jedním z nejefektivnějších medicínských zásahů.

Nezdravé jídlo přiživují i nemocnice

Fakta o rostoucím výskytu obezity v Česku a o výdajích, které nás léčba obezity a jejích komplikací stojí, jsou roky známá. Jeden by proto čekal, že zdravotníci budou intenzivně pracovat na prevenci a terapii obezity a budou doporučovat skutečné jídlo. Místo toho jsou pacienti v mnoha nemocnicích pořád vykrmováni rohlíky a koblihami, běžně dostávají margaríny, tavené sýry, zbytečné až škodlivé dia produkty se sladidly nebo fruktózou a slazené čaje.

Co v jídelníčku často chybí, jsou zelenina a ovoce, kvalitní neslazené mléčné produkty, čerstvě připravovaná chutná jídla, neslazené nápoje.

V nemocnicích se proto dnes a denně hodně jídla vyhazuje, zatímco se někteří pacienti dojídají tím nejhorším jídlem z okolních bufetů a jiným nosí jídlo rodina z domova. My všichni pak toto plýtvání platíme. Fotky odpuzujících nemocničních jídel na sociálních sítích kolují už roky – toto je příklad typického komentáře nemocniční stravy:

„Za celý život jsem nesnědla tolik rohlíků jako za třítýdenní pobyt v nemocnici. Ovoce max. 1 jablko ke snídani, čerstvá zelenina 0!“

I nemocnice mohou vařit skvěle

Nezdravost výživy ve zdravotnických zařízeních, konkrétně pak fotka vozíku s pocukrovanými koblihami z dětského onkologického oddělení, byla impulsem pro vznik Projektu pilotního testování zlepšení nemocniční stravy. Nemocnice, které se zapojily, dostaly vyhodnocení aktuálního stavu a obecná doporučení, jak výživu zlepšovat. Základním předpokladem je, aby se místo otrockého sledování gramů živin a mikroživin, které pacienti v konečném důsledku stejně nesnědí, věnovala pozornost kvalitě, aby se v nemocnicích vařilo ze skutečných potravin, aby se upřednostňovaly lokální a sezónní potraviny a aby měl pacient co největší možnost rozhodovat o tom, co bude jíst. Nemocnice, které se zapojily do projektu, v různé míře testovaly a dokumentovaly naše doporučení – a nyní známe výsledky. Máme za sebou diskuzní panel nutričních terapeutů, kde ti nejlepší představovali, co vše se dá s nemocniční stravou udělat. Nabízím vám výpisky toho nejdůležitějšího z několika prezentací.

Co doporučujeme?
· Jídlo má být výživné, atraktivní a chutné.
· Základem jídla by měly být skutečné potraviny, ideálně lokální a sezónní.
· Pacienti bez potřeby speciální diety mají mít možnost si jídlo vybrat.
· Studená jídla je nejlepší nabízet formu bufetu nebo výběrem z několika druhů obložených talířů.

Co se už v některých nemocnicích (zdravotnických zařízeních) povedlo?
· Se změnou stravy přišlo snížení hypoglykémií u diabetiků. Pacienti snědli více jídla a snáze dostali všechny nutrienty. Zlepšilo se hojení dekubitů.
· Margaríny byly nahrazeny máslem.
· Zvýšila se konzumace vajec, tvarohu, zakysané smetany, sýrů typu lučina.
· Pacienti pravidelně jedli domácí pomazánky, zeleninové polévky a vývary.
· Pacienti měli v nabídce domácí koláče.
· U diabetiků se snížilo používání sladidel, naopak se začalo sladit ovocem. Druhá večeře byla založena na bílkovinách.
· Pacienti dostali k dispozici zeleninový bufet.
· K snídani dostávají pacienti kaše ze základních potravin, z vloček a neslazených jogurtů, které se ochucují ovocem, semínky a ořechy.
· Došlo k navýšení ryb v jídelníčku.
· K snídani si pacient může vybrat mezi obilnou kaší nebo obloženým talířem, k obědu si volí ze tři možností hlavních jídel a k večeři má k dispozici bufetový vozík.

Pro ty, kteří mají radši obrázky než slova
Několik jídel z běžných českých nemocnic:

Příklady jídel z nemocnic zapojených do projektu:

Jak zlepšit výživu ve všech nemocnicích?
Zapojte se! Sdílejte tyto příklady a posílejte nám fotky vašich zkušeností. Ty skvělé pochválíme, ty hororové anonymně zpropagujeme. Z projektu připravujeme jednak výstup v podobě metodických doporučení pro ministerstvo zdravotnictví, jednak pro širokou veřejnost návod, jak na to, v podobě webové stránky nemocnicnistrava.cz, kterou spustíme v průběhu léta.

Margit Slimáková