Když se Čína počátkem 21. století dostala mezi nejrychleji se rozvíjející země světa a zaplavovala světové trhy svým zbožím za přívětivé ceny, washingtonští političtí stratégové nad tím jásali a USA se k ní začaly chovat nadstandardně vlídně. (Foto: Flickr)

Moc se nehrálo na lidská práva a k nálepkování značkou autoritářského režimu se Západní vlády moc nepřidávaly. Např. chudoba tehdejšího obyvatelstva Xinjiangu nikoho nezajímala na rozdíl od moderních časů, kdy je Xinjiang jednou z nejrychleji ekonomicky rostoucích oblastí světa s prudce rostoucím blahobytem obyvatelstva, a proto ho na pokyn Washingtonu všichni „uvědomělí zastánci práv lidu Xinjiangu“, zkouší „osvobodit“ tím, že ho vyhladoví zase do chudoby, když odmítnou kupovat výrobky zdejšího obyvatelstva, které jim přináší obživu a blahobyt, jaký předtím neznali, přičemž k těmto výrobkům patří zejména nejkvalitnější bavlna na světě a výrobky z ní.

Tehdy byli tedy k rozvoji Číny přívětiví, zatímco dnes rozvoj Číny prohlašují za „agresi“. Může to vypadat jako nelogická změna postoje, ale z hlediska imperiální logiky rádoby hegemona je to logické.

Čína v té době v průmyslovém měřítku hromadně, šikovně a levně vyráběla produkty s nízkou přidanou hodnotou, jaké neo-koloniální mocnosti rády přenechávají rozvíjejícím se ekonomikám, neboť to zlevní jejich spotřebu, ale nekonkuruje to jejich postavení výrobců produktů s nejvyšší přidanou hodnotou. Ekonomický rozvoj každé takové rychle se rozvíjející země navíc po čase narazí na své hranice, kdy i ty země, kterým se většinu takových limitů podaří překonat, nakonec skončí v tzv. „pasti středních příjmů“, kdy prosperita přinese takový nárůst platů obyvatelstva, že země už není schopna vyrábět dost levně, aby mohla ekonomicky ještě růst.  A všechny ty rozvojové limity a pasti jejich experti Číně předpovídali a těšili se na ně.

Když taková země narazí na hranice svého rozvoje, ocitne se obvykle v těžké situaci plné dluhů, kdy potřebuje nové úvěry, takže takový stát je pak snadné lapit do dluhové pasti a nasadit mu jho za využití „rozvojové pomoci“ s nuceným výprodejem „rodinného stříbra“ privilegovaným Západním korporacím. A mít v dluhové pastičce tak tučnou kořist, jako je Čína, byl jejich největší sen.

Čína však o všech těchto rozvojových překážkách a pastičkách dobře věděla a inženýrsky svůj rozvoj upravovala, aby se tomu vyhnula. Hlavní strategií se u ní v rámci doktríny dvojí cirkulace stal tzv. vysoce kvalitní rozvoj, tj. rozvoj tažený nárůstem produktivity výrobních faktorů, tj. produktivity práce, investic a půdy, jaký zvládají jen země s vysokým inovativním potenciálem. Až v růstu své produktivity začala překonávat takové, jako USA a další na špičce produkce s nejvyšší přidanou hodnotou. Nyní už je středně příjmovou zemí a past středních příjmů pořád nikde. Navíc z bohatnutí vlastního obyvatelstva udělala ohromný zdroj objednávek pro svoji produkci. Její rozvoj se tedy náhle podle Washingtonu stal „agresí“.

A aby mohla sledovat, jak tuto svoji vrcholnou prioritu plní a adaptovat své počínání podle jejího plnění, vypracoval čínský Národní úřad statistiky k měření vitality a inovační kapacity špičkových oborů ukazatel tahounů nového růstu. A podle jen pár dní starých výsledků šetření tohoto úřadu tento ukazatel za rok 2021 narostl o 35,4 procenta, přičemž jako základna slouží rok 2014, kdy byl tento ukazatel nastaven na 100 procent a vůči tomuto roku se teď měří vitalita nových průmyslů, nové formy a modely podnikání aj. Tento ukazatel je složený, kdy jeho různé pod-ukazatele indikují internetovou ekonomiku, inovační schopnosti, ekonomickou vitalitu, znalostní úroveň a průmyslovou modernizaci.

Všechny uvedené ukazatele během roku 2021 úspěšně stoupaly, ale internetová ekonomika mezi nimi zaujímala přední místo, kdy její ukazatel narostl oproti předchozímu roku o 48,4 procenta na úroveň 1 963,6, čímž přispěla k růstu celkového složeného ukazatele nového růstu 81,9 procenty.

A není se co divit. Čína ohromně buduje 5G sítě a gigabitové optické sítě, prudce posiluje internet a rozvíjí sektory zpracování velkých dat a umělé inteligence s prudce probíhající integrací mezi digitální ekonomikou a reálnou ekonomikou, kdy všechny tyto faktory čínský statistický úřad do svého ukazatele míry rozvinutosti promítl.

Do konce loňského roku počet uživatelů mobilního internetu v Číně dosáhla 1,42 miliardy, tj. meziročně 5 procentní nárůst, zatímco počet pevných internetových připojení je na 540 milionech, tj. oproti předchozímu roku nárůst o 10,8 procenta.

Růst internetu a komunikačních sítí s sebou ovšem nese i další růsty např. v expanzi nakupování spotřebitelů přes internet, kdy ovšem i kamenné obchody posilují své prodeje pomocí livestreamingu, skupinových nákupů a různých jiných doplňkových aktivit. Spotřebitelé mají tedy v důsledku toho k dispozici spoustu nových voleb spotřebitelských scénářů, což se příznivě promítá do spotřeby.

Loni v Číně narostly maloobchodní nákupy přes internet o 14,1 procenta na 13,1 bilionu yuanů (asi 1,9 bilionu amerických dolarů), ukazují data zveřejněná čínským statistickým úřadem.

Konkrétně, co se týče nákupů fyzického zboží přes internet, ty narostly za uvedené období o 12 procent a obnášely 24,5 procenta veškerých maloobchodních prodejů spotřebitelského zboží.

Celou tu dobu také podle nových zjištění probíhaly vládní snahy o zlepšování tržního a podnikatelského prostředí a ulehčovala se administrativa, delegovaly se pravomoci na nižší správní složky, zkvalitňovaly se předpisy, aby spíše transakce ulehčovaly, než aby jim byly překážkou, a inovovaly se správní služby, což zvyšovalo ekonomickou vitalitu.

O Číně i např. naši libertariáni jako Petr Mach prohlašují, že je tam větší tržní svoboda než u nás, neboť třeba stavba mrakodrapu tam od spuštění prováděcí studie po dokončení stavby trvá daleko kratší dobu než jen povolování stavby u nás. To ale nestačí, a tak se to muselo zlepšovat.

Proto loni v Číně pod-ukazatel ekonomické vitality narostl o 18,8 procenta na 393,1.

Roku 2021 proto také na čínském trhu přibylo o 15,4 procenta podnikatelských subjektů, což bylo 28,87 milionu. Za tu dobu bylo registrováno 25 000 nových podniků denně a celkový počet podnikatelských subjektů byl na konci loňského roku 150 milionů.

No a samozřejmě, že vysoce kvalitní, inovacemi tažený rozvoj se neobejde bez velkého rozsahu výzkumu a vývoje. A ve vědeckých a technologických inovacích, dokonce i v průlomech v základních technologiích se loni Číně dařilo.

Roku 2021 investovala Čína do výzkumu a vývoje 2,8 bilionu yuanů, tj. oproti roku 2020 nárůst o 14,6 procenta. Čínské investice do výzkumu a vývoje vykazují už po šest po sobě následujících let dvojciferná čísla. Loni Čína přijala patenty na 696 000 vynálezů, přičemž průměrné zastoupení držitelů vynálezů vysoké hodnoty v čínské populaci je 7,5 na 10 000 lidí.

Zdroj: cri.cn