Michigan představuje 34. stát nutný k zahájení ústavního konventu Následující upozornění je pravděpodobně nejdůležitější událostí ve Spojených státech amerických tohoto roku…této dekády…toho tisíciletí. V případě iniciace ústavního konventu příslušnými právními mechanismy už sotva bude něco důležitějšího. Konečný výsledek této extrémně důkladné a jedinečné iniciativy realizované 34 státy bude měnit národ, jelikož je značně důležitý pro každého amerického občana.
Bez ohledu na to, kterým směrem se tato vládu-transformující procedura ohledně Dodatku o vyrovnaném rozpočtu bude ubírat, zpráva, kterou vysílá, nemůže být nepochopena: My lidé jsme znechuceni neměnným Washingtonem DC! Tím, jak Obamova administrativa fungovala jako tyranie bezpráví, se tento státem řízený proces urychlil pravděpodobně o několik let. Díky, prezidente Obamo. Zdá se, že se bezděčně stal „prostředkem změny“, jímž slíbil být… jen ne tak docela způsobem, jakým to plánoval.
Ačkoliv Barack Obama slíbil USA „naději a změnu“, skutečná změna, kterou se chystá zažít, nemá v americké historii obdoby. Nevyhnutelná revoluce vedená státy na naléhání občanů, nevyjímá pohánějící vlivy předchozí Bushovy administrativy. Jeden po druhém sloužili despotičtí administrativní pracovníci coby ukázka americkému lidu, jak hluboko politická třída skutečně upadla. Nyní je prakticky komukoliv zainteresovanému jasné, že zde není žádná naděje pro jejich styl vedení, a proto pod jejich dohledem nelze očekávat onu dlouhodobou a žádanou změnu.
Pro ty, jež chápou nastalou situaci, je ještě příliš brzo slavit. Politici a mocenští činitelé, korporátní titáni a obchodní magnáti, finančníci a bankéři, právníci a lobbisté, ti všichni udělají vše, co bude v jejich silách, aby rozvrátili onen příchozí proces restrukturalizace. Udělají vše, aby sabotovali zformování původně zamýšlené konstituční republiky. Budou hledat cestičky, jak zbavit státy a lid moci. A proto,
BUĎTE SI VĚDOMI A DEJTE SI POZOR NA VLKA V ROUŠE BERÁNČÍM!
Z TRN News:
[quote align="center" color="#999999"]
Minulý týden bylo iniciováno nejdůležitější politické rozhodnutí za posledních 200 let, když se Michigan stal 34. státem požadujícím „ústavní konvent“ Spojených států amerických. Dle Článku 5 americké Ústavy, pokud se dvě třetiny států (v tomto případě 34) dožadují takového konventu, pak MUSÍ být uskutečněn. Během takového kongresu může být změněna CELÁ Ústava; nic není zakázáno. To by státům dokonce umožnilo odstranit federální vládu bez jejího souhlasu a odmítnout plnění dluhu, jenž tato vláda způsobila! Když minulý týden Michigan hlasoval pro tento konvent, stal se v pořadí 34. státem, čímž početní požadavek splnil.
Prostřednictvím málo známého ustanovení, které uděluje pravomoc iniciovat změny státům namísto Kongresu, bylo dosaženo cíle, jenž by se dal považovat za bezprecedentní snahu pozměnit americkou Ústavu. Toto by mohl být nejdůležitější politický vývoj událostí na světě za posledních 200 let.
Tématem dne je tedy „ústavní konvent,“ scénář obsažený v Článku V americké ústavy. Ve své podstatě představuje Článek V dva způsoby navrhování ústavních dodatků. První, jenž byl použit na všech 27 dodatků ústavy, vyžaduje odsouhlasení usnesení dvěma třetinami Sněmovny a Senátu předtím, než jsou přeposlána jednotlivým státům k ratifikaci. Otcové zakladatelé nicméně navrhli alternativní způsob, který říká, že pokud se dvě třetiny státních zákonodárných sborů dožadují setkání, potom Kongres „svolá pro navrhování dodatků konvent.“
Mezi ústavními učenci tento názor nabýval v posledních letech na oblibě – a dostalo se mu velké podpory minulý týden, když ho michiganští zákonotvorní činitelé podpořili.
Na Michiganu záleží, protože podle některých součtů se jednalo o 34. stát, který tak učinil. To dává dohromady dvě třetiny.
V důsledku hlasování dnes naléhal kalifornský republikán Duncan Hunter na předsedu Sněmovny Johna Boehnera aby zjistil, zda státy právě překročily hranici pro tento typ kongresu. Hunterův zájem v této věci, stejně jako zájem michiganských zákonodárců, pramení z touhy protlačit dodatek k vyrovnání rozpočtu – krok, který by mohl učiněn na ústavním konventu.
„Podle několika zpráv a názorů je Michigan 34. státem volajícím po konventu, čímž se naplňuje ústavou daná kvóta pro započetí procesu ustanovení vyrovnaného rozpočtu,“ napsal Hunter.
„Po nedávném rozhodnutí zákonodárců Michiganu je důležité, aby Sněmovna a ti z nás, kteří podporují vyrovnání rozpočtu, určili, zda se hlasování zúčastnil nutný počet států, a ustanovili odpovídající roli Kongresu, byla-li tato podmínka naplněna.
Pokud jsou do hlasování skutečně zapojeny dvě třetiny států, pak je míč na straně Kongresu a je jeho povinností konvent svolat.
Nicméně Článek V je poměrně vágní a v konečném důsledku je nejasné, zda se formálně zúčastnilo všech 34 států. V minulosti volily v tichosti zákonodárci států jako Oregon, Utah nebo Arizona ve prospěch schválení ustanovení.
Ale některé z oněch přibližně 34 států anulovaly své žádosti. Jiné od žádosti odstoupily a pak se k ní vrátily.
Stát Alabama zrušil svou účast v roce 1988, ale v roce 2011 se zákonodárci opět připojili k žádosti o uspořádání konventu vyžadujícího vyrovnání federálního rozpočtu. Podobný příběh se odehrál v roce 2010 na Floridě.
Louisiana odmítla v roce 19990, nicméně zákonodárci se od té doby několikrát, leč zatím neúspěšně, snažili obnovit onu žádost.
Je nejasné, zda se v těchto případech žádosti započítávají.
Někteří ústavní učenci, jako Gregory Watson, analytik z Texasu, říkají, že žádná zpětná odvolání neplatí.
„Mezi znalci panuje neshoda o tom, zda může stát, který se dříve k žádosti připojil, později tuto žádost odvolat,“ řekl Watson deníku The Washington Times. „Pokud bude nakonec rozhodnuto, že stát nemůže zrušit svou přechozí žádost, potom se přihláška státu Ohio z roku 2013 stává v pořadí 33. a michiganská žádost z roku 2014 je 34.“
Jiní říkají, že pokud se stát rozhodne změnit svůj názor, nemůže již dále být součástí oněch přihlášených.
I kdyby se přihlásil vyžadovaný počet států, vyvstávají otázky ohledně toho, jak by takový konvent vlastně fungoval a zda by, jak požaduje Michigan, byl omezen pouze na diskuzi o vyrovnaném rozpočtu.
Přestože toto vše lze stále považovat za pokus s malou šancí úspěchu, někteří analytici již upozorňují na nechtěné následky takového tahu.
Louisianský analytik rozpočtové politiky projektů Steve Spire argumentoval proti usnesení státu tvrzením, že konvent by mohl trvale poškodit národní politický systém. Co on nazývá „újmou“, ostatní nazývají zlepšením. [/quote]
Závěr
USA se v současnosti nachází v kritickém momentu amerického experimentu. Rozdělení červených a modrých států je největší od zvolení George W. Bushe v roce 2000. Socio-ekonomické konflikty, politická rozhořčení a filozofické rozpory mezi zastánci rozdílných politických přesvědčení a náboženských „frček“ jsou napjaté jako vždy. Vzhledem k těkavému stavu věcí musí být započato nové fórum, ve kterém bude možno racionálně diskutovat a objektivně debatovat o budoucnosti národa.
Dle našeho smýšlení je plnohodnotný ústavní konvent jedinou cestou ze současné politické paralýzy. Tam, kde by fórum mohlo být zneužito těmi se sobeckými a/nebo úzce vymezenými zájmy, mohou státy fungovat jako vrátní, zajišťující řádné a poměrné zastoupení. Konec konců, lidé musí být zastoupeni v „plné síle“, jinak by se z takového konventu stal neúspěšný ceremoniál zbytečnosti.
Nyní bude výzvou rozhodnutí uspořádat konferenci na nepředpojatém místě. Nebo, prostřednictvím digitálního formátu, využít všechny dostupné nástroje internetu k udržení plynulosti dialogu a jeho otevřenosti všem americkým občanům. Užitím takového způsobu nemohou korporátní média promítat do diskuze své vlastní zaujaté oblasti problémů nebo filtrovat svá oblíbená předpojetí. Už tak jsou vinna z uveřejnění minimálního množství informací ohledně tak důležité a historické možnosti, která se vynořila z ústavní krize, kterou bezostyšně pomohla vytvořit.
Možná přišel čas, aby Spojené státy zaujaly formu konstituční republiky, ke které byly původně navrženy. Přestože tato země tvrdí, že do světa vyváží „svobodu a demokracii“, stal se náš typ demokracie totalitním, kolísající mezi fašismem a komunismem, neúnavně zabřednutý do politické korektnosti a spravovaný vedením, které je věčně závislé na klamání.
Očividně nastal čas pro obnovení formy správy a politické ekonomiky, která skutečně slouží občanům, nikoliv naopak.
Zdroj: intellihub.com
