Soud v americkém městě Richmond ve státě Virginia prohlásil bývalého ruského velitele tanku Ireka Hamidulina vinným z materiální podpory terorismu, pokusu o zničení amerického letadla a záměru použít zbraň hromadného ničení. Hamidulin se v době rusko-afghánské války připojil k afghánskému odboji a potom bojoval i proti americkým okupačním silám. V roce 2009 se zúčastnil útoku Tálibánu na afghánskou policejní stanici a pokusil se neúspěšně sestřelit americkou helikoptéru, která afghánským policistům přiletěla na pomoc. Byl jediným členem jednotky, který útok helikoptéry přežil. Podle svědectví jedné části americké posádky helikoptéry se pokusil na helikoptéru vypálit, ale jeho zbraň selhala a podle druhé části se vypálit nepokusil.


Ačkoli je fakticky válečným zajatcem, který by měl být po skončení války propuštěn a nikoli souzen u civilního soudu, američtí státní žalobci argumentovali, že americké zákony chrání americké vojáky, ať jsou kdekoli na světě a že proto Hamidulin zjevně porušil americké zákony. Soudce sice zakázal státním žalobcům nazývat Hamidulana teroristou, ale přesto ho porota uznala vinným mimo jiné z podpory terorismu. Hrozí mu trest doživotního vězení.

V USA platí, že pokud soud nějak rozhodne, vytvořil tím precedens a další soudní řízení se mohou řídit tímto vzorem. Pokud tedy rozsudek nad Hamidulinem nebude zvrácen, bude to znamenat, že americké soudy budou moci odsoudit kohokoli, kdo se kdekoli na světě postaví proti americké okupační armádě, a de facto americké vládě, jako teroristu.

V roce 1929 byla podepsána tzv. Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci. Tuto dohodu, pokud šlo o nepřátelské armády, dodržovalo během druhé světové války dokonce i fašistické Německo. Podle této dohody je považován za válečného zajatce každý, kdo měl v době zadržení na sobě uniformu nebo nosil viditelně zbraň. Jestliže USA jsou dnes připraveny soudit každého, kdo se v zahraničí postaví jejich armádě se zbraní v ruce podle amerických občanských zákonů, znamená to, že se považují za neomezené vládce planety, pro které nemá mezinárodní právo žádnou hodnotu ani závaznost. Mlčení českých sdělovacích prostředků k této události je zarážející. Pokud rozsudek na Hamidulinem nebude zvrácen, doporučoval bych české vládě a českému národu, aby zvážil, jestli chce být i nadále součástí NATO a podporovat tak mezinárodním právem neomezovanou moc americké vlády a americké armády ve světě.

Mimochodem jeden z kandidátů na místo amerického prezidenta, bratr bývalého prezidenta George Bushe mladšího Jeb Bush, odpověděl na otázku novinářů, jestli by znovu povolil mučení vězňů, že to nemůže vyloučit. Sedmdesát let od skončení druhé světové války a porážky fašismu svět nebezpečně zapomíná, jak katastrofální následky může mít zákony neomezená touha po moci.

Zdroj:  nytimes.com, om.cz