Už delší dobu probíhají americké snahy o nastolení globálního technologického feudalismu, kdy právo na rozvoj v pokročilých technologiích s vysokou přidanou hodnotou zajišťujících rostoucí ekonomiku a prosperitu nezatíženou mezemi růstu, se má zemím udělovat z Washingtonu jako feudální léno jen věrným vazalům, zatímco neprivilegované země, jako Čína, se mají stát jen jakýmisi „nádeníky“ globálních trhů se zapovězeným vstupem do výnosných oborů, zvláště když jsou tak „agresivní“, že si dovolují svobodně konkurovat i USA, jako by byl přípustný ten volný férový trh v rámci pravidel amerického „na pravidlech založeného mezinárodního řádu“, jímž se tak ohání. (Foto: Flickr)

Skutečnost, že v případě amerického úspěchu by to znamenalo globální rozvrat pro současnou civilizaci klíčové výroby čipů a vykolejení jejího zatím ještě neúplného zotavení, je pro imperiální preference USA podružná. Zájem sdílené prosperity lidstva je vedlejší, důležité je hegemonické postavení jejich impéria, a za americkou hegemonii stojí za to dle jejich hodnotového systému prosperitu světa a obětovat.

Vyvrcholilo to teď americkým ČIPOVÝM zákonem, který se jasně pokouší zbořit přirozeně roky vytvářené globální dodavatelské řetězce a nahradit je americkým diktátem tržní čistky proti zemím ne dost poslušným vůči Americe. Navíc tomu předcházely různé okružní cesty po zemích asijských výrobců čipů, kterým se Washington všemi silami snaží vnutit politiku ohrazování polovodičového průmyslu Číny. Jaké to bude mít přesně účinky, se zatím s velkým napětím čeká. Hlavně ohledně Jižní Koreje, která je velkým a rychle rostoucím pilířem světového průmyslu čipů, kdy ale perspektiva jejich růstu závisí hlavně na míře spolupráce s Čínou, což se ale od nich chce, aby obětovali.

Rozhodování mezi stěžejním národním ekonomickým zájmem a poslušností k washingtonskému patronovi je pro Korejce těžké a svět na něj se zatajením dechem čeká. Snad je v tomto smyslu povzbudivým nepřímým signálem to, že když poslední z těch okružních cest provedla Pelosi, která svou cestu zahájila šarádou nad Tchajwanským průlivem, aby pak pokračovala do Koreje, tak se tam nesetkala s vroucí náručí a prezident této země se s ní odmítl sejít.

Každopádně však zatím čínské polovodičové firmy, přes veškerý tlak, v dosavadním průběhu roku letí prudce vzhůru, včetně největšího výrobce a významných dodavatelů součástí. Rovněž se nebývale rozrůstají nové rozvojové projekty, což možná může být i paradoxní důsledek washingtonského počínání, když se firmy pokouší mít kompletnější dodavatelské řetězce v domácím prostředí.

Např. největší čínský výrobce čipů Semiconducotor Manufacturing International Corp (SMIC) s výnosy za druhé čtvrtletí 2022 více než očekávanými 1,903 miliardy $, což je o 3,3 procenta více než v předchozím čtvrtletí a v porovnání s předchozím rokem je to více než o 41,6 procenta.

Výrobce doplňkových dílů k čipům Yangzhou Yangjie Electronic Technology Co za první pololetí hlásil výnosy 2,951 miliardy yuanů (438 milionů $), což je nárůst z roku na rok o 41,92 procent. Další dodavatel doplňkových komponentů Amlogic (Shanghai) Co za první pololetí hlásil výnosy 3,107 miliardy yuanů, tj. nárůst o 55,22 procenta.

Sino Wealth Electronic, který konstruuje a prodává komplexní účelové integrované obvody a poskytuje i po-prodejní technický servis, měl za první pololetí výnosy celkem 902 milionů yuanů, tj. nárůst o 31,5 procent.

Tato čísla přišla hned poté, co americký prezident Joe Biden podepsal ten neblahý Zákon o ČIPECH a vědě, dost divně konstruovaný ke zničení čínského dodavatelského řetězce polovodičového průmyslu, který by se asi spíše měl jmenovat Zákon o feudalizaci globálního polovodičového průmyslu.

Uvedená růstová čísla jsou však výsledkem roků inovací a úsilí ze strany společností tohoto oboru. Pomohl i postoj čínské vlády. Ta původně k čipům přistupovala jako k jednomu z mnoha příjemně rostoucích průmyslů, který však nevyžaduje žádnou zvláštní péči vlády a postará se o sebe a svůj rozvoj na volném trhu sám. Jakmile však USA zase ukázaly, jak opravdu vážně to myslí s tím volným trhem, jehož mají pořád plnou pusu, a spustily za Trumpa první kolo politiky izolace Číny od světového čipového průmyslu, tak čínská vláda ze sektoru čipů udělala národní prioritu.

A zatím se veškeré to úsilí ukazuje být výnosné a Čína se v tomto oboru rozvíjí i bez „řádné“ licence z Kapitolu, takže vyznavači imperialismu v tom asi vidí globální „černou ekonomiku“ špičkových technologií. K úspěchu na svobodném světovém trhu se přeci nikdo nesmí propracovat svým úsilím, ale jedině z vůle imperátora, který mu svobodně jeho řádné tržní místo přidělí.

Ale v Číně zase „agresivně“ porušují ten „na pravidlech (diktovaných Washingtonem) postavený mezinárodní řád“ a rozbíhají další „černé“ globální projekty špičkových technologií, aby se svým nepatřičně úsilím vypracovali na přední příčku v oboru, místo zaujetí toho „správného“ místa na „svobodném“ trhu přiděleného USA. Nová rozvojová oblast v Šanghaji v pátek oznámila plán na období do roku 2025, kde investice do tohoto a navazujících průmyslů překročí 100 miliard yuanů. Má tak dojít k posílení pěti vůdčích výrobců čipů v Číně i v zahraničí, pěti společností vyrábějících potřebnou techniku a materiály s ročním příjmem přes 2 biliony yuanů, 10 jednorožců a více než 10 zapsaných společností.

V roce 2021 vykázal čínský průmysl integrovaných obvodů stabilní růst z prodejů překračující poprvé 1 bilion yuanů, uvádí Čínská asociace polovodičového průmyslu.

Rostoucí poptávka v letech 2020 a 2021 vedla k značným investicím, kdy financování čínského polovodičového průmyslu v obou těchto letech v průměru překračovalo 200 miliard yuanů. Počet investičních akcí a posilujícího financování v roce 2021 překročil číslo 686, což je meziroční nárůst o 43 procent.

Ten rychlý růst v poslední době vlastně nabral více než přirozenou rychlost díky opatřením USA, které uvalily zákazy na dovoz některých čipů do Číny. Pochopitelně, že Čína, která by je jinak klidně koupila, je tím nucena investovat do polovodičového průmyslu v daleko větším rozsahu, aby si to vyrobila sama, a tento obor v ní roste daleko rychleji než bez takovýchto amerických „hlubokomyslně“ vyhlašovaných „pobídek“. Americká politika byla pro čínské podniky zatím tedy spíše „manou z nebes“, než aby přiškrtila jejich rozvoj. Uvidíme ovšem, jak to půjde dál.

V poslední době byla dost slabá poptávka po mobilních telefonech, ale rychlý rozvoj průmyslu elektronických produktů jako celku se zrychluje a trend, že vše musí být automatizované a inteligentní, roste, a tak celkovou poptávku po čipech jejich výrobci sotva stíhají.

Trend elektronického průmyslu je pořád rostoucí. Dochází i k určitému sklonu ke globální lokalizaci, kdy některé země se v tom snaží také chytit a hledají k tomu partnery často mimo hlavní střediska této výrobní tradice, jako třeba v Číně, a to je pro Čínu též růstový podnět.

Zdroj: cri.cn