Žijeme v době, kdy zase začala pracovat „neviditelná ruka historie“ a přeskupovat dosavadní geopolitickou podobu našeho světa do nové formy, která se dost liší jak od starého unipolárního uspořádání pod hegemonií Spojených států a jejich úzkých mocenských kruhů, tak se ještě více liší od toho Nového světového řádu v Novém americkém století, o kterém řada zejména amerických geopolitických stratégů snila. (Foto: Flickr)

Vše se přeskupuje do multilaterálního uspořádání krystalizujícího kolem otevřených partnerských seskupení hledajících cesty k vzájemně výhodné kooperaci při hledání cest nového rozvoje bez vnucování nějaké univerzální politické, kulturní a hodnotové doktríny.

To se pochopitelně části amerických mocenských elit, která ještě nevystřízlivěla z hegemonických iluzí, vůbec nelíbí. Proto se snaží budovat jakési hráze proti přirozenému pohybu historického vývoje ve formě politik ohrazování těch, kdo jsou podle nich největšími „pachateli nové historie“, tj. především k ohrazování a izolaci Číny a Ruska, jak to vidíme na zavlékání do nastražených konfliktů, nově vytvářeném bájesloví o Mordoru v Xinjiangu aj. záminek k sankcím a vylučování z normální mezinárodní spolupráce.

Ukazuje se ale, že vše, co v poslední době v tomto smyslu rozpoutávají, jim výrazně vybuchuje do tváře a mimo nejužší mocenské kruhy to má velice rozpačitou účinnost i v těch užších kruzích, jako v rámci EU a NATO, to budí značné rozkoly. Krásně se to ukazuje na posledním vývoji v souvislosti se snahami dalších zemí o vstup do seskupení BRICS.

BRICS – seskupení silných nově se vynořujících ekonomik, jak se teď označují země, které se rychle rozvíjí, Brazílie, Ruska, Indie a Číny – bychom možná nejpříhodněji mohli označit za společenství usilující o hledání cest a příležitostí pro nový rozvoj. Krásně to ilustruje i čerstvě vyhlášená iniciativa PartNIR oznámená 23.5 na zasedání ministrů průmyslu této skupiny, ve které se účastnické země rozhodly rozpoutat novou vlnu inovací, které prudce zvednou potenciální produktivitu, a tudíž rozpoutají novou průmyslovou revoluci, v níž produktivita poroste, jak za časů nástupu páry a později třeba elektrifikace a motorizace, kdy vzlétala první letadla. To umožní vysoce kvalitní – tj. na inovativních průlomech postavený – rozvoj jak v zemích BRICS, tak u těch, kdo s nimi budou spolupracovat.

A tyto snahy evidentně na ostatní země s rozvojovým potenciálem a touhou ho využít působí dost přesvědčivě a přitažlivě na rozdíl od posledních snah USA ostatní země od Ruska a Číny a jejich rozvojových iniciativ izolovat. Počínání Washingtonu se poněkud podobá někdejším postupům olympských bohů ze starověkých bájí. Ty rozčílil hrdina Prométheus, který zvýšil lidstvu produktivitu inovativním využitím ohně. Takže na něj uvalili „sankce“ a izolovali ho, jak by to Washington rád udělal např. s Čínou a jejími inovativními firmami jako technologický „Prométheus“ Huawei. Ale ani olympští bohové s tím neuspěli a inovativní revoluce ohně šla dál, natož aby měli šanci uspět bohorovní washingtonští rádoby dirigenti historie.

A tak se země, nacházející se pod Washingtonským tlakem, aby se držely dál od současných „Prométheů“ narušujících jejich „božský“ řád, začínají rojit jako zájemci o vstup do uskupení Prométheovského rozvoje a jeho nadcházející průmyslové revoluce.

26. května ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v interview s RT Arabic oznámil, že o vstup do BRICS v letošním roce projevila zájem druhá nejsilnější latinsko-americká ekonomika po Brazílii – už členu BRICS – Argentina, která se již přidala k Iniciativě pásu a cesty (BRI) a navazuje s Čínou rozsáhlou a úzkou spolupráci. A kromě této další země na zadním dvorku Spojených států je zájemcem také už po generace tradiční a nejvýznamnější spojenec USA na Středním východě – Saúdská Arábie.

A jak se ukazuje, BRICS se pro země toužící po rychlém rozvoji stává jakýmsi krystalizačním centrem pro širší seskupení za nový rozvoj, protože kromě plnocenných členů se přidávají jacísi příznivci, protože jak Lavrov řekl: „Připravuje se další summit BRICS. V jeho rámci se zřídí dalekosáhlejší formát, v němž se summitu zúčastní asi tucet rozvojových zemí.“ Kdy zájem ve světě hledajícím nové příležitosti k rozvoji a partnery, s nimiž se v novém uspořádání světa mohou k inovacím vydat, není jen o spolupráci se skupením „Prométheů“ naší doby BRICS, ale také o spolupráci s dalším krystalizačním centrem nového uspořádání světa usilujícího o multilaterální rozvoj bez hegemonických dirigentů, jehož členy jsou Čína, Rusko a Indie, které se soustřeďuje na spolupráci zejména Střední Asie a přilehlých oblastí, tj. s Šanghajskou organizací pro spolupráci, do níž se chce zapojit řada arabských zemí. Lavrov to komentoval: „Toto jsou procesy budování smysluplných a pozitivních, nikoliv antagonistických aliancí, které nejsou zaměřené proti nikomu.“

Nejsou sice zaměřeny proti nikomu, ale jsou zaměřeny na rozvoj, který není pod hegemonickou taktovkou Washingtonu, a rozvoj, který je rychlejší a perspektivnější než v poněkud váznoucích USA, které by nejraději právo na konkurenceschopné inovace udílely, jako feudální pán udílí privilegia svým vazalům, a tak svévolný vývoj, k němuž směřuje BRICS, je podle bohorovných Washingtonců stejnou nepovolenou krádeží inovací, jako byla krádež ohně Prométheem pro božské Olympany.

A ve stejný den jako Lavrov se vyjádřil i čínský mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin, kdy na tiskovém briefingu ohledně nadcházejícího čínského rotačního předsednictví BRICS slíbil, že Čína proti rozšiřování BRICS nemá námitky. Vysvětloval, že kromě porady ministrů BRICS proběhne i porada širšího formátu BRICS Plus. Má docházet k splétání rozsáhlejšího přediva vztahů a spolupráce na novém partnerském rozvoji světa.

BRICS – slovní hříčka, znamenající cihly – se tak stává základní cihlou nové stavby svobodně a rychle se rozvíjejícího světa. Prozatím se název tohoto uskupení odvozuje od prvních písmen jmen účastnických zemí. Nicméně, jak to tak vypadá, snahy o izolaci těch „Prométheů“ naší doby moc nevychází a slibný rozvoj je až příliš přitažlivý, aby pro název této skupiny stačilo pět písmen. Nemá-li jméno této organizace přerůst do ohromných rozměrů, bude se možná muset vymyslet název jiný. Kdybych měl do rozhodování o novém názvu co mluvit, doporučil bych jim, aby se nazvali Prométheus. Což by dost výstižně popisovalo její roli v novém světě, kdy lidstvo najde nový „oheň“, který potáhne jeho rozvoj, navzdory „Olympu“/Washingtonu. Ale na rozdíl od bohů z Olympu se současným bohorovným z Washingtonu moc nedaří Prométhea přikovat ke skále a izolovat od těch, co po ohni touží. A takových je teď evidentně více než těch, co jsou ochotni poslouchat Olymp a výhod „ohně“ se zříci.

Zdroj: cri.cn