Extrémně rychlý ekonomický vývoj Číny přinesl ohromné výsledky, není však bez slabin, které se musí vyřešit, má-li rychlý rozvoj země pokračovat dosavadním tempem a má-li narůstat význam země na mezinárodním trhu, uvádí se v článku. (Foto: Xinhua/Wang Xiang)

Snad největší takovou slabinou je finanční sektor, do jehož zdokonalování a posilování se teď Čína silně opřela. Má to značný význam při dalším zdokonalování tržního prostředí v Číně i při otvírání domácího čínského trhu zahraničím investorům a při lákání zahraničních investorů. Má to ohromný význam i při šíření uplatnění čínských tržních hráčů na globálním trhu.

Jsou s tím spojena ale i nemalá nebezpečí. Hlavní banky mají sklon stát se kondenzačními jádry monopolních seskupení na trhu, vzniku korporativismu a ekonomického prostředí ovládaného sdruženími trustů typu zaibatsu, která zadusí svobodný kapitalistický trh a země upadnou do ekonomické stagnace a „regulacionismu“, jako to teď vidíme na „svobodném“ Západě s jeho „svobodným“ trhem, který díky bankám vedenému „industriálnímu feudalismu“ ztratil vývojové tempo. A Čína si dává, jak je vidět i z jejích nedávných zásahů na ochranu hospodářské soutěže, velký pozor, aby nedopadla podobně.

S modernizací finančnictví postupuje Čína stejným způsobem, jak když zavedla zvláštní industriální zóny a rozvojové parky pro špičkové IT technologie a jiné obory, kde se stává světovou špičkou. Buduje novou finanční pionýrskou rozvojovou oblast Pudong umístěnou v Šanghaji, která má táhnout čínské finančnictví a stát se stejným světovým finančním centrem, jakým je teď Londýn nebo Manhattan, jak to oznámil na tiskové konferenci 22.7. Weng Zuliang, šéf strany v Pudongu.

Jednou z prvořadých věcí, které by Pudong měl podle expertů udělat, je vytvoření globálního uzlu pro globální vyrovnávání platebních transakcí v yuanech. To má přispět jak k internacionalizaci čínské měny, tak i k nalákání více nadnárodních společností do Pudongu. Pudong by neměl být jen inovačním inkubátorem finančnictví, nýbrž i zase další z pilotních zón volného obchodu, mezinárodních vědeckých a technických inovací a zrovna tak se stát i mezinárodním inovativním centrem finančnictví.

„Co se týče financí,“ tvrdil Weng, „bude se Pudong snažit stát se rivalem londýnské city a newyorskému Manhattanu, a zvláště touží stát se globálním uzlem pro zámořské transakce v yuanech.“

V Pudong se tedy hromadně rozjede vytváření mezinárodně orientovaných finančních produktů denominovaných v yuanech, rozšíří se i spousta investičních finančních produktů, podporovat se budou hojné přeshraniční toky yuanů mezi účty v obou směrech, pojede i pilotní projekt obchodování s takovými finančními produkty jako futures, které najít denominované v něčem jiném než v dolarech je docela zvláštnost.

Teď se má ale využívání yuanu jako globální měny v mezinárodních platbách dostat do tempa a má se z něj stát obdobná mezinárodní měna, jakou je dolar. Už teď běžně probíhají vyrovnání v yuanech zvláště s podniky v zemích, se kterými Čína postupuje podle dohod o vyrovnávání v domácích měnách, jako je Rusko nebo Írán. Čína má s Ruskem funkční mezinárodní elektronický platební systém, který může nahradit mezinárodní platební systém SWIFT. A dále má i funkční vyzkoušený systém digitálního yuanu pro domácí i přeshraniční platby se zeměmi, s nimiž na tom pracuje, zejména s ASEAN.

Teď by však měla vzniknout řada mezinárodních cenných papírů denominovaných v yuanech. A přeshraniční transakce – třeba Pudongu s Hongkongem – by měly probíhat lavinovitým tempem. V Hongkongu a v Londýně se už teď s yuany dost čile obchoduje, ale vznik finančního hubu na pevninské Číně a vydávání standardních finančních instrumentů v yuanech by to mělo dost posílit. I běžné vkládání úspor do yuanů, by se mohlo stát dost atraktivní, zvláště když tato měna nejspíš nebude podléhat takové inflaci, jako třeba dolar, a její parita kupní síly na čínském trhu je o dost vyšší než kupní síla jejich dolarového ekvivalentu na trhu americkém.

USA také rády dolar používají jako zbraň i jako prostředek dohledu nad světem. Vynucují pomocí něj i různé vlastní svévolné sankce, které jelikož nejsou vyhlášeny OSN, nemají oporu v mezinárodním právu a v mnoha případech před nimi uhýbají i jejich spojenci za NATO, kteří z větší části nesouhlasí např. se sankcemi na Írán. Používání yuanu je tedy jedním ze způsobů, jak sice využít mezinárodního měnového systému, ale vyhnout se americkým nátlakům.

Vydavatelé nadekretovaných (fiat) peněz také v podstatě na všechny uživatele trhu, kde ty peníze slouží, uvalují skrytou daň. USA, jejichž měna je mezinárodní měnou, tedy uvalují daň na celou planetu. Během inflace ta daň roste. A tak používání jiných měn s nižší inflací v mezinárodním styku a pro ukládání bohatství než dolar, u kterého se čeká značná inflace, funguje i jako určitý „daňový únik“ před Amerikou. Což by též mohlo pomoci prosazení yuanu jako mezinárodní měny a Pudongu jako světového finančního centra.

Zatím Pudongu během letošního prvního pololetí narostl meziročně HDP o 13,7 procenta, zároveň tam přišlo 5 miliard $ zahraničních investic, 14 mezinárodních společností si tam zřídilo regionální ústředí a licenci tu dostalo 15 finančních institucí. To ale není ještě dost rychle, a tak se chystají globální operační programy na pomoc nadnárodním společnosti, aby se v Pudongu registrovaly a rozšiřovaly rozsah svého podnikání z Číny do celého Asijsko-pacifického regionu a po celém světě.

Od konce loňského roku se do programu globálních operací zapojilo prvních 41 podniků a těmi objem jejich činnosti za tu dobu narostl o 40 procent. 52 dalších je už nahlášeno, že se také přidá.

Kdo je v Pudongu, může v pohodě využívat všech příležitostí, které nabízí ohromný a rostoucí čínský trh a zároveň bez zbytečných překážek, naopak s veškerou podporou, se zapojovat do trhu mezinárodního a užívat si synergií působení na všech trzích, se všemi finančními instrumenty po ruce.

Šanghaj má už dávno na mezinárodních trzích pozici jednoho z center globálního kapitálu, ovšem s rozběhem Pudongu přeřazuje na o dost vyšší rychlost. Nárůst konkurenceschopnosti Šanghaje a vlivu na globálním trhu se tak stupňuje.

Spolu s tímto vývojem se nárůstu poptávky po jejich službách těší i zde sídlící fondy správy bohatství. Začíná být totiž atraktivní svěřovat své peníze Číňanům vedoucím fondy svěřeného kapitálu, které dobře vědí, jak ten kapitál zhodnocovat na prudce rostoucím čínském trhu a využívat i globálně dostupných příležitostí.