Svět v poslední době postihla řada potíží, z nichž žádná se nevyhnula ve značné míře i Číně. (Foto: Flickr)

Ta však, místo aby se problémy jako světová pandemie nebo periodickým jevem La Nina vyvolané záplavy nechala zdrtit a měla problémy se zotavením jako jiné postižené země, se vždy rychle „otřepala“ a ve svém zotavení za sebou vytáhla i zbytek podobně postiženého světa.

Na počátku pandemie jí byla zasažen v míře jako málokterá země, kdy ty ostatní podobně postižené se z ekonomické deprese s tím spojené teprve zotavují, zatímco ona ve svém zotavení za sebou táhne svět už přes rok. První polovina loňského roku Číně přinesla hluboký ekonomický propad, ale zotavila se během několika měsíců. Ve třetím čtvrtletí 2020 už její HDP vyrostl o 4,9 procenta a ve čtvrtém už o 6,5 procenta, když ostatní významné ekonomiky byly pořád ještě v propadu a nepropadly se ještě více jen díky rychlému zotavení Číny, která za sebou vytáhla k mírnému oživení i zbytek světa, zejména Jižní Asii i s Pacifikem, Evropu a Severní Ameriku. Na konci roku 2020, když se sečetl čínský propad v prvním pololetí s rozbíhajícím se růstem v pololetí druhém, vyšel celkový hospodářský růst země o 2,3 procenta.

To byl ale ještě pořád teprve počátek zotavení. Plného tempa zotavení dosáhlo v prvním kvartálu letošního roku s 18,3 procentním nárůstem oproti předchozímu roku. Jenže zotavení má své meze. Když se ekonomika po depresi zotaví, sice třebas dále roste, ale už je to normální růst, ne rozbíhání existujících kapacit atp. jako během zotavování, a tak ve druhém kvartále došlo už „jen“ k 7,9 procentnímu růstu.

Růst ve druhém čtvrtletí narážel i na různé překážky vyplývající mj. i z dosud neúplného zotavení zbytku světa, jako byl např. rozvrat celkových dodavatelských řetězců planety. Takže se začalo narážet na omezené přepravní kapacity globálního pohybu zboží. Obrovský nárůst cen surovin potřebných k výrobě, když doly, ocelárny atp. v zahraničí nebyly schopny dosáhnout výroby, jakou by zotavení světové ekonomiky potřebovalo, a uspokojit poptávku, jakou by chtěla Čína v zahraničí objednat. Během zotavení ekonomiky vždy hrozí velká inflace, a to se už ve světě děje se všemi dalšími nepříjemnými dopady na ceny aj., kvůli čemuž je problém ve světě objednávat to množství surovin aj. vstupů, které by Čína pro rychlejší růst potřebovala. Čína také narážela na limity kapacit výroby energie.

To se promítlo do zpomalení jejího růstu, takže svým úctyhodným růstem ve druhém kvartále 7,9 procenta nesplnila předpovědi světových analytiků a plán, který byl 8,1 procenta. Samozřejmě, že to budí obavy i z výhledu na budoucnost možností, aby Čína táhla svým růstem svět k zotavení z pandemické deprese. Čínská vláda však věří, že růst udrží, aby byl za celý letošní rok 8,5 procenta HDP ročně a i roku 2022 se držel 7 procentní.

V rámci strategie dvojí cirkulace Čína ve svém růstu spoléhá čím dál více na domácí spotřebu od bohatnoucího obyvatelstva, takže pomalé zotavení v zahraničí by nemuselo její rozvojové záměry příliš ovlivnit.

Mezi problémy, které se Číně zatím dařilo díky své systémové odolnosti zvládat nadstandardně hladce, byla samotná epidemie. Je až neuvěřitelné, že po první velké vlně ji jako ostatní země nezasáhlo několik vln následných, i když se už potýká s několika ohniskovými epidemiemi, zřejmě dovezenými ze zahraničí.

Čína nejenže se zotavuje, ale provádí také rozsáhlou ekonomickou reformu vedenou strategií dvojí cirkulace, kdy se snaží zvyšovat spotřebu vlastního obyvatelstva a otvírat svůj trh zahraničí s jeho vysokou kultivací, aby se do ní zahraniční investoři s chutí hrnuli, jako se teď hrnou např. do Hongkongu. Je také tahounem rozsáhlejšího globálního budování volných trhů, jako je posilování ASEAN, naplňování nově uzavřené největší zóny volného obchodu světa RCEP a usiluje o investiční dohodu s EU a o řadu úmluv s jednotlivými evropskými zeměmi, do velké míry z oblasti střední a východní Evropy CEEC, s nimiž má dodatečné dohody.

Souběžně však probíhají i geopolitické intriky, které ani stav světové nouze neutlumil a některé Západní země se podvolují tlaku Washingtonu a snaží se odvracet od Číny, zejména od nákupů od jejích hi-tech firem, jako Huawei, nenakupovat polysilikony a textilie z Xingjiangu, zřejmě, aby „osvobodily“ zdejší obyvatelstvo tím, že ho zbaví živobytí. Takovými sankčními opatřeními se podařilo rozvrátit globální dodavatelské řetězce v některých ohledech ještě více než pandemií, např. nedostatkem čipů pro automobilový průmysl.

Číně se zatím všechny překážky růstu podařilo překvapivě dobře zvládnout, k čemuž ji pomohla i rostoucí domácí spotřeba bohatnoucích Číňanů, takže za letošní druhý kvartál narostl maloobchod o 12,1 procenta, průmyslová výroba přes těžkosti narostla o 8,3 procenta a nejvíce překvapující byl nárůst exportu o 32,2 procenta.

V souvislosti se zotavením, které ve většině zemí spoléhá na velké stimulační balíčky financované horami nově natištěných peněz, celý svět zachvacuje inflace, k čemuž se čekalo, že dojde i v Číně. Politika centrální banky a vlády se však soustředila na udržení likvidity pod kontrolou, aby sice nechyběla, ale ani nevyvolala inflaci. Zatím se to podařilo tak úspěšně, že od března do teď stoupla hodnota čínského yuanu oproti dolaru na světových trzích o 10 procent.

Vlastně se trochu utáhla likvidita, že je jí méně, než by banky a místní veřejné správy pro rozvojové plány chtěly, aby prudké zotavení neskončilo finanční krizí.

Čínská nově vyvíjená hospodářská strategie s její dvojí cirkulací, otvírám trhů a úzkostlivou makroekonomickou vyladěností vypilovaná v průběhu současné globální krize fungující pro ni jako jakýsi extrémně tvrdý vývojový test zjevně funguje a nese sebou vysokou odolnost a schopnost rychle se adaptovat na měnící se globální situace. Lze tedy s dost vysokou mírou jistoty předpovídat, že lokomotivu světového zotavení v nejbližší době asi jen tak něco nevykolejí.

Zdroj: cri.cn