Dva dny před tryznou za zavražděné oběti s celostátním vysíláním svolávání muslimů k modlitbě pozvala premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern imáma, aby před zahájením parlamentního zasedání přečetl verše z Koránu – súru 2 – Kráva (Surah al Baqarah).

Súra 2 hovoří o  "těch, kteří zahynou na stezce Alláhově" a evokuje  "velký trest" pro  "ty, kteří nevěří". Skutečně si Novozélanďané zaslouží tak velký trest za to, že na Nový Zéland přišel jeden Australan a spáchal tam masovou vraždu?

Dobrá zpráva je, že v Saúdské Arábii bylo v roce 2018 změněno několik zákonů, které ženám umožňují řídit auto. Špatná zpráva je, že bez souhlasu mužského poručníka ženy stále nemohou cestovat, vdát se nebo se rozvést, podat oznámení na policii nebo dokonce opustit vězení. Když se pokusí uprchnout, tak riskují, že budou zatčeny nebo zavražděny. V listopadu 2018 byly zatčeny  "desítky" aktivistek zapojených do kampaně  "Právo řídit" a jejich případy jsou nyní v soudním řízení. Apple i Google ve svých internetových obchodech s aplikacemi nabízejí vládní aplikaci Saúdské Arábie, která  "umožňuje saúdským mužům sledovat ženy, které mají ve svém poručnictví."

Skutečnými spolupachateli masového vraha ve městě Christchurch nejsou ti, kteří varovali před muslimskou imigrací na Západ, ale ti, kteří na Západě přijali toto pasivní podvolení se, slabost a kulturní sebevraždu a odmítli vidět nevyhnutelné potenciální bouře před námi.

Masakr muslimů v novozélandském městě Christchurch, při němž zahynulo na modlitbách několik desítek lidí, je naprosto opovrženíhodný a nelze jej ničím omluvit. Žádné prohlášení zločince a vraha Brentona Tarranta nemůže nikdy ospravedlnit chladnokrevnou vraždu nevinných obětí a to bez ohledu na náboženství, jaké vyznávají.

Reakce, které po činu následovaly, byly poznamenány legitimním  rozhořčením. Útok byl však také bohužel zneužit k zahájení kampaně, která je jak nebezpečná, tak i zrádná.

Tarrant se ve svém manifestu definoval jako  " ekofašista " a napsal, že  obdivujebritského nacistu Oswalda Mosleyho a čínský komunistický režim a že  odmítákonzervatismus. I když americký prezident Donald J. Trump tyto  vraždy odsoudil, poznámky vraha byly použity k  útoku proti němu.

Možná proto, že Tarrant oponoval muslimské imigraci do západních zemí (napsal, že hlavně z toho důvodu, že to vede k  přelidnění), mnozí z těch, kteří vyjádřili obavy z muslimské imigrace na Západ, nebo kritizovali islámské násilí a antisemitismus, byli okamžitě obviněni z toho, že jsou částečně nebo zcela zodpovědní za tento masakr – obviněna byla dokonce i dcera bývalého amerického prezidenta Billa Clintona  Chelsea Clinton.

Když naproti tomu dojde k extremistickému násilí ve jménu islámu, tak mnozí muslimové prohlašují, že nemohou být považováni za  " kolektivně zodpovědné " za jednání svých souvěrců a že snaha činit je za to zodpovědnými je nespravedlivá a  "islamofobní". Zdá se však, že pro příslušníky jiných náboženství tato  presumpce neviny často neplatí.

Zvláště velká zodpovědnost byla za tento útok připsána například francouzskému spisovateli  Renaudovi Camusovi, který před deseti lety  přišel s konceptem  " velké náhrady ". Ve francouzských médiích byl  označen za  "spolupachatele tohoto zločinu".

Dva dny před tryznou za zavražděné oběti s celostátním vysíláním svolávání muslimů k modlitbě  pozvala premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern imáma, aby před zahájením parlamentního zasedání přečetl verše z Koránu (viz  video) – súru 2 – Kráva  ( Surah al Baqarah ). Súra 2 hovoří o  "těch, kteří zahynou na stezce Alláhově" a evokuje  "velký trest" pro  "ty, kteří nevěří". Skutečně si Novozélanďané zaslouží tak velký trest za to, že na Nový Zéland přišel jeden Australan a spáchal tam masovou vraždu?

Místo toho, aby obvinila masového vraha, Ardern  připsala vinu střelným zbraním. Pak řekla, že text Tarrantova manifestu musí být  odstraněn z webových stránek. Vyzvala sociální sítě, aby Tarrantovy vzkazy smazaly – což je čin, který by mohl zabránit možnosti rozluštění jeho motivů. Ardern dodala, že jméno vraha nikdy  nevysloví a požádala ostatní, aby udělali totéž. Na znamení soucitu a solidarity si také  vzala islámský závoj. Zatímco drželo mnoho Novozélanďanů v pátek 21. března 2019  dvě minuty ticha, bylo po celé zemi vysíláno v rozhlasu i v televizi  svolávání muslimů k modlitbě, jehož součástí jsou i slova  "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší").

24. března 2019 učinil  "hlavní cenzor" Nového Zélandu David Shanks další krok a  nařídil všem Novozélanďanům, kteří mají k dispozici text Tarrantova manifestu, aby jej zničili. Dodal, že každému, u koho bude na Novém Zélandu v počítači nalezen text Tarrantova manifestu, může hrozit až  10 let vězení.

Je vůbec ještě možné říci, že existuje obrovský rozdíl mezi vyjádřením obav z muslimské imigrace na Západ a spácháním masové vraždy? Je vůbec ještě možné říci, že existuje obrovský  rozdíl mezi zpochybňováním islámu a zabíjením muslimů? Nebo že tato fakta ukázala, že imigrace muslimů na Západ s sebou může nést nedozírné důsledky? Nebo že islám  nemusí být náboženstvím míru? Nebo že by se miliony muslimských žen v muslimském světě mohly cítit  utlačoványželeznou povinností nosit hidžáb?

Můžeme ještě vůbec říci, že zbraně nestřílejí samy od sebe, ale že jsou to nástroje, které lidé používají nejen k páchání zločinů, ale také k  obraně? Nebo že  vymazánímanifestu a vzkazů vraha a hrozba trestu pro lidi, kteří mají Tarrantův manifest v počítači, by mohlo být kontraproduktivní?

Ve všech evropských zemích s velkými muslimskými populacemi se objevily  no-go zóny, zvýšila se  míra kriminality a vznikly obrovské  problémy s integrací muslimů. Poté, co Švédsko otevřelo dveře masové imigraci z muslimských zemí, dostalo se v západním světě na  první místo v počtu znásilnění.

Smazání vrahova manifestu, popisu jeho myšlenkového vývoje a vzkazů, které zanechal, nebo dokonce zamlčování jeho jména, může  zabránit pochopení toho, co jej mohlo dovést k takovému zločinu, a znemožnit společnosti zabránit podobným zločinům v budoucnu.

Kriminalizace lidí, kteří mají ve svém počítači nějaký text, činí z držení informací  zločin.

Žádat nemuslimské ženy, aby si vzaly závoj, znamená ignorovat to, že islám nezachází se  ženami stejně jako s muži. Zatímco miliony muslimských žen nosí závoj dobrovolně - a některé z nich se dokonce podílí na džihádu a stávají se  vojačkami - jiné, které jej nosit nechtějí, jsou  tvrdě trestány. Například v Íránu byla za  sejmutí svého šátku odsouzena k 20 letům vězení Shaparak Shajarizadeh a jednotky  " mravnostní policie "  zatkly ženy, které závoj odmítly nosit. Íránské ženy mohou být za trest  uvězněny nebo  bičovány.

Dobrá zpráva je, že v Saúdské Arábii bylo v roce 2018  změněno několik zákonů, které ženám bez souhlasu muže umožňují řídit auto, podnikat, navštěvovat sportovní akce, a mít přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Špatná zpráva je, že  náboženská policie stále  přísně monitoruje dodržování islámských zákonů a že bez souhlasu svého mužského poručníka ženy stále nemohou cestovat, vdát se nebo se rozvést, podat oznámení na policii nebo dokonce opustit vězení. Když se pokusí  uprchnout, tak riskují, že budou  zatčeny nebo  zavražděny. V listopadu 2018  byly zatčeny  "desítky" aktivistek zapojených do kampaně  "Právo řídit" a jejich případy jsou  nyní v soudním řízení. Tři z nich soudy propustily  na kauci. Ale co ty ostatní? Když teď ženy mohou řídit auto, není možné propustit všechny? Apple i Google ve svých internetových obchodech s aplikacemi  nabízejí vládní aplikaci Saúdské Arábie, která  "umožňuje saúdským mužům sledovat ženy, které mají ve svém poručnictví."

Vysílání svolávání muslimů k modlitbě, které obsahuje slova  "Alláhu Akbar", znamená ignorovat fundamentalistickou  nesnášenlivost islámu k jiným náboženstvím a přehlížet to, že slovo islám znamená  " podřízení ". Ačkoli jsou činy novozélandské vlády a médií nepochybně myšleny dobře, budou pravděpodobně interpretovány jako signály slabosti, tichého podvolení se a jako nedílná součást  kulturní sebevraždy, která se rozmáhá ve všech západních společnostech.

Zdá se, že celý Západ stále odmítá pozorněji sledovat  problémy spojené s masovou muslimskou imigrací. Západ si přeje být slepý k tomu, jaké má islám  úmysly, a je odhodlán neuznávat  zločiny spáchané na všech kontinentech ve jménu džihádu. Tato popření jdou ruku v ruce s obviňováním střelných zbraní z vražd; vymazáváním informací, aby bylo možné předstírat, že nikdy neexistovaly; postupným zaváděním stále tvrdší  cenzury; žádáním nemuslimských žen, aby si vzaly muslimský závoj jako projev solidarity a vysíláním modlitby se slovy  "Alláhu Akbar" po celé zemi.

Lídři mnoha zemí se rozhodli přijímat stále více a více této nové kultury, aby vypadali dobrosrdečně a laskavě, nebo jen proto, aby získali mnoho nových voličských hlasů. Toto však nebylo nijak nadšeně přijato původním obyvatelstvem jejich zemí, a reakce tohoto opomíjeného obyvatelstva je možná  hlavním faktorempro vznik a vzestup nacionalistických hnutí po celé Evropě.

Každá společnost má samozřejmě své extremisty a psychopaty, ale pokud bude Západ dále vysílat  signály, že násilí a požadavky islámu jsou ve svobodném světě přijatelné, může se v důsledku vybití  frustrace veřejnosti stát mnohem více zvěrstev, jako byl masakr ve městě Christchurch. Někdo by mohl namítnout, že muslimové by mohli být také frustrovaní z toho, že jejich víra není v jejich nových domovech přijímána v daleko větším měřítku, ale nikdo je samozřejmě neprosil, aby na Západ přišli, nebo aby si s sebou přinesli útlak, před kterým údajně uprchli. Alex Alexiev, předseda Centra balkánských a černomořských studií  (Center for Balkan and Black Sea Studies)napsal:

"Jestli mě na těch vražedných blábolech vyšinutého střelce něco vážně znepokojuje, tak to nejsou jeho myšlenky, ale skutečnost, že jeho názory na imigraci sdílí většina Evropanů - a to nejen ve východní Evropě, která odmítá přijímat jakékoliv [muslimské] imigranty."

Skutečnými spolupachateli masového vraha ve městě Christchurch nejsou ti, kteří varovali před muslimskou imigrací na Západ, ale ti, kteří na Západě přijali toto pasivní podvolení se, slabost a kulturní sebevraždu a odmítli vidět nevyhnutelné potenciální bouře před námi.

"Tvrzení, že islám je náboženstvím míru,"  poznamenal známý britský spisovatel a komentátor Douglas Murray,  "je obezlička, kterou vynalezli západní politici, aby buď neurazili své muslimské obyvatelstvo, nebo aby prostě jen obelhali sami sebe, že to ještě všechno dobře dopadne."

Riziko, že to všechno nedopadne  "dobře", je však příliš reálné, a nelze jej do nekonečna ignorovat.

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.