Iniciativa pásu a cesty (BRI), přezdívaná též výstižně Nová hedvábná cesta, vznikla z podnětu čínského prezidenta Xi Jinpinga v roce 2013, tj. zhruba v okamžiku, kdy se svět konečně začal pořádně zotavovat z globální finanční krize započaté roku 2008. (Foto: Flickr)

a ekonomické oživení v zemích do ní zapojených mělo v této éře BRI zvané také její první zlatou dekádou bezpochyby nemalý podíl na zotavení světa po globální krizi. I v době globální deprese přinesené nedávnou pandemií a během trvajícího pokusu o opětovné oživení sehrála klíčovou roli jako záchranné lano ekonomik zúčastněné části světa. Není tedy divu, že se o ní jednalo i na nedávném Fóru globálního ekonomického rozvoje a bezpečnosti zvané Boao fórum pro Asii konaném Changsha v čínské provincii Hunan.

Podle informací z tohoto fóra vzrostla hodnota exportů mezi Čínou a dalšími trhy v rámci BRI od roku rozběhu této iniciativy 2013 do roku 2022 z 6,46 bilionu yuanů (883 miliard $) na 13,76 bilionu yuanů. Celková hodnota obchodů mezi Čínou a dalšími ekonomikami BRI v prvním pololetí letošního roku dosáhla 6,89 bilionu yuanů, což je oproti předchozímu roku nárůst o 9,8 procenta.

Během let 2013 až 2022 přímé čínské investice do dalších ekonomik BRI obnášely 182,2 miliardy $ a opačně to bylo přes 80 miliard $. Kromě konektivity čistě mezi členy BRI tyto projekty obnáší i spoustu budování silnic, železnic, přístavů, letišť a elektráren v zemích do BRI zapojených.

Během té doby prudce rostou objemy levněji a hladčeji přepravovaných nákladů mezi zapojenými zeměmi i uvnitř nich. Např. železniční expres mezi Čínou a Evropou poprvé překonal počet 10 000 vlaků za rok v roce 2020, zatímco jen za první půlrok letošního roku tam projelo už 73 000 vlaků. Železnice tohoto koridoru propojují přes 100 čínských měst s 216 městy v 25 evropských zemích.

Nesmírně to pomáhá ekonomickému otvírání Číny a rozvoji vnitrozemských čínských provincií, které byly donedávna vzdáleností od mořských přístavů v zapojování do globální ekonomiky poněkud znevýhodněny. Např. ujgurská autonomní oblast Xinjiang, která se v posledních letech prudce rozvíjí, neboť se přetváří na hlavní uzel Ekonomického pásu Hedvábné cesty, tj. pevninského mostu propojujícího Čínu a její sousedy v ASEAN se Střední Asií, Středním východem a s Evropou.

BRI je mezinárodním projektem se zapojením mnoha zemí ovšem značná část financování jejích projektů pochází z Číny, čehož s chutí zneužívají její ideologicky motivovaní kritici, když vykřikují o neo-koloniálním projektu a o dluhové pasti.

Většina čínskou stranou poskytovaných dluhů je ovšem standardních komerčních od Exportní a importní banky Číny a Čínské rozvojové banky a od běžných bank pro dlouhodobé splácení. Dojde-li k potížím se splácením, dohodnou se vždy odklady a restrukturalizace a netlačí se, jak je standardem u Západní rozvojové pomoci, na vynucené privatizace státního majetku dlužnických zemí. Vše stojí na principech, že na dobrém dluhu musí dlužník zbohatnout, a že hlavním cílovým ziskem z dluhu nejsou úroky, nýbrž ekonomický vzestup přinášející více obchodních a investičních příležitostí všem zainteresovaným.

A tak všude, kam BRI sahá, vidíme obvykle spíše oživení ekonomiky než nucené rozprodeje státních majetků.

Všechny jednotlivé projekty jsou vícestrannými projekty, na nichž se zúčastnění dohodnout jako na společném zájmu, kdy kromě klasických projektů dopravních, logistických a energetických infrastruktur je součástí i digitální a environmentální výbava.

V současnosti je mezi nově dostavěnými úseky BRI mezi vlajkové lodi počítána např. rychlostní železnice z etiopské metropole Addis Abeby do pobřežního státečku u hlavních lodních tras Džibuti, která od svého rozběhu roku 2018 převezla např. 550 000 cestujících.

Ovšem hlavním cílem současných čínských infrastrukturních investic v rámci BRI je Střední východ, zejména země Rady pro spolupráci v Zálivu. Čína do zdejších přístavů, letišť, skladů a logistických uzlů investovala 123 miliard $. Ovšem čínští investoři následně na Středním východě investují do dalších ekonomických příležitostí, které díky novým infrastrukturám jen přibývají.

Čínská InvestCorp např. spolu s Asijskou infrastrukturní investiční bankou investovala do odsolovacího závodu v Abu Dhabi, když na Středním východě nabývá tento způsob získávání vody pro zavlažování, průmysl a urbanizaci na zvlášť velkém významu.

V říjnu Čína na Fóru o mezinárodní spolupráci na Pásu a cestě slibovali čínští účastníci více finanční pomoci na komerčním základě přes dvě banky, kdy každá na to vydává 350 miliard yuanů (48,75 miliardy $), a navíc dávají 80 miliard yuanů do Fondu Hedvábné cesty. Tím se má realizovat asi 1000 malých projektů na zajištění blahobytu.

Na zmíněném fóru se mezi aktivními účastníky jako významný přispěvatel i příjemce užitků z BRI účastnil i Hongkong, který je vždy zapojen do veškeré mezinárodní kooperace Číny s ostatními ekonomikami, a tak nesmí chybět ani v BRI. Ministr finančních služeb a státních financí zvláštní administrativní oblasti Hongkongu Christopher Hui Ching-yu na fóru sliboval, že finanční úřady Hongkongu urychlí studie, jak v rámci zemí Pásu a cesty zajistit rychlejší šíření yuanů v mezinárodním obchodu a investicích a na akciových trzích, aby docházelo k větším objemům obchodů s tržními aktivy v yuanech a zařídila se rychlejší internacionalizace této měny.

Zajímavé jsou např. i ekologické projekty. Třeba čínská společnost JA SOLAR vyrábějící fotovoltaiku má v poslední době neskutečně obrovské prodeje jejich výrobků v rámci projektů budování BRI na Středním východě. Tato část světa je sice proslulá jako zdroj uhlovodíkových paliv a energetických produktů, stejně tu ale vypukla neskutečná poptávka po fotovoltaice. Zároveň je to totiž místo s nesmírně slunečním počasím, a to navíc v kombinaci s odlehlými lokalitami, které je nutno zúrodňovat. A tak taková zařízení jako čerpadla podzemní vody na pozemcích kolem odlehlých oáz pohání čínské fotovoltaické panely bez nutnosti elektrických vedení z měst či dieselových centrál.

A tuto nyní velice v pouštích oblíbenou energetickou transformaci sem přinesla právě BRI a spolupráce s čínskými investory. Jakmile se fotovoltaika stala součástí velkých infrastrukturních projektů, které do arabských zemí přišly ze zahraničí, najednou začala být velice atraktivní.

Z BRI se tedy stává základ přediva nových forem globalizace a vzájemného provazování ekonomik způsobem, od něhož se účastníci už nikdy nebudou chtít odklonit.

Zdroj: cri.cn