Přesně, jak předpovídala americká ministryně financí, když varovala krátkozraké ideology v americké vládě a v EU před nedomyšlenými sankcemi na Rusko, stejně jako vládu, ve které sama zasedá, kritizuje třeba za tarify na čínské zboží, aniž by ideologové její prozíravé úsudky poslouchali, tak sankce na ruské energie dosahují opačných účinků. (Foto: Flickr)

Teď např. i vyslanec pro energetickou bezpečnost USA Amos Hochstein přiznal, že přesně podle předpovědí Yellen, jsou ruské výnosy z fosilních paliv vyšší než před sankcemi, které měly podle zkratovitých úsudků ideologů zdrtit ruskou ekonomiku.

Hochstein to přiznal během slyšení před senátní Subkomisí o evropské a regionální bezpečnostní spolupráci, když mu položili otázku, zda Moskva opravdu z prodejů fosilních paliv vydělává více než před sankcemi, na což opověděl: „To nemohu popřít.“

V květnu Mezinárodní energetická agentura oznámila, že ruské výnosy z ropy letos o 50% vyrostly. Hochstein se vymlouval, že Bílý dům nepředpokládal, že dojde k takovému skoku cen ropy, kdy se z toho vykrucoval i tvrzením, že roku 2022 je poptávka po ropě daleko vyšší, než kdokoliv předpovídal, i když tento vývoj dobře odpovídá situaci, kterou předpovídala ministryně Yellen. Stejně ji ale neposlechli, jako ji neposlouchají, když varuje, že tarify na čínské zboží poškozují především ekonomiku USA, zejména v současné inflaci.

USA i někteří jejich Západní partneři v posledních třech měsících zběsile zkoušeli dotlačit svět k embargům na nákupy ruských paliv a dalších komodit. S čímž však nikde mimo Západ neuspěli a i na samotném Západě jsou výsledky velice rozpačité. Jediné, čeho dosáhli, byl vzestup cen těchto komodit, z čehož Rusko nesmírně profituje.

Hochstein pronesl ale dost divnou předpověď, když řekl, že Bidenova administrativa věří, že vznikne „strop“ na množství ruských dovozů do Indie. Odkud tu věštbu má, zda ji vyčetli během porady v Bílém domě z kávové sedliny, či existuje jiný zdroj, je nejasné.

Podle přehledu Reuters: „Mezinárodní energetická agentura v květnu uvedla, že ruské výnosy z ropy vyskočily od počátku roku o 50% na 20 miliard dolarů měsíčně, přičemž pořád má největší podíl na exportech Evropa.“ Podle dost divných slibů Evropy, by mělo docházet k omezování těchto nákupů, a tak Rusko konečně zdrtit, ale sliby ideologů se obvykle nezakládají na realistických studiích průchodnosti jejich vizí.

Ač Spojené státy a jejich příznivci v NATO slibují ochromení ruské ekonomiky, zatím všechny reálné ukazatele jasně ukazují, že sankce mají neblahý dopad hlavně na ty, kdo je vyhlašují, zamýšlené účinky se však nedostavují. Např. rubl je v poslední době měnou, která si oproti americkému dolaru letos vede nejlépe. V USA zuří inflace a americké domácnosti a podniky zoufají nad 5 dolary za galon a někde i dvojnásobek.

Ruské dodávky komodit, zejména paliv se mezitím v pohodě přesměrovávají do Asie – zejména do Číny, jak jsme o tom už párkrát psali, spolu i s tím, že i své nákupy zboží Rusko přesměrovává na Asii a zdaleka nejde jen o Čínu.

Rusko nedávno nahradilo jako druhý největší dodavatel ropy do Indie Saúdskou Arábii. Vedle Číny s jejími 1,4 miliardami obyvatel a prudce rostoucí ekonomikou se stává dominantním odběratelem i Indie s 1,3 miliardami lidí a s prudce rostoucí ekonomikou, kdy největším indickým dodavatelem zůstává Irák.

Čína s Indií obnáší přes 30% světové populace a obchod s těmito zeměmi Rusko zároveň využívá i k tlaku proti americkému dolaru, protože s oběma těmito ekonomickými giganty do velké míry provádí vyrovnání v národních měnách. Ruské prodeje do současné dílny světa Číny a do další rostoucí ekonomiky Indie jsou také se značnou slevou oproti cenám na světových trzích, kde patří ceny energetických komodit k hlavním tahounům inflace a ekonomické nestability.

Ač se jistě v současném světě i samo Rusko nevyhne nemalým finančním problémům a nestabilitě, tak se sankcemi spíše ekonomické problémy a nestabilitu podařilo rozšířit do celého světa, většina zemí je tím poškozena více než Rusko samotné. Ti „experti“ na Západě, kteří původně tvrdili, že čínské a indické nákupy ruských energetických komodit nebudou moci být moc veliké, aby kompenzovaly sankce, teď zírají dost vyjeveně.

Takové přesměrování proudů levných energií rovněž nechodí nikdy samo. Levnější energie znamená zvýšení produktivity práce, kapitálu a půdy, tedy vyšší konkurenceschopnost a větší podíl na světovém trhu. Za levnou energií tečou vždy zakázky a kapitálové investice a nese s sebou prosperitu a ekonomický růst. Pokud by někdo chtěl přemístit dodavatelské řetězce světové průmyslové výroby do Asie, těžko by to mohl provést efektivněji než takovým přesměrováním toků energií do Asie, jak se to „daří“ takovýmito sankcemi. Přeskupování světových trhů i geopolitiky směrem od Euro-atlantické oblasti spíše k Indo-pacifiku, které by jinak trvalo roky, se tím dost urychlilo. Ta rychlost bude nejspíš ale spojena se vznikem konfliktních a krizových situací, včetně energetických krizí.

S touto krizí a s nedostatkem ropných produktů a jejich vysokou cenou souvisí např. nedostatek hnojiv na světovém trhu, což může mít katastrofální dopady na světovou zemědělskou a potravinářskou produkci, až na globálním jihu hrozí hladomory. Přesto USA zpočátku na všechny státy včetně rozvojových zemí tlačily, aby z Ruska – jednoho z největších výrobců hnojiv světa – hnojiva nebraly. Když s tím nepochodily, ozval se výrok jednoho ze zklamaných amerických činitelů, který komentoval neúspěch americké diplomacie s embargem na Rusko v Africe slovy: „Afričané upřednostnili hlad před demokracií.“

Nyní ale už i samotné USA kráčí ve šlépějích těch „přízemních“ Afričanů neochotných „ušlechtile“ umřít hlady za americkou geopolitiku kamuflovanou za demokracii. Agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené s činností Bílého domu totiž hlásí, že Bidenova administrativa potichoučku tlačí na zemědělské a dopravní společnosti, aby nakupovaly a přivážely více ruských hnojiv.

Pětina veškerých vývozů hnojiv na světě pochází z Ruska. Jejich chybění na trhu by znamenalo globální potravinovou katastrofu. Ač Západ ze svých tlaků na hnojiva už couvá, stejně se třeba Západní pojišťovny bojí pojišťovat dodávky tohoto zboží, kvůli čemuž ruské vývozy poklesly o 24%, což také stačí na světovou potravinovou krizi a inflaci. Hra se sankcemi je tedy zjevně hrou s ohněm, která může skončit velice špatně.

Stejně, jako se USA podařilo svým úsilím vytlačovat Čínu ze světových řetězců výroby počítačových čipů, dosáhnout jejich celosvětový nedostatek, který brzdí rozvoj řady průmyslů včetně výroby automobilů, vyvolávají USA svou snahou udělat z Ukrajinské krize novou Studenou válku další globální ekonomické krize, kterých se už samy začínají bát, aniž by tím dosáhly zamýšlených záměrů.

Zdroj: cri.cn