Vědci si začínají uvědomovat, že tvrzení o izolování a prokázáné existenci viru COVID-19 jsou založena na vymyšlené definici „izolace viru“. (Foto: Flickr)

Ve svém nejnovějším článku Saeed Qureshi PhD, bývalý vedoucí vědecký pracovník Health Canada, pojmenovává falešné manévry a odhaluje, co více odborníků nyní potvrzuje po celém světě. Byli jsme podvedeni.

Dr. Qureshi rozvádí na svém blogu www.drug-dissolution-testing.com následující analýzu, kde objasňuje lži a zmatek v této otázce:

Během diskuse na LinkedIn s jedním z mikrobiologů jsem se dozvěděl, jak vlastně popisují izolaci virů, cituji:

„Izolát viru je virus izolovaný od infikovaného hostitele. Proces se nazývá „izolace“, která odděluje viry od hostitelů.“

To znamená, že u mikrobiologů a virologů je odebrání vzorku výtěru, který odděluje virus od hostitele, považováno za „izolaci viru“.

Taková interpretace však neodráží správný význam a pochopení tématu izolace. Ale přitom sami naznačují a podporují skutečný význam procesu izolace, tj. získat něco extrakcí, purifikací a identifikací, což se odráží ve známých pěkných obrázcích DNA / RNA, proteinů a virů, jako je jejich sférické tělo s hroty (aka koronavirus).

Tato verze definice virologů je nesprávná a způsobuje problém. Kdekoli člověk hledá virus, vždy s ním najde příponu, např. „izolát viru“, „virová kultura“, „virový lyzát“ atd. (což jsou polévky, směsi nebo slizy), nikdy „samotný virus“ ; přesto je však prezentován a uváděn jako čistý „virus“.

Vykonstruovaná definice „izolace viru“ činí příběh o SARS-CoV-2, jeho infekčnosti a pandemii velmi jasný, tj. nic v něm není skutečné, všechno je faleš. Virus nikdo neviděl, nenalezl nebo neizoloval, jakkoli se tvrdí opak. Všechno je to lest.

Lidé se asi zeptají, co pak tedy testy PCR, sekvence DNA / RNA, proteinové struktury atd.? Jsou to všechno odrazy rituálů, které účelově používají vysoce sofistikované a nákladné chemické vybavení, aby lidé věřili, že jsou dodržovány vědecké postupy. Přesto však nic z toho není skutečné a nemá nic společného s daným virem.

Aby vědci / technici mohli takové experimenty provádět přesně, musí mít referenční vzorky nebo standardy pro kalibraci zařízení a validaci testů. Referenční standardy mohou pocházet pouze z nezávisle izolovaných a důkladně charakterizovaných čistých virů.

Jelikož však čistý virus nebyl nikdy izolován, nelze mít referenční standardy a kalibrátory; proto se veškeré popisované experimenty stávají vědecky neplatnými a prázdnými, zrcadlícími podvod.

Tyto požadavky nejsou jedinečné pouze pro izolaci nebo hodnocení virů. Jedná se o standardní a nezbytný požadavek, označovaný jako validace, pro posouzení produktu úřady, jako jsou FDA a USP. [SUKL v ČR pozn.red.] Bez tohoto kroku ověření není možné produkty schvalovat pro uvedení do praxe. Validace testů a testování přítomnosti virů nebo jejich složek však uniká regulačnímu dohledu.

V současné době, pro stanovení SARS-CoV-2, práce začíná předpokladem, že existuje. Bez validace metody jsou některé experimenty prováděny podle rituálních kroků (SOPs – Standard Operating Procedures), aby generovaly „data“ a hezké obrázky, které pak mají ukázat, že existuje. Je těžké uvěřit, že k takovým podvodným praktikám může dojít v moderní vědě a že tato praxe může uniknout dohledu a kontrole úřadů.

Stejně jako předpokládá existence viru, tak se dále předpokládá, že související onemocnění (COVID-19) existuje, je nakažlivé, nekontrolovatelně se šíří a potenciálně lidé umírají nebo zemřou ve velkém počtu. Neexistují žádné dostupné vědecké důkazy na podporu těchto tvrzení, kromě počítání falešně pozitivních výsledků testů, získaných převážně na základě nevalidovaného a falešného testu PCR.

Je důležité poznamenat, že neexistuje žádný vědecký důkaz prokazující, že SARS-CoV-2 je příčinou nemoci. Nelze to doložit, protože virus (SARS-CoV-2) není k dispozici ani neexistuje, jak je uvedeno výše. Proto nelze prokázat jeho souvislost s nemocí. Dá se tedy spolehlivě potvrdit, že COVID-19 je podvod.

A tedy, vzhledem k současným chybným vědeckým postupům, se stává faktem to, že kdokoli s diagnózou COVID-19, by měl být považován za nesprávně diagnostikovaný případ, a tím pádem i za následně nesprávně léčený případ.

Lékaři musí všechny pacienty vyšetřit, aniž by uvažovali o přítomnost COVID-19. Měli by spíše zpochybňovat současné „vědecké“ zdůvodnění diagnózy COVID-19, než sledovat mediální povídačky nebo připravené SOP.

Pacientům, kterým trvá delší dobu, než se zotaví nebo zemřou s diagnózou COVID-19, se tak velmi pravděpodobně děje kvůli chybné diagnóze a v širším smyslu kvůli špatné léčbě nebo žádné léčbě (např. prodloužená karanténa nebo izolace bez léčby).

V této návaznosti, jelikož virus neexistuje, je vývoj a administrace vakcíny irelevantní; proto musí přestat.

Přečtěte si více na www.drug-dissolution-testing.com

Saeed A. Qureshi, Ph.D.

Dr. Qureshi získal rozsáhlé (více než 30 leté) zkušenosti s praktickým a multidisciplinárním laboratorním výzkumem v oblasti farmacie, pro účely regulačního hodnocení, při spolupráci s Health Canada.

Je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti farmakokinetiky, biofarmaceutiky, testování rozpouštění léčiv, analytické chemie v souvislosti s charakterizací léčiv, především na základě hodnocení in vitro (dissolution) a biologické dostupnosti/bioekvivalence (lidí a zvířat).

V současné době dr. Qureshi poskytuje výukové, školicí a poradenské služby v oblasti své odborné kvalifikace, jak je uvedeno výše, pro vylepšený vývoj a hodnocení farmaceutických produktů.

Zdroj: resetheus.org