Našinec je neustále konfrontován se zprávami o napětí kolem Taiwanu. O válečných manévrech námořnictev supervelmocí a hrůzách možného jaderného konfliktu. (Foto: Flickr)

Nebo alespoň o všemožných diplomatických roztržkách a konfliktech, z nichž nejčerstvější je konflikt uměle kvůli Taiwanu vyvolaný s Litvou, kterým se síly usilující o izolaci Evropy od Číny snaží zatáhnout Evropskou unii do zbytečných konfliktů se svým největším obchodním partnerem a s největší lokomotivou svého růstu s Čínou.

Konzument takových zpráv z běžných médií by tedy mohl podlehnout dojmu, že mezi Taiwanem a Čínou je to podobné jako mezi Severní a Jižní Koreu, které dosud formálně neukončily válku a je mezi nimi jen příměří, přičemž na sebe přes demilitarizovanou zónu dále vojensky „cení zuby“. Jenže situace mezi pevninskou Čínou a tímto čínským ostrovem ve skutečnosti v těch věcech, na kterých v reálu opravdu záleží, tj. zejména v obchodu a hospodářské spolupráci, není zatížena ničím, co by připomínalo nepřátelství, nebo byť i poněkud odtažité vztahy. Vzájemná provázanost ekonomiky pevniny a tohoto ostrova není o nic menší, než ekonomiky čínských provincií s čínskými autonomními oblastmi jako Vnitřní Mongolsko, Xinjiang, Tibet nebo ekonomiky provincií se zvláštní administrativní oblastí Hongkong.

Úplně stejně, jako čínská ekonomika tvoří jeden celek s hladkou hospodářskou součinností všech rozmanitých provincií a oblastí, tak je velice úzce a kooperativně propojena s Taiwanem. Obchod mezi pevninou a tímto ostrovem čile běží, podnikatelé z Taiwanu zakládají podniky v pevninské Číně a vše probíhá, jak se na jednu zemi sluší. Situace není v podstatě moc odlišná od stavu spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskem po rozpadu Československa, akorát vlády těchto našich republik jsou na sebe ve formální komunikační rovině o něco vlídnější.

A tato ekonomická provázanost čínské pevniny a dalšího čínského ostrova – zvláštní administrativní oblasti Hongkong – má navíc rostoucí tendenci. Taiwanská celní služba se holedbá, že za rok 2021, za který jsou už k dispozici data, dosáhly vývozy Taiwanu do pevninské Číny a Hongkongu 188,91 miliardy amerických dolarů, což je zatím rekord. Znamená to proti roku 2020 nárůst o ohromujících 24,8 procenta a pro Taiwan, jehož ekonomika je extrémně proexportní, to představovalo skoro polovinu – konkrétně 42,3 procenta – jeho exportu za loňský rok.

Tento vývoj se také neomezoval jen na nějakou část roku. Za samotný prosinec 2021 vyvezl tento čínský ostrov do pevninské Číny a na další čínský ostrov Hongkong zboží za 17,09 miliardy dolarů, což je o 16,2 procenta více než ve stejném měsíci předchozího roku a obnášelo to 42 procent taiwanského prosincového exportu.

Dále rostoucí provázanost těchto složek čínské ekonomiky se ukazuje i na dovozech Taiwanu. Import na tento ostrov z čínské pevniny a z Hongkongu za loňský rok narostla o 29,9 procenta oproti roku předchozímu na 84,17 miliard dolarů.

Také za prosinec 2021 byly dovozy z pevninské Číny a z Hongkongu o 20,6 procenta vyšší než o rok dříve a dosáhly 7,68 miliardy dolarů.

Co se týče celkových čísel taiwanské obchodní bilance za rok 2021, tak vývozy dosáhly 446,5 miliardy dolarů, což bylo o úchvatných 29,4 procenta více než roku 2020. Přitom celkové dovozy taktéž značně vyrostly oproti předchozímu roku o 33,2 procenta na 381,17 miliard dolarů.

Asi by nemělo udivovat, že tradičně silně proexportní taiwanská ekonomika loni vykázala obchodní přebytek 65,28 miliardy dolarů, ovšem úžasné je to, že ve vzájemném obchodu tohoto ostrova s pevninskou Čínou a s Hongkongem měl Taiwan obchodní přebytek 104,75 miliardy dolarů. Ke zvláště významným položkám zboží dováženého z Taiwanu do pevninské Číny a do Hongkongu patří k nemalé roztrpčenosti USA počítačové čipy. Takže např. pro výrobu čínských automobilů čipy jsou, zatímco tady v Evropě je automobilový průmysl v krizi kvůli nedostatku čipů, jehož konec je v nedohlednu.

Až vám bude někdo tvrdit, že Taiwan je ubohý ostrůvek utlačovaný a ohrožovaný Čínou, vzpomeňte si na tato čísla. Také tvrzení o hrozícím útoku Číny na ostrov nevypadají v jejich světle moc věrohodně. Spíše mi věrohodnější připadají úvahy těch analytiků, co tvrdí, že škodám jakéhokoliv násilného řešení taiwanské otázky se chce Peking úzkostlivě vyhnout, zvláště když ví, že mu stačí počkat, a s jeho rostoucím vlivem oproti úpadku USA a dolaru, to znovu připojení přirozená evoluce tak či onak vyřeší sama.

Také výhled na rok 2022 vidí analytici velice nadějně. Je sice pravda, že tento rok může být pro globální trh vysoce problémový a těžko se odhaduje, co se v něm bude dít, kdy hrozí i těžký ekonomický rozvrat světových dodavatelských řetězců, ale o pokračujícím úspěšném prorůstání taiwanské ekonomiky do ekonomiky zbytku Číny snad nikdo nepochybuje ani v tomto roce.

Ukázkou toho, jak se ekonomická spolupráce čínské pevniny a Hongkongu přetváří více na logistiku jedné integrované ekonomické oblasti je i to, že odpoledne v pondělí 10. ledna 2022 se rozběhla železničně-námořní intermodální trasa mezi východočínskou provincií Jiangxi a Taiwanem. Ty intermodální způsoby přepravy jsou takovým sdílením přepravních zařízení mezi různými způsoby přepravy. Takže např. to, co přijede vlakem, se víceméně tak, jak je, strčí do lodi, která je k tomu stavěná, aniž by bylo třeba nějakých manipulací s kontejnery. Dělá se to ovšem jen na trasách s velkými objemy kyvadlové přepravy se zhruba podobnými typy nákladů. A tak se logistika mezi Taiwanem a pevninou stává něčím více podobným logistice mezi úzce spolupracujícími továrnami než standardní zámořské přepravě. Je to více méně prodloužením vlakové trasy železniční společnosti Nanchang Railway o kousek dál od pobřeží.

Ten vlak totiž dorazí v úterý do přístavu Xiamen na východním pobřeží Číny v provincii Fujian a bez složitých manipulací se to vsune do lodi, ze které se obsah zase vysune v taiwanských přístavech Keelung a Kaohsiung. 25 speciálních nosičů zboží odvezených speciálním vlakem těchto hybridů mezi vagóny a lodními kontejnery obsahuje převážně papírenské zboží a produkty metalurgie mědi a textilie.

Na této intermodální železniční trase by měla být veškerá manipulace nesmírně optimalizována s prudkým snížením nákladů a se zkrácením procesů překládky, takže celá pozemní i námořní přeprava i s překládáním má trvat jen dva dny a nebýt ohrožena nedostatky kontejnerů a zácpami v přístavech.

Tyto věci by myslím měly ilustrovat skutečný stav věcí mezi Čínskou pevninou a Taiwane názorněji než ty hororové zprávy o konfliktních situacích na moři, uzavírá článek.