Čína buduje vše, co myslí vážně, na něčem reálném. Když chce s někým dobrou spolupráci, obvykle se s ním nezaváže jen nějakými sliby aj., nýbrž tam obvykle postaví infrastruktury, píše se v článku. (Foto: Youtube)

V čínské nabídnuté ruce ke spolupráci je vždy nějaká železnice, přístav atp. Proto to není jinak ani ve spolupráci s Ruskem. S Ruskem je již propojena svými standardními železničními koridory vedoucími až do Západní Evropy a hojně využívá Ruskem zajišťovanou arktickou plavební trasu. Z Ruska do Číny vedou už plynovody a budují se další.

Nicméně to je jen jakási první fáze provazování. Rusko např. podél uvedeného železničního koridoru buduje i síť dálnic, kdy tyto dálnice mají i odbočku do Střední Asie, aby se přes Kazachstán napojily na čínskou silniční síť. A jako další nastupuje provazování blízkých regionů infrastrukturami. Oblasti Východní Sibiře se ekonomicky čím dál více provazují s blízkými zeměmi jako obě Korey a Japonsko a samozřejmě Čína. Většina Ruska je od nich velice vzdálená, zatímco mají za humny čínská města. Je tedy jen logické, že ekonomiky takovýchto vzájemně blízkých měst a jejich oblastí se provazují zhruba stejně, jako třeba u nás ekonomika Brna a Vídně.

Že tento vývoj provazování sousedních regionů nabývá na značné hybnosti, je vidět na budování mostů na čínsko-ruské hranici přes řeku Amur, která zde tu hranicí tvoří. Není to však žádná drobná říčka, také se jí přezdívá Asijská Amazonka, tudíž i ty budované mosty tomu musí odpovídat. A první z mostů, který není železniční, je dálniční most Blagoveshchensk-Heihe, který byl 9. září dokončen a čeká se jen na otevření k provozu, když už probíhá pouze závěrečné papírování před spuštěním. Otvírá se tím tedy i éra, kdy města za Amurem, čili Heilongjiang, jak tu řeku nazývají Číňané, jsou stejní sousedi jako v Evropě města, která od sebe odděluje Dunaj nebo Rýn, a jejich ekonomika se začne provazovat na stejnou úroveň jako u všech sousedících měst. Most má být schopný provozu celoročně a očekává se, že přes něj budou neustále proudit jak spousty kamionů, tak i osobních vozů. Jelikož jde o dálniční most přes skutečný veletok, musí tomu odpovídat i jeho rozměry. Je dlouhý 1 284 metrů a 14,5 metru široký. Z konstrukčního hlediska jde o kabelový most. Čínská stavení firma China Railway Construction Corp, která je za projektem, ho považuje za jednu ze staveb, na kterou je extrémně hrdá.

Zatím byla hlavní dopravní trasou mezi ruským Dálným východem a přilehlými čínskými oblastmi železniční trasa z čínských přístavů v Severovýchodní Číně Manzhouli a Suifenhe. Avšak doplňující silniční propojení z těchto oblastí učiní opravdu blízké sousedy.

Teď už tu bude hojně probíhat proudění lidí, jednání z očí do očí a dodávky, jak když si objednáme nábytek v sousedním okrese a ne přes přístavy, které jsou přeci jen trochu z ruky. Jedněmi z těch, kteří se na takovou situaci nejvíce těší, jsou dovozci čínských petrochemických výrobků z Ruska. Ruské dálněvýchodní petrochemičky jsou k nim sice, co by kamenem dohodil, ale veškeré zboží musí přes přístavy, které jsou od nich dále než výrobci polymerů.

A čínské podniky v oblasti velice prahnou po ruských energiích a chemikáliích ze sousedního regionu. Od prosince loňského roku je do ruského podniku Amurský plynový a chemický komplex, který ovládá na ruském Dálném východě těžbu uhlovodíků a hledání ložisek stejně jako jejich zpracování na koncové produkty, zapojena přímo jako partner čínská chemická společnost China Petroleum & Chemical Corp. Čína je jedním z největších světových odběratelů polymerů, pokud ne úplně největší, a tak je propojení ruského a čínského průmyslu v dané oblasti naprosto zákonitým jevem a ten musí dorůst do takových proporcí, že tento první most určitě nebude stačit. Čínské a ruské sousedící regiony se už dohodly, že období zotavení po pandemii bude obdobím zrození nového dálněvýchodního ekonomického regionu obou zemí.

A tímto mostem budování přeshraničních infrastruktur zdaleka nekončí. Řada dalších projektů už probíhá a minulý měsíc už byl dokončen železniční most Tongjiang-Nizhneleniskoye propojující stejnojmenná pohraniční města obou zemí.

Čína s Ruskem se v Dálněvýchodní oblasti velmi těší také na všechny druhy spolupráce v energetice a v těžbě nerostů. Energetika má být nejen klasická, ale i teď módní Zelená. Rusko např. staví obří hydroelektrárnu ve velice odlehlé oblasti a budování elektrických přenosů arktickou pustinou až k průmyslovým městům se nejeví jako zrovna lákavá možnost. Proto chtějí ten ohromný výkon použít k elektrolytické výrobě vodíku a čínské podniky jsou mezi prvními, které se těší, až takový eko-vodík dostanou.

Čína se v oblasti chce zapojit nejen do budování přeshraničních infrastruktur, nýbrž do budování místních silničních sítí městských infrastruktur i do stavby měst samotných, logistických uzlů a přístavů. Celou rozsáhlou oblast po obou stranách hranice by měl čekat závratně rychlý ekonomický růst a nejspíš i stěhování obyvatelstva sem za novými příležitostmi. Už jsou pro to prý vybudovány dobré základy a dosavadní nárůst spolupráce byl jen úvodní fází, kdy ekonomické provazování regionů by mělo ještě zrychlovat. Zatím investice do zdejších projektů přináší velice bohaté ovoce.

Přitom nejsou vidět ani žádné hranice, kdy by se potenciál tohoto rozvoje mohl vyčerpat. Čínsko-ruský Dálný východ je jednou z nejnadějnějších ekonomických vizí, k níž se upírají zraky obou zemí jako k jedné z největších rozvojových příležitostí. Už teď v počátcích budování tohoto provázaného regionu jsou výsledky ohromující. Za první polovinu roku 2021 hodnota objemu obchodu podle ruských oficiálních dat Dálného východu s Čínou nabyla výše 5,82 miliardy dolarů, což je meziročně nárůst o 24 procent. To znamená, že tempo růstu tohoto obchodu překonává i gigantické tempo nárůstů mezi Čínou a zeměmi ASEAN. Bude-li to pokračovat dosavadním tempem, tak by ke zdvojnásobení současných obchodů stačilo jen něco přes 3 roky a do deseti let by se skoro zdevítinásobily.

Čína není jen hlavním obchodním partnerem ruského Dálného východu je i zdaleka největším zahraničním investorem do této části Ruska a trend investování sem má rovněž závratně se zrychlující tempo. Tady je tedy nejzářivější ukázka toho, o čem před pár měsíci mluvil americký prezident Joe Biden, když vysvětloval, jak Rusko hrozně „trpí sevřením Čínou“ a jakou „hrůzu“ pro něj představuje ta dlouhá čínsko-ruská hranice.