Domácí porody, homeopatie a dobrovolné očkování. Všechny tři jmenované jevy jsou běžnou součástí života západních vyspělých zemí. Přitom odborníci západního světa nejsou méně inteligentní a jejich obyvatelé nejsou více nemocní než ti naši.  Publikací tohoto textu nechci kohokoliv přesvědčovat, aby se začal léčit homeopatií, přestal očkovat sebe a své děti a rodil jen doma. Chci, aby jednotlivci, kteří mají zájem o uvedené (přirozenější) možnosti a kteří chtějí přijmout větší díl zodpovědnosti za své zdraví, nebyli zesměšňováni, odmítáni, finančně znevýhodňováni, či dokonce trestáni za to, že se starají o sebe a svou rodinu podle svých představ, které momentálně neplatí za většinové. Chci, aby měli podobná práva, jako mají ti, kteří upřednostňují konvenční postupy.


 

Homeopatie

Homeopatie je podle zprávy, kterou vypracovala Světová zdravotnická organizace, po tradiční čínské medicíně druhým nejpoužívanějším lékařským systémem na světě. Je to diagnostická a terapeutická metoda, kterou praktikuje celá řada lékařů a zdravotníků například ve Francii, v Německu a v Anglii. V mnoha zemích jsou homeopatické léky minimálně částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami anebo jejich hrazení nabízejí privátní pojišťovny.  Podle Světové zdravotnické organizac e prokázaly tradiční a komplementární/alternativní způsoby léčby účinnost v terapii mentálních potíží, neinfekčních onemocnění a v prevenci nemocí, navíc zlepšují kvalitu života chronicky nemocných. Světová zdravotnická organizace proto doporučuje integrovat tradiční a komplementární metody do lékařských systémů.

Navzdory skutečnosti, že nejsme v současné fázi lidského poznání schopni vysvětlit fungování homeopatické terapie, víme, že je ve srovnání s konvenčními léky podstatně levnější, navíc bez vedlejších nežádoucích účinků. Homeopatie se dnes doporučuje na základě empirických zkušeností. Sama moderní medicína roky používala mnohé léky empiricky, tj. aniž by ve své době znala mechanismus jejich účinku. Například kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin) byla v izolované podobě používána od roku 1897, ale podstata její funkce byla vysvětlena až v roce 1971.

 

Domácí porody

Rozhodnutí o místě porodu je běžným právem žen vyspělých západních zemí. Vedle domácích porodů nabízí mnoho západních států také přechodné varianty, jako jsou porodní domy anebo ambulantní porody (posledně jmenované jsou i u nás teoreticky možné, ale kvůli odporu většiny lékařů nejsou v praxi běžně umožněny).

Správně prováděné studie, které sledují plánované domácí porody, prokazují jejich bezpečnost, a někdy dokonce i výhodnost (díky nižšímu počtu provedených nepotřebných zákroků v průběhu porodu). Podle rozsáhlé lékařské studie sledující téměř 530 tisíc domácích porodů se při plánovaném porodu doma nezvyšuje riziko kojenecké nemocnosti ani úmrtnosti. Stanovisko, které podporuje právo žen na výběr místa porodu, vydala i Světová zdravotnická organizace.

Děsivé informace o nebezpečnosti domácích porodů přináší většinou jen studie, jež zahrnují i neplánované domácí porody, při kterých se rodička nedostane včas do nemocnice, a proto zkreslují data.

 

Dobrovolné očkování

Za zdravotní stav dítěte zcela jednoznačně odpovídají jeho rodiče, a je proto logické, že si přejí mít právo rozhodovat o aplikaci lékařských zákroků s potenciálními závažnými riziky. To, že očkování nejsou zcela účinná, ale mohou být zároveň provázena celou řadou nežádoucích účinků (včetně těch nejvážnějších), je už laickou a částečně i odbornou veřejností konečně uznávaným názorem. Podle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2001, je jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví mimo extrémních, např. válečných stavů možné provést pouze se souhlasem dotyčné osoby nebo jejího zákonného zástupce. Tato úmluva by měla být nadřazena českému zákonu č. 258/2000 Sb. o povinnosti očkovat.

Oficiální studie, které by srovnávaly dlouhodobý zdravotní stav naočkovaných a nenaočkovaných dětí, neexistují, těch několik nezávislých studií prokazuje vyšší nemocnost u očkovaných dětí. Rodiče odmítají očkování svých dětí zejména z důvodů nedůvěry v data, která poskytují firmy a instituce, které na očkování vydělávají. Násilné vynucování očkování tuto nedůvěru nadále prohlubuje.

Proč se mnozí čeští lékaři vysmívají homeopatii a proč pojišťovny ani částečně neproplácejí homeopatická lékařská vyšetření a doporučené léky? Proč čeští gynekologové ústy své odborné společnosti hystericky vykřikují, že domácí porody nedovolí (pánové si přejí nařizovat ženám, kde a před kým mají roztahovat své nohy), a proč zdravotníci záchranných služeb požadují zákon, který by jednoznačně zakázal plánované domácí porody?

Proč jsou v naší zemi rodiče nenaočkovaných dětí udáváni na hygienických stanicích nebo odboru sociální péče? Proč je nenaočkovaným dětem odmítán vstup do mateřských školek a proč je jejich rodičům vyhrožováno pokutami?

Na tomto místě se záměrně nepouštím do diskuse, jestli a jak funguje homeopatie, jestli jsou domácí porody lepší než porody v nemocnici a jestli převyšují výhody očkování jeho rizika.

Margit Slimáková