Proti-čínské mediální kanály po zveřejnění nejnovějších ekonomických dat Číny ve středu 15.12 spustily jásot: Kýžené hroucení čínského hospodářského zázraku je konečně tady! (Foto: Flickr)

Že tomu tak je, má dokládat tempo růstu asi o desetinu procenta menší, než jaké se pro poslední kvartál čekalo, když ještě nebyly známy některé problémy zejména světových trhů způsobujících energetickou krizi nebo váznutí logistiky. Celkové celoroční cíle a plán na letošní rok budou překročeny. To tempo růstu v posledních měsících postižených dopadem globálních těžkostí bylo pořád asi dvojnásobné oproti tempu růstu v USA, kdy navíc v Americe to není ani tak moc růst jako spíše zotavení, zatímco čínská ekonomika kromě odvětví jako turistika je už dávno zotavená a opravdu roste.

Ta „katastrofální“ čísla za první měsíce tohoto kvartálu mají být prý zejména tyto meziroční růsty:

  • Průmyslová výroba +10,1% místo +10,4 %
  • Maloobchodní prodeje +13,7% místo +13,8%
  • Investice do stálých aktiv +5,2% místo +5,4%
  • Investice do nemovitostí +6,0% místo +6,1%
  • Nezaměstnanost 5,0% místo 4,9%

Na druhou stranu v Číně se oprávněně diví, že se jim to podařilo až tak dobře, neboť do hry vstoupily doslova zkázonosné vnější faktory, s nimiž se při původních odhadech ještě nepočítalo, jako problémy se světovou námořní dopravou, raketové růsty cen zahraničních komodit a přechodná energetická krize zejména kvůli námořní logistice dovozu paliv nebo kvůli historickým obrovským záplavám.

V USA či v Evropě by taková energetická krize nepochybně vyvolala hluboký ekonomický propad a ne jen trochu utlumený růst s menšími maloobchodními prodeji a neklesající nezaměstnaností. Navíc došlo ke krachu giganta trhu s nemovitostmi Evergrade daleko většího rozsahu než krach Lehman Brothers, který roku 2008 uvrhl americkou i globální ekonomiku do hluboké krize. Někteří lidé jako Soros tedy doufali, že tento krach přinese Číně těžkou ekonomickou depresi, ale ani v souběhu s výše uvedenými faktory, které by skoro každé ekonomice přinesly těžkou depresi už samy o sobě, to nemělo větší dopad než mírný útlum růstu. A i přes turbulentní situaci na trzích si spotřebitelé udrželi nemalou důvěru v trh, když maloobchod tolik roste.

Pořád je i přesto Čína zemí s jedním z nejrychlejších temp obnovy a růstu v globální dosud krizové ekonomice a celoroční cíle i přes zádrhele v posledních měsících budou skoro s určitostí překročeny.

I přes extrémně těžký listopad během něj narostla přidaná hodnota od hlavních průmyslových podniků meziročně o 3,8 procenta, tj. tempo růstu bylo o 0,3 procenta vyšší než v říjnu. A to je pro výrobní průmysl jako celek, přičemž nárůst výroby průmyslu špičkových technologií byl v listopadu 15,1 procenta, tj. zrychlení o 0,4 procenta proti říjnu.

Růst exportu čínských komodit v listopadu přinesl vývoz za 3,72 bilionu yuanů (584 miliard $), tj. meziroční růst o 20,5 procenta, kdy v říjnu byl jen 17,8 procenta. Takto rostly obory silně závislé na váznoucích dovozech vstupů ze zámoří, ale ještě rychleji rostly produkce v sektorech služeb, které nejsou váznoucí globální logistikou tolik postiženy.

I přes všechny těžkosti, během nichž by se dal čekat spíše pokles poptávky vystrašených spotřebitelů, v listopadu maloobchodní prodeje narostly o 3,9 procenta, ač je to o procento méně než v říjnu. Stejně jako u nás s každou vlnou pandemie, byly postiženy tržby restaurací a poskytovatelů jídel o 2,7 procenta.

Také zhroucení Evergrade, které mělo „zákonitě“ přivodit zhroucení trhu s nemovitostmi jako v Americe po krachu Lehman Brothers, zatím způsobilo jen mírný útlum a vláda a banky se tváří, že tomuto sektoru nějak pomohou. A přichází i zahraniční investoři, včetně těch z USA, kteří chtějí investovat do zotavení sektoru výstavby bydlení, neboť důvodně věří, že se jim to moc vyplatí a že v Číně se to brzy podaří.

Spotřebitelská poptávka je teď trochu mírnější, než byla v době letošních měsíců prudkého růstu, ale oproti loňsku je to pořád nárůst.

Důležité jsou samozřejmě investice. Však někteří říkají, že to hlavní, o čem je geopolitický zápas, je o to, kdo přiláká nejvíce investic, a lákat zahraniční investice se Číně dobře dařilo i v těžkých časech posledních dvou let. Investice do městských stálých aktiv spadly v 11. měsíci o 0,9 procenta na 5,2 procenta a investice do nemovitostí spadly v 11. měsíci na 6 procent oproti 7,2 procentům do té doby během letoška.

Nad útlumem růstu trhu nemovitostí a spotřebitelského trhu někteří lidé v Západních médiích asi nejvíce rozumovali, že je to projevem vykolejení růstu čínské ekonomiky a někteří prorokovali dokonce „ekonomický propad“. Ovšem i kdyby to znamenalo fluktuaci tempa růstu, stejně bude růst čínské ekonomiky nejspíš o dost rychlejší než u ostatních velkých ekonomik, a to v době, kdy nedařící se globální růst, vytváří prostředí, ve kterém je pro kteroukoliv národní ekonomiku těžké růst. Čína má pro rok 2021 stanoven cíl růstu HDP ve výši 6 procent.

Čínští analytici přitom zatím čekají i přes zpomalení růstu v posledních těžkých měsících, že celoroční růst bude o dost vyšší než 6 procent, spíše tak 8 procent, kdy někteří si myslí, že to bude o něco více, což se žádné z významných ekonomik světa nepodaří.

V listopadu bylo tempo čínského růstu zřetelně menší než během prvních tří kvartálů, ale znamenalo už zvýšení tempa růstu oproti zvláště problémovému říjnu. Dosažení letošních růstových cílů je tedy dost jisté. A výhledy na růst pro příští rok jsou také dobré, přičemž nebezpečí pro čínský růst spočívá hlavně v problémech s oživováním světového trhu včetně dalších vln epidemie.

Čínské ekonomické cíle se však neomezují na výše tempa růstu. Chce vytvořit 11 milionů nových pracovních míst ve městech a udržet nezaměstnanost do 5,5 procenta a udržet růst spotřebitelských cen na asi 3 procentech.

Co se týče toho důležitého cíle vytvářet nová pracovní místa v městských oblastech, už jich bylo za prvních 11 měsíců vytvořeno 12,07 milionu a cíl je tedy překračován. Samozřejmě, že kromě všelijakých těchto ukazatelů je tu ještě spousta záměrů ohledně úpravy nastavení makroekonomické politiky a programů sociálního rozvoje.

Další věcí, nad kterou teď někteří lidé také jásají, je momentální pokles cen čínských akcií v důsledku nejistot spojených s posledními sankcemi na Xinjiang. To je ale spíše akce na podporu privilegovaných burzovních spekulantů, kteří ty akcie teď s radostí levně skupují, aby si počkali na jejich další vzestup, až se situace zase vyjasní.

Zdroj: cri.cn