Rozestupy mezi těmi děrami jsou prakticky vždy ty samé po celé délce, jak kdyby je tam podle výkresu navrtal nějaký mechanik. Ani když kráčíme, tak naše kroky nejsou ve svých rozestupech tak stejné.


A pak na konci té cesty je obrovitý kráter, ten ale nevypadá vůbec jako ostatní krátery, ale spíše jako vstup někam nebo jako špatně naaranžovaná kamufláž, aby zakryla nějakou konstrukci:

Nějakým jiným vysvětlením, než že se po měsíci procházel jakýsi obr, je to, že nějaký asteroid či meteorit vstoupil do jeho řiďoučké atmosféry, takže už se rozlamoval a odpadávaly z něj ve skoro dobré přímce kousky, kdy dělaly díry pěkně v řadě, než dopadl ten konečný kus, aby udělal tu velkou díru.