Každému bylo jasné, že ohromující tempo růstu exportu, jaké měla Čína v prvním pololetí, není ve druhém pololetí už udržitelné, ať už proto, že tehdejší nárůst produkce i zahraniční poptávky byl v podstatě tažen z větší míry zotavením, teď však bude muset být tažen do velké míry normálním hospodářským růstem, a také kvůli řadě problémů ve světě i doma, s jakými bude nutno se utkat, píše se v článku. (Foto: Flickr)

Jenže zářiový růst exportu i přes opakované pandemie, rostoucí ceny komodit a nedostatek elektřiny ohromil i optimisty.

A tak se i přes rostoucí světové problémy a i trvající domácí problémy, např. s energií, čeká, že růst exportu si i po zbytek roku udrží dobré tempo, o něco větší, než byly původní odhady, kdy se přitom spoléhá hlavně na vyzkoušenou odolnost čínské ekonomiky, která se ani ohromnými potížemi nenechá vykolejit.

V září čínský export meziročně narostl o 28,1 procenta a oproti srpnu o 3,9 procenta. Přitom např. průzkum Reuters odhadoval, že v září bude ten růst jen 21 procent kvůli zpomalení nárůstu zahraniční poptávky, neboť zotavení se ve světě moc nedaří, včetně váznutí zotavení v USA.

Přitom nárůst dovozů byl už jen 17,6 procenta, tedy zpomalené tempo růstu, když v předchozím měsíci byl 33,1 procenta. Celkový růst zahraničního obchodu byl dohromady ale značných 23,3 procenta. Čína se pořád drží v základních ukazatelích dlouhodobého růstového kurzu, domácí výroba nevázne a spotřeba domácností se zotavuje.

Hodnota zahraničního obchodu byla v prvních třech kvartálech 4,3 bilionu $, což je meziroční růst o 32,8 procenta, růst exportu byl 33 procent a importy narostly o 32,6 procenta.

Poslední více než očekávaný růst exportu i uprostřed krize a váznoucího zotavení ukazuje na značnou atraktivitu čínského zboží, po němž roste poptávka i přes tyto útlumové faktory a netlumí ji ani zotavení řady jejích konkurentů. Zajímavá jsou čísla o růstu exportů do různých částí světa během zotavení prvních tří čtvrtletí. Čínské exporty do USA a EU v té době narostly přes 30 procent a do Latinské Ameriky dokonce o 58 procent. Ale tempo nárůstů se zákonitě tlumí, ať už proto, že po zotavení už kapacita čínského průmyslu tak rychle růst nemůže a světová poptávka nemůže růst tak rychle jako při rozběhu zotavení. Ve třetím čtvrtletí vyčísleno v yuanech čínský obchod rostl o 15,2 procenta, když ve druhém kvartále byl růst 25,2 procenta a 29,7 procenta v prvním kvartále.

To zpomalování bude nepochybně pokračovat a růst ohrožuje řada rizik jako další vlny koronaviru všude po světě, rozvrat logistiky a energetiky, rostoucí ceny všeho aj. Není vůbec jisté, že čínský růst bude moci být velmi rychlý, ale překonávání potíží všeho druhu se zatím čínské ekonomice dost dařilo a vykázala nadstandardní odolnost.

Celkový růst HDP se ve třetím čtvrtletí odhaduje na 5,6 procenta, což je o dost méně než těch 7,9 procenta ve druhém čtvrtletí. Tak rychlý růst HDP už není možný, když zotavení z větší části proběhlo a nárůst výrobních kapacit ani světové poptávky už tak rychlý být nemůže. Odhad čínského růstu od MMF z tohoto týdne předpokládá pro rok 2021 celoroční růst o 8 procent, kdy v roce 2022 má být už jen 5,6 procenta, což je o desetinu procenta méně, než odhadovali v červenci.

Za povšimnutí stojí i to, že i přes všechny snahy Ameriky přesvědčit celý svět, aby se od Číny izoloval, i různé praktiky obchodní války, které ani výměna administrativy v Bílém domě či potíže americké ekonomiky neutlumily, vyrostl obchod mezi USA a Čínou od ledna do září o 35,4 procenta. Ač ten růst byl největší v prvních osmi měsících a v září už došlo ke zpomalení růstu, tak byl za prvních osm měsíců skoro 36,6 procenta, když v září byl 543 miliardy $, tj. vlastně návrat k hodnotám roku 2018 před obchodní válkou, kdy byl za celý rok 700 miliard $, přičemž Amerika by chtěla ještě více čínského zboží, ale její rozvrácená logistika to zboží nestíhá dost rychle dovážet.

Ukazuje se tím i to, jak jsou obě tyto největší světové ekonomiky vzájemně provázané, kdy při svém zotavení potřebují jedna druhou, aby mohly růst, a obě během svého zotavení fungují jako lokomotivy růstu zbytku světa. Pokusy do toho nějakým rozvratným způsobem vstupovat se tedy rovnají sabotáži světového zotavení z pandemie. Těžko teď hledat kohokoliv na celém světě včetně USA, kdo by mohl mít prospěch z tarifů na čínské zboží zavedených předchozí administrativou a dosud přetrvávajících, takže ta probíhající obchodní jednání mezi oběma stranami představují naději jak pro obě země, tak pro celý svět, a Bidenova administrativa tím získala šanci předvést nějaký skutečný hmatatelný úspěch a prospěch pro svoji zemi a ne jen debakly jak v Afghánistánu.

Americké podniky se na takový možný výsledek ohromně těší, když z růstu vzájemného obchodu tyjí více ony než čínské podniky. V prvních třech čtvrtletí narostl čínský export do Ameriky meziročně o 32,9 procenta, ale americký export do Číny vyskočil dokonce o 43,5 procenta a čeká se, že vzájemné obchody letos překonají těch 630 miliard $, kterých bylo dosaženo roku 2018 před obchodní válkou.

Rovněž americké podniky projevují optimismus ohledně očekávání, jak si budou počínat na čínském trhu. Zpráva Americké obchodní komory (AmCham) ze září ukazovala, že 78 procent z 338 respondentů průzkumu popisovalo své výhledy na čínský business buď jako optimistické, nebo alespoň jako mírně optimistické, což je nárůst o 20 procent oproti roku 2020, a to by byl návrat do stavu, jaký svět a obě země zažívaly ve světlých dnech před čínsko-americkou obchodní válkou.

Ekonomiky Číny a USA jsou prakticky nerozborně provázené a v podstatných záležitostech mají společný zájem a zájem na tom, aby úspěšně spolupracovaly, má prakticky celý svět, a jakékoliv pokusy určitých kruhů, které by je chtěly rozvázat, přinesou jen globální rozvrat dodavatelských řetězců, na který doplatí všichni, zvláště teď během potíží se zotavením z pandemie.

Dokonce i v pandemickém roce 2020 s jeho globálním ekonomickým propadem došlo k meziročnímu nárůstu bilaterálního obchodu mezi Čínou a USA o 8,8 procenta.