O ujgurské autonomní oblasti Číny se v poslední době v Západních médiích šíří všemožné povídačky často v souvislosti s jeho klíčovým ekonomickým odvětvím, pěstováním a zpracováním bavlny, kdy by nás chtěli přesvědčit, že to se děje v nějakých robotárnách, kde se dře na „nucených pracích“, a vyzývají nás, abychom se snažili Ujgury „osvobodit“ tím, že přestaneme kupovat jejich textilní zboží, které je živí, a zřejmě je tak „prohladověli“ ke svobodě. (Foto: Flickr)

Při bližším zkoumání se ukazuje, že ty povídačky toho moc společného s realitou nemají, ale „robotárny“ tu vlastně vznikají, neboť zdejší bavlnářství se prudkým tempem robotizuje a mechanizuje.

Xinjiang je pro pěstování bavlny ideálním místem kvůli kombinaci dlouhého slunečního svitu ve stylu pouštních oblastí a zároveň s dostatkem zavlažovací vody a kvůli dalším podmínkám, díky nimž má zdejší bavlna dlouhá vlákna a dobrou barvitelnost. Bavlnářské zemědělství se tu rychle industrializuje a následné zpracování je čím dál více chytrou výrobou ve stylu Průmyslové revoluce 4.0. Také výroba k tomu potřebného strojního vybavení se sem stěhuje. Např. čínský výrobce železniční techniky China Railway Construction Heavy Industry Corporation Limited (CRCHI) ve zdejším závodě vyrábí inteligentní kombajny na bavlnu 4MZ-6.

Čína je největším spotřebitelem bavlny na světě a i jedním z jejích hlavních výrobců, kdy loni většina její produkce 87,4 procenta, tj. 5,16 milionu tun z 5,95 milionu tun, jí loni vzniklo v Xinjiangu. Přičemž těžko může být něco dále od pravdy než představa nucených prací sběračů bavlny někde v polích, když větším problémem je vytvořit pracovní místa pro ty, kdo ji dříve sbírali. Jeden bavlnářský kombajn sklízí tolik, kolik za stejnou dobu sklidí 1 200 lidí, a zatímco se lidem platí 2 RMB za kg, kombajn to sklidí za 0,4 RMB. Loni každý z kombajnů zde prodaných výše uvedenou CRCHI sklidil v průměru 747 hektarů. Donedávna se ty kombajny kupovaly ze zahraničí, nyní však už jich je třetina od CRCHI.

Loni v celém Xinjiangu sklidily kombajny 1 126 hektarů, tj. 69,83 procenta pěstované výměry, kdy jsou v tom velké regionální rozdíly. Na severu stroje sklidily 95 procent polí, kdy bez nich se sklidily jen prudké svahy, kam stroje nemohou, zatímco na jihu se mechanizace teprve rozbíhá, ale rychlým tempem.

Pozvolná mechanizace sklizně probíhala už od roku 2000 pomocí zahraničních strojů, ale od roku 2015, kdy nabyla velice rychlé tempo, převažují mezi prodávanými značkami domácí kombajny od CRCHI, které jsou vysoce automatizované a chytré stejně jako chytré čínské telefony. Pobočka CRCHI v Xinjiangu si zřídila vlastní výzkumný tým a od roku 2018 vyrábí vlastními silami vyvinuté, počítači s vlastním operačním systémem a další automatizací vybavené kombajny na bavlnu s inteligentním řídicím systémem, snadno ovladatelné a vysoce efektivní.

Od roku 2020 se vyrábí ještě novější varianta zejména s nezávisle vyvinutým dokonalejším řídicím systémem a detekčním systémem, který vizualizuje celý proces sklizně ve všech jeho fázích jako sběr, shromažďování, balení a nakládání. A jak je v Číně zvykem, lze to sledovat i přes chytrý telefon.

Kromě CRCHI vyrábějící přímo v Xinjiangu existuje 6 dalších čínských výrobců sklízecích kombajnů na bavlnu. Domácí značky již v ničem nezaostávají za zahraničními a rychle se inovují, načež získávají větší podíl na domácím trhu.

Xinjiang má kromě svého bavlnářského zemědělství a textilního průmyslu i výhodnou dopravní polohu. Je jedním z hlavních dopravních uzlů Iniciativy pásu a cesty BRI čili Nové hedvábné stezky, což též zvyšuje atraktivitu investic sem a rostou tu textilní továrny i ke zpracování surovin odjinud. Rovněž zdejší rostoucí textilní výroba sem láká strojírenskou výrobu vyrábějící textilní stroje, takže se zde zkracují dodavatelské řetězce a celý průmyslový řetězec se zde kompletuje.

Např. globální vůdce textilního strojírenství Saurer tu v Ekonomické a technologické rozvojové zóně Urumqi zřídil důležitou továrnu. Zde nejen vyrábí, ale pomocí místních odborníků provádí výzkum a vývoj a provozuje zde výrobu zařízení pro celý zpracovatelský proces od převzetí balíku po předání příze prováděný moderním inteligentním digitalizovaným způsobem.

Společnost, aby se textilním výrobcům předvedla, co jim může nabídnout, tak při svém Inovačním a technologickém centru zřídila výstaviště, kde si lze za provozu prohlížet automatizované chytré textilní systémy tryskového pneumatického předení. Tlusté vrstvy bavlny se zde přetváří na přízi tenkou jako vlas ve spřádacím stroji, který automaticky přetržené kousky příze znovu propojí. Výroba v závodě je značně automatizovaná, takže ač je závod ohromný, pracuje v něm jen málo lidí. Jde o Chytrou továrnu 4.0, kde si stroje „povídají“ mezi sebou a efektivně se koordinují, takže lidí u toho moc být nemusí. Všechno to prý řídí digitální „inteligentní mozek“ – tj. technologický informační systém z řady podsystémů, sběru dat, monitorování, vzájemné konektivity jednotlivých zařízení, koordinačního řízení, managementu skladování a zabraňování a napravování chyb. Všechny subsystémy pracují v tandemu, takže jak datové toky, tak pracovní procesy probíhají hladce.

Nic tam není z automatizovaných a informačním systémem sledovaných procesů vyjmuto a vše, včetně všech objednávek používaných součástek, veškerého inventáře a pohybu dodávek, je začleněno do inteligentního systému. Veškeré pohyby součástek a polotovarů a výrobků tam obstarávají samostatná robotická vozítka převážející součásti přes chytrý logistický subsystém právě tam, kde jsou právě zapotřebí, a poplašné systémy, které zařídí, aby jakýkoliv úkol, se kterým si neví rady automatika, převzali lidé. Ovšem i když si s tím nebudou vědět rady zdejší pracovníci, tak jsou napojeni na síť spolupracovníků z celého světa a počítačové cloudy, přes které spolupracují, a ti experti se sem mohou při-logovat do systému a pomoci to vyřešit i z druhého konce světa.

Řízení takové výroby je ve všech ohledech daleko snadnější a efektivnější, kdy všechny procesy probíhají v daleko vyšší kvalitě, což platí i o veškeré výrobě, přičemž je to pro lidi daleko snadnější. Tato špičkově prováděná výroba příze se stává inspirací pro další části výrobního řetězce, při výrobě veškerých textilií a oděvů, aby přešly na podobné systémy inteligentní automatizované výroby. Uvedená továrna tedy spolupracuje Xinjiang University, aby se prozkoumaly možnosti, jak tyto technologie rozšiřovat do celého výrobního řetězce v Xinjiangu a zdejší textilní průmysl kompletně přetvořit na automatizovanou výrobu odpovídající Průmyslové revoluci 4.0.

Takže Xinjiang je opravdu pořád čím dál více „robotárnou“, kde pracují roboti, automatika a chytré systémy. Stává se jednou z rychle se rozvíjejících a bohatnoucích, ač kdysi chudých oblastí Číny. Bohužel ale vše, co se v Číně rychle vyvíjí, některým ideologům na Západě vadí.

Zdroj: cri.cn