V posledních dnech svět nevěřícně zíral, jak se generaci trvající krutá občanská válka během dnů přeměnila na poklidné předání moci, když 330tisícová Afghánská armáda vycvičená a vyzbrojená USA spolu s policií odmítly vzdorovat 75 000 bojovníkům Talibánu s muzeální výzbrojí a dosavadní vláda po odchodu okupačních sil v podstatě uznala svoji nelegimitu a předala řízení země do rukou hnutí odporu v jakési na tamní poměry sametové transformaci. (Foto: Flickr)

Ukázala se tím i prozíravost Číny, která chvilku před těmito událostmi natolik odhadla situaci, že se s Talibánem dohodla na tom, jak musí být země vedena, aby se dočkala uznání Číny a okolních zemí a získala se značným přispěním Číny pomoc a podporu při obnově země a jejím začlenění do infrastrukturní Iniciativy pásu a cesty (BRI).

Teď by všichni soudní lidé světa, kteří nepatří mezi geopolitické hyeny kořistící z rozvratu a zmaru, ať jsou příznivci jakékoliv politiky a ideologie, měli doufat, že se i ta rekonstrukce země podaří stejně hladce, jako se alespoň prozatím podařilo uhasit občanskou válku. To není dosud jisté, neboť třeba militanti hnutích odporu Tádžiků a Uzbeků mají v Afghánistánu více bojovníků než militanti Paštúnů – Talibán, v zemi je i al Kaida atp. a to vše by se mělo v klidu dohodnout na novém uspořádání země.

Jestli se ale země neuklidní a nedohodne přinejmenším se sousedními zeměmi na dobrém soužití, začlenění do regionální ekonomiky a ekonomické pomoci a obnově, hrozí humanitární a uprchlická krize monstrózních proporcí způsobující rozvrat všude včetně Evropy. Pokud se ale s novou reprezentací země bez ohledu na její ideologickou orientaci podaří smysluplně kooperovat, budou z toho naopak mít prospěch všichni. A Čína jasně signalizuje, že právě takovou spolupráci chce nastolit.

O rekonstrukci Afghánistánu se v podstatě pokoušely i USA a utratily za ni nemalé prostředky, ale vzhledem k politické neschopnosti navazovat s Afghánci přirozené partnerství, kdy se ze svých investic pokoušely udělat odměnu kolaborantům za „zaprodání duše“, byl účinek značně chabý. Projevil se hlavně ve velkých městech, ale nedotkl se venkova. Kdy ovšem ve velkých městech se zdokonalil vzdělávací systém a vzdělání žen. Ovšem během těch 20 let přišly 4 miliony Afghánců o domov a 2,7 milionu uprchlo ze země.

Čína se svým přístupem nevměšování do vnitřních záležitostí země a spolupráce a koexistence nezávislé na politickém, náboženském aj. přesvědčení by však mohla být dobrým pomocníkem při rekonstrukci země, kterého prakticky všechny vnitřní afghánské síly budou ochotny ke spolupráci přijmout. Také je na takové spolupráci silně sama zainteresována. Potřebuje mít prosperujícího souseda a potřebuje přes jeho území protáhnout infrastruktury BRI, aby ekonomicky propojila celou oblast. A s Afghánistánem také nemá jakýkoliv spor.

Celý svět by měl tedy doufat, že právě toto se podaří, a nebudeme sužováni uprchlickou krizí, zvýší se prosperita celé planety díky rozšíření dopravních infrastruktur v Asii i využití afghánských zdrojů, např. ložisek kovů a zdejších pracovních sil. Na pomoc Afghánistánu, pokud se v něm podaří nastolit pořádek pod jakoukoliv vládou, se těší kromě Číny prakticky všechny sousední země i země v širším sousedství jako Indie.

A země pomoc nesmírně potřebuje. V HDP na hlavu je na 213. místě na světě. Má nejnižší očekávanou délku života ze všech zemí 53,25 roku, 14 milionů lidí silně hladoví. Přičemž stačí málo a bude hodně zdrojů a je možno zvyšovat i účinnost zdrojů již vynaložených. Čína se o pomoc pokoušela už během války. V lednu 2002 poskytla Afghánistánu 150 milionů $ na pět let v mixu polovinu jako nezištnou pomoci a polovinu jako levné úvěry. Čína celou dobu pomáhala s budováním zavlažovacích projektů a vodárenství, s budováním nemocnic, poskytovala různé pomoci a školení pracovníků.

V červnu 2009 v Afghánistánu zdejší společnost Aynak Copper Mining uzavřela s čínskými společnostmi kontrakt, že jí pomohou rozběhnout těžbu mědi. Podnik byl oficiálně otevřen, ale těžba se naneurčito odložila. V Afghánistánu je i ropa a Čína usilovala o rozběhnutí afghánských ropných polí a má na to smlouvy. Ale i to je odloženo. Dokud ale nebudou po ruce spolehlivě fungující silnice, vodárny, elektrárny atp., tak to rozběhnout nejde. Teď je však šance, že stabilita regionu to umožní a prosperitu s tím spojenou to všem přinese. Jen rozběhnutí těchto zmíněných projektů by značně rozhýbalo ekonomiku země a vytvořilo pracovní místa a blahobyt.

Afghánistán se už poměrně dlouho těší preferenčnímu postavení v obchodu s Čínou, kdy jeho zboží je už přes 15 let buď úplně bez tarifů, nebo s jen nepatrnými tarify. Podaří-li se Talibánu nebo nějaké širší koalici vnitřních sil dosáhnout klidu v zemi a uznání Číny, což by Čína za takových okolností jistě ráda, tak toto preferované postavení Afghánistánu v obchodu s ní naroste a přes zemi se potáhne iniciativa Pásu a cesty (BRI) s veškerými doprovodnými infrastrukturami kolem budovaných cest, jako vodárny a elektrárny.

O rozběhu BRI přes Afghánistán a rekonstrukci země v podstatě už existuje dohoda vzniklá na 4. Číno-afghánistánsko-pákistánském trilaterálním dialogu ministrů zahraničí letos v červnu v Guiyang. Půjde-li vše hladce, tak by naplnění té dohody současná změna administrativy v Kábulu nemusela vadit a BRI vyřeší to, s čím si americké hegemonické impérium rady nevědělo, kdy na tom všichni vydělají, zvláště všechny země regionu.

Čína se na toto rozšíření BRI a nárůst prosperity s tím spojený chystá. Čína pozdvihla řadu vlastních regionů z nesmírné chudoby a to stejné dělá v celé řadě zemí světa, zejména v Africe. Nikdo nemá tolik čerstvých zkušeností a protřelých odborníků na taková ekonomická zotavení, jaké teď Afghánistán potřebuje, a po jakém touží všichni jeho sousedi. Čína má i prostředky, které na to může poskytnout, bude-li zaručena stabilita potřebná pro jejich návratnost. Protože, jak to v Číně říkají – Čína nevyváží hegemonii, Čína vyváží ekonomii – tak splňuje přesně to co Afghánistán a Talibán potřebují.

Ve středu 18.8 to na pravidelné tiskové konferenci komentoval i mluvčí čínského ministerstva zahraničí, který říkal: „Čína jako přátelský soused a upřímný přítel Afghánistánu povede vždy přátelskou politiku k veškerému Afghánskému lidu. To se nikdy neměnilo a měnit se nebude.“

Zhao uvedl, že Čína bude i nadále podporovat mír a rekonstrukci celé země a poskytne pomoc cílenou na socioekonomický rozvoj Afghánistánu, jak jen bude moci.

Zdroj: cri.cn