V poslední době rychlým tempem probíhá ekonomická integrace zemí podél Pásu a cesty (BRI), zejména pak těch ležících ve východoasijské oblasti, s nimiž Čína úzce spolupracuje, a které vstoupily do Regionálního ekonomického partnerství (RCEP), s nimiž se Čína čím dál úžeji propojuje jak dopravními infrastrukturami náležejícími k BRI, tak obrovskými objemy ekonomických transakcí. (Foto: Torange)

To si logicky říká i o vyšší propojení finančních systémů. Čína rozběhla projekt své digitální měny, ale ač je v tom před ostatními zeměmi napřed, není mezi zeměmi RCEP ani BRI celkem sama. A jelikož se digitální platidla jeví jako šikovná pro mezinárodní vyrovnání i jako určité osvobození od dolarového systému nebo platebního systému SWIFT, tak se několik centrálních bank začíná domlouvat na Asijské digitální měně, přičemž ta čínská se k nim přidává.

Jde o společný mnohostranný projekt digitální měny centrálních bank v Asii, který má sloužit mezinárodním transakcím jako přeshraniční převody peněz, mezinárodní vyrovnávání obchodů a transakce na kapitálových trzích. Drží se tak současného modernizačního trendu prosazovat digitalizaci zákonných platidel. Lidová banka Číny, tedy centrální banka této země, v prohlášení ve středu vystaveném na její webové stránce, uvádí, že její Institut digitální měny je teď už jedním ze spoluzakladatelů projektu s názvem „Mnohostranný most digitálních měn centrálních bank,“ čili „m-CBDC Bridge.“ Jdou do toho se třemi dalšími zakládajícími členy Monetárním úřadem Hong Kongu, Bankou Thajska a Centrální bankou Spojených arabských emirátů, tedy s bankou nacházející se na poněkud odlehlejší části Pásu a cesty než dva čínští sousedé.

V této vývojové fázi projektu mají v úmyslu prozkoumat využití digitálním měn centrálních bank v řadě scénářů přeshraničních transakcí, uvádí se v jejich prohlášení.

Touto měnou má projekt m-CBDC Bridge začít, ale výhledově se jen na ni nemá omezit, neboť chtějí vytvořit příznivé prostředí pro centrální banky v Asii ale i v jiných oblastech, aby prováděly společný výzkum a zřizování finančních infrastruktur pro přeshraniční platby, čímž se budou snažit řešit takové problémy jako nízká efektivnost, vysoké náklady a nízká transparentnost, uvádí zakladatelé.

Podle Institutu digitálních měn PBOC (Čínské centrální banky) vyhodnotí účastníci tohoto projektu výzkumné výsledky probíhajícího testovacího projektu m-CBDC Bridge, aby provedli rozhodnutí o nasazení na přeshraniční převody peněz, vyrovnávání mezinárodních obchodů a transakce na kapitálových trzích.

Projekt prozkoumá možnosti využití technologií distribuované transakční evidence, tj. základní technologie kryptoměn jako jsou Bitcoiny tím, že vyvinou prototyp konceptu ověřování, aby se tak v reálném čase zařizovaly přeshraniční převody měn oproti platebním transakcím v kontextu mnoha jurisdikcí, a to po 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Rovněž budou zkoumat vyřizování případů přeshraničních obchodů, jak pomocí domácích, tak i zahraničních měn, praví se v prohlášení.

Ve středu měl deník China Daily rozhovor s výkonným děkanem Blockchainového institutu na Renmin University sídlící v čínském Pekingu, a říkal v něm, že projekt m-CBDC Bridge má v úmyslu přezkoumat mnohostrannou spolupráci na využití digitálních měn vyvinutých v různých zemích a že tento krok PBOC bude mít nepochybně ohromné dopady.

„Ten pomůže vylepšit naše digitální renminbi, čili e-CNY, kdy tato měna se už na řadě míst v Číně testuje, a rovněž pomůže dosáhnout jejího širšího používání,“ řekl Yang.

„Tento mnohostranný projekt rovněž posílí regionální ekonomickou spolupráci, jelikož řada z jeho směrnic je provázaná s Iniciativou pásu a cesty (BRI – Nová Hedvábná stezka), k níž patří i ekonomiky Jihovýchodní Asie, které mají s Čínou silné obchodní vazby. Tento projekt pomůže zařídit výměny digitálních měn a umožní volné přes-hraniční toky v celém regionu. Centrální banky budou moci na jeho základě prozkoumat model partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem fungující pro digitální měny,“ řekl Yang.

„Tento projekt navíc posílí internacionalizaci e-CNY (digitálního yuanu), jelikož se tím vytvoří ‚okno‘, aby se tak z čínského digitálního zákonného platidla stal prostředek směny i v zahraničí,“ řekl.

Už před tímto projektem spolu v posledním čtvrtletí roku 2019 vedly centrální banky Hong Kongu a Thajska společný výzkumný projekt zvaný „Projekt inthanonské lví skály“, v němž zkoumaly využití digitálních měn centrálních bank pro přeshraniční platby. Dá se tedy říci, že současný projekt m-CBDC Bridge je další vývojovou fází stavící na úspěších předchozího projektu.

Jak je všeobecně známo, je Hong Kong jedním z hlavních středisek mezinárodních financí. Proto se také tamní centrální banka na výsledky tohoto projektu velice těší a zveřejnila plán, jak chce hongkongské banky a význačné korporace jako burzu atp. zapojit do společných zkoušek využívání této měny CBDC, aby se začala rozšiřovat architektura a CBDC se využívala v multiplatformním modelu.

Experti se těší, jak tento projekt přinese i navazující inovace a že celý tento vývoj vyřeší jak dosavadní slabá místa v přeshraničním finančnictví, tak i vytvoří předpoklady všeobecného využití v obchodním světě. Přeshraniční převody peněz jsou zatím poměrně nákladné a spojené se složitými procedurálními předpisy. A to by se propracovaným systémem digitálních měn mohlo změnit k lepšímu.

Jak se o tom před časem vyjádřil místoguvernér centrální banky Thajska, tak jak navržená architektura, tak různá klíčová zjištění, k nimž přitom dospěli, „dodaly ke studiím komunity centrálních bank úplně nové dimenze do představ o oblasti přeshraničních převodů peněz.“

Nedávno také proběhl seminář o digitálních měnách, na kterém promluvil bývalý guvernér čínské centrální banky Zhou Xiaochuan, který tvrdil, že digitálních měn by se mělo začít využívat pro přeshraniční obchodní převody i při maloobchodních prodejích, neboť tím se vlastně dá automatizovat dodržování všemožných politik a předpisů platících v různých zemích, takže nebude problém dodržovat všechny ty monetární politiky a předpisy o zahraničních měnách a o měnových převodech či úhradových procesech.

„Ekonomiky ve Východní Asii a v regionu ASEAN jsou při vývoji digitálních měn relativně aktivní,“ tvrdil Zhou, „přičemž je tady v každé zemi regulatorní prostředí a úroveň rozvinutosti zcela odlišná. Takže za této situace může Čína pomalu, ale vytrvale, prosazovat rozvoj digitální měny.“

Zhou také předkládal perspektivu, jakou přinese zavedení platebního systému využívajícího digitální yuan, e-CNY, do maloobchodních prodejů. Tvrdil např., že takový systém hned od počátku podnítí přeshraniční turistiku. Centrální banky by se však podle něj měly zaměřit na podporu přeshraničního vyrovnávání plateb. Bude-li to probíhat, dojde současně k internacionalizaci čínského yuanu jako mezinárodního platidla.