V polovině prosince se konala Výroční konference čínského zpravodajského kanálu Global Times k roku 2023, kde byly zveřejněny výsledky globálního průzkumu veřejného mínění ke stavu a vývoji globální situace. (Foto: Flickr)

Asi nejpozoruhodnějším postřehem z tohoto průzkumu je zřejmě to, že 62 procent celosvětových účastníků si myslí, že globální vliv Číny roste, což je dvojnásobek podílu oproti těm, kdo si myslí, že roste vliv USA. A oproti minulosti také narostl počet těch, kdo očekávají, že napětí mezi USA a Čínou se spíše zvrhne k nějaké formě konfliktu, než aby došlo k jejich zlepšení.

Co se týče ostatních hlavních problémů, se kterými si světová populace dělá starosti, tak slábnou obavy z pandemie COVID-19 a lidé mají více strach z dopadů Rusko-ukrajinského konfliktu na světovou ekonomiku.

Výzkum provádělo Výzkumné centrum Global Times od 29. října do 6. prosince 2022 v 33 zemích světa a 36 000 lidí v něm odpovídalo na 30 otázek v zemích jako Čína, USA, Rusko, Francie, Británie, Německo, Saúdská Arábie, Turecko, Egypt, Nigérie, Keňa, Pákistán, Indie, Brazílie, Argentina, Mexiko, Japonsko, Singapur, Vietnam, Indonésie a Jižní Korea.

V tomto výzkumu, stejně jako v posledních letech, se odrazila rozšiřující se víra v rychlý rozvoj a modernizaci Číny, relativně malá účinnost šíření povídačky, že Čína je pro svět hrozbou a klesající důvěra v model globalizace pod dominancí americké hegemonie.

Zvláště zajímavé jsou názory na vývoj globálního vlivu USA a Číny, kdy přes 30 procent účastníků ze všech koutů světa věří v rostoucí vliv USA a 62 procent je přesvědčeno o růstu světového vlivu Číny.

V zemích jako Keňa, Jižní Afrika, Nigérie, Rakousko, Polsko a Indie více lidí věří na nárůst vlivu USA spíše než na pokles. V samotných USA si 32 procent účastníků myslí, že vliv jejich země roste a dalších 32 procent, že její vliv upadá, přičemž 56 procent je přesvědčených o růstu čínského vlivu.

Důvěra v nárůst vlivu Číny napříč zeměmi a politickými tábory je logická. Je to rychle rostoucí ekonomika, která zatím snad nejúspěšněji unikla ze všech pastí, které rychlý růst obvykle vykolejily jiným rychle se vynořujícím ekonomikám a svůj rozvojový model vyváží do světa, kdy všude, kde s ní jiné země navážou rozvojovou spolupráci, se i u nich rozvoj dostaví, což je asi největší tahoun jejího globálního vlivu. A také nejdůležitější globální iniciativy Číny, jako Iniciativa pásu a cesty alias Nová Hedvábná stezka a budování komunity sdílené budoucnosti lidstva, jsou v podstatě o globálním rozšíření jejího rozvojového přístupu, což je logicky tahounem jejího vlivu jako vůdčí síly urychlení rozvoje světové ekonomiky, kdy sama Čína obvykle v období globálních ekonomických těžkostí zafunguje jako lokomotiva růstu při světovém zotavení.

Vstoupit do spolupráce s Čínou je v současném světě asi nejspolehlivějším příslibem všemi vytouženého rozvoje, a tak je očekávání růstu jejího vlivu logické.

V růst vlivu Číny proto věří i lidé v zemích, kde většina populace věří v nárůst vlivu USA, jako jsou Polsko, kde v posílení vlivu USA věří 56 procent lidí, 70 procent v Rakousku, 78 procent v Jižní Africe a 76 procent v Keni.

V nárůst vlivu Číny věří jak ti, kteří k ní vzhlíží jako k naději na větší vyváženost v globální geopolitice, aby bránila přehnané dominanci USA, tak ti, co v ní v duchu propagandy Západních jestřábů vidí hrozbu.

Ve světě také roste pohled na americký vliv ve stylu, který zábavně popsal proděkan Fakulty mezinárodních studií čínské Renmin University Jin Canrong, který tvrdí: „USA už nejsou na vrcholu sil, už nejsou protagonistou hollywoodských akčních filmů jako pohledný elegán s pohotovými akcemi a reakcemi. Dnešní USA jsou jako mafiánský boss v podzimu života, který už sotva chodí, stále ale ještě třímá nad gangstery ohromnou moc. Dnešní postavení USA je převážně určeno systémem vybudovaným před dávnými časy.“

V 19 zemích si většina lidí ovšem myslí, že současné čínsko-americké vztahy se stanou zavedenými poměry. V Číně si 45 procent lidí myslí, že čínsko-americké napětí se uvolní a 39 procent, že se stanou zavedenými poměry, ale v USA jen 11 procent věří na budoucí zmírnění napětí a 44 procent čeká, že se stanou zavedenými poměry. Což znamená pozoruhodný optimismus, když veškerá tamní propaganda a politici bez ustání vytrubují, jaký je Čína protivník.

Ohledně možnosti vzniku konfliktu mezi Čínou a USA si 23 procent dotazovaných ze všech 33 zemí myslí, že by ho mohly zapříčinit tvrdší odvety Číny proti akcím USA, 22 procent potíže kolem Tchaj-wanu a 19 procent, že kvůli zvýšení pokusů o ohrazování Číny.

Lze to jistě interpretovat, že jsou to jen různé možnosti nekontrolovaného vyústění reakcí Číny na pro ni nepřijatelné počínání USA, kdy o to většina světové populace včetně amerických občanů moc nestojí.

Všichni zažívají nepříjemné dopady Ukrajinského konfliktu a každému je jasné, že kdyby snad vypukl třeba Tchaj-wanský konflikt, bylo by to pro svět ještě horší. Také zážitky z dopadů nedostatku čipů do velké míry vzniklého z pokusů USA vytlačovat Čínu z dodavatelských řetězců v tomto oboru, který v nedávné době dost rozvrátil světový automobilový průmysl, jsou všude v živé paměti.

Obyvatelstvo všech zemí vnímá napětí mezi Amerikou a Čínou do velké míry jako určitý zápas o budoucí vývoj procesu globalizace, takže většina dotazovaných účastníků si myslí, že svět potřebuje najít nový lepší způsob rozvoje globalizace. Asi nejoptimističtější se ukázali být čínští respondenti, kteří si myslí, že vývoj k uspokojivé formě globalizace už směřuje a dosáhne jí do 10 let. Čínští respondenti byli vůbec nadprůměrně optimističtí, protože mají méně než v jiných zemích obavy z války, růstu cen a potravinové a energetické krize.

V tomto optimismu se nejspíše odráží fakt, že Číně se dost podařilo zaštítit se proti většině krizí, které svět v posledních letech trápily a trápí. Energetickou krizi, inflaci, potíže s dodávkami potravin a léků, jaké tady po vypuknutí Ukrajinského konfliktu pociťujeme, na Čínu moc dopad nemají. Dokonce ani čipová krize, kterou vyvolaly americké manévry proti čínskému polovodičovému průmyslu, v Číně na rozdíl třeba od Evropy automobilový průmysl příliš nepoškodila.

Čína se tedy ukazuje být tím, kdo globální problémy velice adaptabilně překonává a partnerství s ní se v obtížných časech vyplácí. Očekávání růstu jejího vlivu většinou obyvatel světa by tedy nemělo překvapovat.

Zdroj: cri.cn