Europarlament podle svých plánů schválit formální „zmrazení“ Investiční dohody mezi Čínou a EU. Jenže co to znamená?

Co to přinese pro nejrychleji se rozvíjející spolupráci Evropy s nějakým vzdálenějším trhem, tedy pro spolupráci EU s Čínou, s největším obchodním partnerem Evropy? Tedy jinak řečeno pro spolupráci s partnerem, ze které Evropě plyne největší prospěch, ze všech partnerů, co na světě má?

V poslední době je na Západě zavedeným zvykem předvádět se se svou ctností tím, že zrovna tak, jako se muselo ve starověku něco obětovat bohům, musí se za ty „jedině správné pro celé lidstvo platné“ hodnoty něco obětovat, neboť ty „Západní hodnoty“ teď představují nová „božstva“, za které je povinností vést i „džihád,“ proti všem těm, kdo vychází ze své svébytné kulturní a politické tradice, čímž se stávají „autokraciemi.“ Proto bylo nutno kněžím kultu těchto hodnot něco obětovat, kdy teď zrovna letí „oběti za Xingjiang“ a tak „zaříznutí obětního kohouta“ mělo standardizovanou podobu útoku na Čínu za bájné „porušování lidských práv islám vyznávajících menšin v této autonomní oblasti,“ která je i klíčovým dopravním uzlem železničního spojení mezi Čínou a Evropou. V druhé fázi tohoto uměle vyvolaného sporu má teď ale více jít o něco jiného, než o „utlačované xingjiangské muslimy,“ jejichž útlaku si zatím nevšimla ani jedna muslimská země světa, na rozdíl od údajného útlaku muslimů v Evropě. Teď má totiž jít o „agresivitu“ Číny, s jakou přijala odvetné sankce proti EU. Ty čínské sankce na některé činitele EU jsou zhruba stejné, jako sankce EU na některé čínské činitele, ale EU má „svaté“ – těmi posvátnými hodnotami Západu dané – právo Číňany podle svého uvážení sankcionovat, zatímco Čína je asi kolonií Evropy, a tak na odvetné sankce právo mít nemůže.

Co to ale znamená doopravdy pro obchod a investice? Podobných tanečků tu už byla spousta. Nakonec se ale vždy ukazují jako taková řešení, „aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá.“ Jestřábi za oceánem i ideologičtí fanatici doma se musí ukojit, ale kšefty musí běžet dál. A lze jen málo pochybovat, že ani tentokrát to nebude jinak. Dokonce se šušká, že po těch politikářských a ideologických tanečcích najednou dojde k usmíření, až bude EU pod rotujícím francouzským předsednictvím, z čehož by si Francie, druhý největší obchodní partner Číny uvnitř EU po Německu, mohla něco hezkého odnést, třeba zakázku pro Orlen, aby v Číně postavil nějakou atomovou elektrárnu. Ale nepředbíhejme.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhaou Lijian 19.5 řekl, že investiční dohoda Čína-EU je vyváženou smlouvou poskytující oboustranný prospěch a ne žádný jednostranný dar. Z toho lze tedy jistě vyvodit, že její nenaplnění by také obě strany poškodilo.

Zhao též řekl, že čínská protiopatření jsou nezbytnou reakcí na sankce EU, na kterou naléhal, aby se s tím vyrovnala a korigovala vzájemné porozumění dialogem a řádně se vypořádala se vzájemnými odlišnostmi.

Tanečky mají však naplánovaný delší průběh. Tisková mluvčí Europarlamentu Natalie Kontoulis slibuje, že ve čtvrtek: „Parlament zaujme stanovisko, že jakékoliv projednávání Komplexní investiční dohodu EU-Čína a jakékoliv diskuse k ratifikaci Europarlamentem se ospravedlnitelně kvůli čínským sankcím zmrazují.“ Rovněž řekla, že tu investiční dohodu ještě nepotvrdil žádný členský stát nebo parlament a dosud nebyla v právní formě finalizována.

Přitom je však vhodné přihlížet k tomu, že řada zemí má s Čínou vlastní bilaterální investiční dohody, takže ty teď budou nějaký čas v investiční spolupráci s Čínou zvýhodněny oproti zbytku členů EU a na investiční spolupráci třeba Německa a Francie s Čínou to nebude mít moc dopadů, jen je to na nějakou dobu odstíní od další konkurence, jako Česká republika. I procedurálně to zmrazení vlastně nic neznamená. Skoro to vypadá jako ochrana ratifikačního procesu před ideologickými tanečky při diskusích o smlouvě.

„Zmrazení znamená, že diskuse o této dohodě se v EU suspendují, což ale neznamená, že dohoda nebude ratifikována, jelikož ratifikační proces stejně kvůli procedurální vleklosti potrvá měsíce, včetně přeložení všech dokumentů,“ řekl ředitel Institutu evropských studií na Renmin University v Číně Wang Yiwei.

Vysvětloval též, že je to nejspíš reakce na nátlak USA, neschopnost vyrovnat se s čínskými protiopatřeními v některých členských státech, ale také kvůli vnitřním mocenským bojům v EU, kdy řada institucí se pokouší situaci využít k dosažení vnitřního přerozdělení moci uvnitř unijního aparátu.

Úplně bez neblahých účinků to ale nezůstane. „Zmrazení té dohody může oboustranně snížit vzájemnou důvěru a může vést k dalšímu nárůstu politických a ekonomických konfliktů,“ obává se ředitel Odboru evropských studií na čínském Institutu mezinárodních studií Cui Hongjian.

„Obavy z iracionálních kroků Evropského parlamentu by mohly jak evropské, tak čínské firmy vést k nižším očekáváním na trzích jeden druhého a dokonce vyvolat paniku s dopady na investiční rozhodnutí,“ doplňuje to. Je jistě pochopitelné, že žádný rozumný investor nebude vystavovat své prostředky zranitelnosti vrtochy nějakých ekonomicky ne příliš gramotných politických figur pohlížejících na svět pokřiveným prizmatem ideologických brýlí. A nese to s sebou i rizika pro soudržnost samotné EU.

„EU je ohledně postojů ke vztahům s Čínou a k této dohodě hluboce rozdělená a někteří lidé v EU se pokusili vyjádřit svoji rozladěnost čínskými protiopatřeními, kdy jsou přesvědčeni, že odmítnutí této dohody je přeci tím, co od nich USA chtějí,“ vysvětluje Wang aktivity ideologických nepřátel spolupráce s Čínou v EU ve stylu těch českých stran odmítajících pragmatičnost a prosperitu kvůli své ideologické doktríně, kterou hlásají obvykle slovy: „Patříme na Západ,“ kvůli čemuž bychom se měli na rozdíl od Německa, Francie aj. Západních zemí vzdát jak čínských investic u nás, tak investičních příležitostí pro nás v Číně – ve prospěch Němců, Francouzů aj.

„Pokud by ale snad to zmrazení pokračovalo moc dlouho, tak by to znamenalo, že EU skočila do americké pasti k sabotování vztahů EU s Čínou,“ dodal k tomu Wang.

Jenže věří, že evropský business nenechá závažné tržní záležitosti na hysterických aktivistech v řadách evropských politiků, zejména v Europarlamentu. „Takový krok je jen emotivním projevem pár lidí v EU a EU jako taková v druhé polovině roku vztahy s Čínou urovná, zvláště až se to v říjnu dohodne na Konferenci OSN o biodiverzitě v Kunmingu,“ dělá si naděje Wang.

„EU nejspíš tu dohodu ratifikuje v prvním pololetí 2022, až rotující předsednictví Rady EU převezme Francie,“ očekává tento znalec.

Zdroj: cri.cn