Co jiného bychom mohli udělat s $1,25 biliony, co uspoříme, při eliminaci těch zastaralých finančních parazitních zprostředkovatelů? Spoustu. Technologie už bankovní sektor přeskočila jako žába a učinila ho stejně zastaralým jako jezdecký bičík. Tak proč obětujeme 9% naší ekonomiky zastaralému parazitovi? Finanční sektor teď hrabe celkové zisky 4,5% HDP (hrubého domácího produktu), zatímco náklady vyvolané finančním hemžením s účty dalších 4,5% ekonomiky.


Software a existující instituce mimo ty příliš velké, aby padly na Wall Streetu, by mohl nahradit bankovní sektor Wall Streetu a srazit náklady na 0,5% HDP, čímž by nám ušetřil 8% našeho HDP ($1,25 bilionu), které se teď přelijí k parazitickým zprostředkovatelům. Bankovní sektor je Ukázkou A v Ekonomii odírání zprostředkovateli (11. února 2014).

Většina lidí je v tak silném vleku návyků a propagandy, že si ani neuvědomila, že software a Web mohou celý ten finanční bankovní sektor za zlomek nákladů současného parazitického systému nahradit, a to je ten systém, který (jak už víme) se zmocnil regulatorní a vládní mašinérie centralizovaného státu, čímž z demokracie učinil jen masku.

Prospěch z odstranění finančního, bankovního sektoru je nesmírný a dalekosáhlý.

Co přesně banky dělají? Banky realizují tyto základní funkce:

  • 1. Ukládají peněžní vklady.
  • 2. Fungují jako clearingová střediska pro vypořádávání plateb, tj. pro transfery peněz od plátce k příjemci.
  • 3. Vydávají půjčky na bázi částečných rezerv, tj. pár dolarů v hotovostních vkladech zajišťuje $100 půjčku.
  • 4. Oni vydávají deriváty a obchodují s nimi na vysokoobrátkových tradingových tržištích a obsluhují různé komploty k praní peněz a k defraudacím, ovlivňují zvolené činitele lobbováním a příspěvky na kampaně a každým svým krokem podvrací jak kapitalismus svobodného trhu, tak demokracii.

Celý ten parazitický sektor zprostředkování by šel nahradit automatizovanými digitálními clearingovými středisky a družstevně financovanými nebankovními půjčkami. K čemu potřebujeme banky, abychom on-line zaplatili účty? Nepotřebujeme; a clearingová střediska by si mohla za transakce účtovat jen nepatrné poplatky.

K čemu potřebujeme banky, když půjčky mohou být z družstevních fondů (crowdfunded)? Když můžeme investovat peníze přes rozbíhající se Kickstarter, Indiegogo, RocketHub, AngelList a další, proč bychom nemohli i my vlastnit kousek něčí půjčky nebo hypotéky?

Web a software teď umožňují odstranění celého toho odírajícícho zprostředkovatelství bankovních operací. Ti s kapitálem mohou tento kapitál investovat přímo do půjček, které si ti investoři vyberou. Riziko je rozloženo do celého systému a proces verifikace kreditního skóringu, příjmu, hodnocení, aktiv atd. ve stavebních kamenech hodnocení rizika a trhu dluhů a hotovosti – lze rovněž automatizovat.

Celé to pojetí, v němž 100 střadatelů vloží svoje peníze do banky, která jim pak půjčí hypotéku z jejich úspor a prodá ji dále jako cenný papír, který je podkladem pyramidové hry s deriváty, je zastaralé. Každý střadatel může přímo vlastnit (a na transparentním trhu prodávat) kus hypotéky, půjčky na auto či podnikatelského úvěru atd. Není vůbec zapotřebí zprostředkovatelů z bankovního sektoru, žádné odírání mezi tím, žádná koncentrace rizika, žádné příležitosti k prodeji derivátů lehkomyslným investorům. Tohle všechno se obejde bez bankovního sektoru.

Ale co ukládání vkladů? My už máme dvě instituce, které by mohly k této roli posloužit: úvěrová družstva a poštu. Pokud ti držitelé hotovostních vkladů nevydávají půjčky, nemají zdroje na financování k pokrytí provozních nákladů. Řešení je zjevné: zpoplatnit úložky vkladů a platební nebo přijímací transakce.

Pokud bude struktura poplatků transparentní, pak ti, kdo příliš zpoplatňují, vymizí, jelikož zákazníci půjdou jinam. To je důvod transparentní konkurence na otevřeném trhu.

Mnohé další rozvinuté země už dlouho kombinují poštovní a jednoduché bankovní služby: Na mysl přichází Francie a Japonsko. My tady máme poštovní službu, která má těžkosti v této éře emailu financovat svůj provoz, a máme tu miliony lidí, kteří preferují (nebo by preferovaly) jednoduché osobní bankovnictví. Nejsou žádné technické nebo administrativní důvody, proč by pošta nemohla fungovat tak, jako to dělá v Japonsku, jako místo k vkládání finančních vkladů (včetně samočinného vkládání šeků sociálního zabezpečení), k vybírání hotovosti atd.

Všimněte si prosím, že to, co navrhuji, je transparentní otevřený trh pro tyto služby poskytované velkými podniky a institucemi. Složená tržiště místních úvěrových družstev, pošta, podniky, které obsluhují transakce mezi plátci a příjemci jako Dwolla a PayPal a máte široké spektrum voleb, které vyhoví každé potřebě.

Co se týče podnikatelských úvěrů: na PayPalu můžete mít půjčky pro malé podniky už teď. Nazývá se to Pracovní kapitál a půjčky se poskytují na celou částku s vyloučením jakékoliv zaujatosti.

Co se týče trhu komerčních papírů: neexistují žádné technické důvody, proč by výměna nemohla být umožněna dlužníkům a vlastníkům kapitálu, aby se zprostředkovávaly krátkodobé zápůjční sazby podle transparentních nabídek přes automatizovaný software.

K zastaralým součástem bankovnictví patří i Federální rezervy – konečný zprostředkovatel těch odíracích operací. Co ale poskytování likvidity během kreditních panik? No, když se s tím začne, až bankovní sektor zanikne, pak zmizne i koncentrace rizika a zatemňování rizika, které jde ruku v ruce s bankovnictvím – ty síly, které vyvolávají paniky, budou zažehnány. Ty síly se ztratí spolu se zprostředkovatelským finančním sektorem, který všechna ta rizika, spekulativní excesy a paniky vytvořil. Dojde-li k likvidním krizím, může vytvořit a půjčit jakékoliv množství peněz ministerstvo financí.

Ale co manipulace úrokovými sazbami a další formy finančních represí? Úrokové sazby stanoví miliony dlužníků a vlastníků kapitálu při transparentních transakcích.

Co ale všechny ty ohromné investiční služby, které nabízí velké banky na Wall Street? Jak si mnozí všimli, automatizovaně indexované fondy během 10 letého časového rámce překonávají o 99% managery fondů. Takže i Wall Street je zastaralý.

Jakmile se zbavíme těchto zastaralých parazitních zprostředkovatelů – Wall Streetu, bankovního sektoru a Federálních rezerv – budeme muset zodpovědět potěšující otázku: co dalšího můžeme udělat s těmi $1,25 biliony, které každý rok ošetříme odstraněním těchto zastaralých parazitů finančního zprostředkování? Spoustu.

Charles Hugh Smith

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: washingtonsblog.com