Ač se v poslední době Washington svému lidu pokouší Čínu líčit jako ďábla, z Američanů těžko udělají anti-Číňany. Vřelé vztahy běžné americké populace jsou hluboce zakořeněné a mají dlouhou historii, uvádí se v článku. (Foto: Flickr)

Už v dobách, kdy se USA přetvářely na moderní průmyslovou zemi propojenou sítí železnic, většinu té tvrdé práce v terénu při zhotovování tratí, stavbě mostů aj. odpracovali přistěhovalci z Číny. Dnes patří např. čínská kuchyně a čínské restaurace v Americe k nejoblíbenějším a nemálo rysů současné americké kultury je převzato právě od Číňanů. Američané s Čínskými kořeny patří v USA k nejoblíbenějším sousedům a kolegům v práci. Mezi úspěšnými lidmi jsou nadproporcionálně zastoupeni, ve vězeních jich ale moc nenajdete a mezi bezdomovci už vůbec ne. Situace se tam v soužití prakticky se všemi lidmi s východoasijskými kořeny dost blíží té, jakou známe u nás.

Promítá se to i do institucionální úrovně. Mezi řadou místních správ ve spojených státech a jejich protějšků v Číně je něco na způsob toho, čemu se u nás dříve říkalo družba. Existuje tam 50 takových družebních vztahů mezi americkými státy a čínskými provinciemi 231 měst se prohlašuje za sesterská města čínských měst.

Mezi americké státy, které mají na Čínu zvláště přátelské vazby, patří stát Oregon. Už od roku 1984 má Oregon družbu s čínskou provincií Fujian a roku 2016 vyhlásil Tianjin za své sesterské město. Tedy je vhodné asi poznamenat, že Tianjin – jeden z nejdůležitějších světových přístavů – ač je jen městem, má sám postavení provincie a při jeho významu a skoro 16 milionech obyvatel se není čemu divit. Tyto družby a sesterství má Oregon zakotven ve své státní legislativě. Zřídil si i Státní komisi pro sesterské vztahy mezi Oregonem a Čínou. Hluboce se v tom odráží vztah místního obyvatelstva a místních podniků k Číně, který je jak vřelý, tak vzájemně výhodný.

Mezi Oregonem a jeho čínskými protějšky probíhá řada návštěv, vyměňují si delegace, probíhají mezi nimi hojné výměny studentů, mají dohody o vzájemném působení neziskovek atp. Současná guvernérka Kate Brown je v Číně každou chvíli. Mají společné programy ochrany přírody a životního prostředí a vyvíjí množství společných aktivit, které si jestřáby z Washingtonu nenechají narušit.

A docela se to Oregonu vyplácí. Na rozdíl od USA jako celku má s Čínou kladný obchodní přebytek. Ten byl ve finančním roce 2019-2020 9,3 miliardy $, a co se týče vývozu z Oregonu, jde z 38 procent právě do Číny. I obchod mezi oběma stranami neustále roste. Ovšem místní občanská společnost, asociace farmářů a podnikatelů i zdejší velké korporace si vztahy s Čínou aktivně pěstují a výborně se jim to vyplácí. Ovšem výnosnost spolupráce s Oregonem si pochvalují také subjekty na čínské straně. Odhaduje se, že asi tak 40 000 z nejlépe placených míst v místní ekonomice existuje výlučně kvůli spolupráci s čínskými protějšky. Roku 2017 místní legislativci schválili rezoluci vyjadřující důležitost spolupráce a obchodu mezi Oregonem a Čínou a podpisem guvernérky Kate Brown se k této iniciativě zákonodárců připojila i státní administrativa. V té době měl sice Oregon už s Čínou přebytek obchodní bilance, tehdy to však bylo jen 5,6 miliardy $ a od té doby se to znatelně šplhá vzhůru.

Říká se, že „v nouzi poznáš přítele.“ A jak Oregon, tak čínská strana v boji s COVID 19 v mnoha záležitostech spojily síly. Guvernérka Brownová přes oregonskou Čínskou radu poslala čínskému lidu poselství o solidaritě a ochotě pomoci. „Stojíme za Čínským lidem v jeho boji proti koronaviru,“ pravilo se v něm. Počátkem pandemie v USA se i tam podobně jako tady v Evropě a u nás potýkali s nedostatkem různých zdravotních materiálů jako obličejových masek, a tak mu v dubnu 2020 provincie Fujian 50 000 masek darovala. V děkovném dopise fujianskému guvernérovi Tang Dengjiemu použila oregonská guvernérka Kate Brown čínské pořekadlo: „Milosrdná kapka vody bude oplacena prýštícím pramenem.“

Mezilidské vztahy mezi Oregonem a Čínou jak na úrovni obyčejných lidí, tak i společností, institucí a veřejné správy, a i formálně jsou zakotvené v místní legislativě a nadále jen rostou a sílí. Zhoršující vztahy mezi Washingtonem a Pekingem to nemohou vykolejit, ale stávají se pro místní lidi a politiky napříč politickým spektrem zdrojem znepokojení. Mezi Oregonem a Fujianem Čínská rada pořádá on-line meetingy, kde se dohaduje např. užší spolupráce mezi oregonskými farmáři a jejich čínskými odběrateli.

Také legislativci z obou stran se toho účastní a vyjadřují se přitom jako např. demokratický státní senátor Lew Frederick a zároveň republikánských státní reprezentant David Broc Smith sdílející společný postoj, že by se mělo něco dělat s těmi obtížnými časy ve vzájemných vztazích, kdy si myslí, že Oregon by mohl posloužit ostatním státům USA jako hezký příklad toho, jak se vyplatí postupovat.

Takového přístupy americké strany na místní úrovni dělají v Číně dobrý dojem. I vrcholný čínský diplomat Yang Jiechi to pochvaloval: „Je hezké vidět, jak i v časech velkých problémů ve vztazích mezi Čínou a USA, síly usilující o bilaterální výměnu a spolupráci stejně nikdy nechybí.“

Současný kurz americké zahraniční politiky je kurzem jen velice úzkých kruhů z Washingtonu, které jsou dost hluché k volání většiny vlastního businessu a běžných Američanů. Současná politika je klasickou politikou, jež zase jde proti zájmům a cítění pracující i střední třídy, tj. té, která v důsledku obchodních konfliktů spíše upadá. Bylo by divné, kdyby se to nepromítlo do volebních výsledků, až zase k volbám dojde.

Počínání jestřábích kruhů nenachází ve vlastním obyvatelstvu ani ve většině businessu kladnou odezvu. A všichni se snaží najít si svou cestu, jak překážky ke spolupráci překonat. Washington naráží ve Spojených státech na to samé jako, když se snaží jiné státy, včetně svých spojenců, jako např. zemí Jihovýchodní Asie, Arabských zemí nebo dokonce zemí v Evropské unii a v NATO sešikovat proti Číně. Pro všechny, ať jejich zahraniční spojence, nebo lidi u nich doma, je Čína spíše zdrojem naděje, než obav.