Na letošní importní čínské výstavě se i přes dosud pokračující pandemii sjel značný počet zahraničních společností, neboť pro obchodníky celého světa je Čína vytouženým trhem, kam se dá vyvážet všemožné zboží, kdy tento trh už po desítky let neustále roste, přičemž i vyhlídky na další růst jsou ohromné.

A v současné době, kdy všude probíhá ekonomické zotavení z pandemické deprese, ve kterém má Čína náskok před světovým průměrem, když se v ní rychle oživuje i spotřebitelský trh, je dovozní výstava CEEI jednou z nejlepších cest, jak si najít obchodní příležitosti. Výstavy se zúčastnily dokonce i afghánské firmy. Je tedy jasné, že zde nemůžou chybět společnosti z Ruska, které má s Čínou čím dál těsnější vztahy.

Rusko sem vyváží kromě klasiky, jako jsou energie, paliva, petrochemické chemikálie a letecký průmysl narůstající množství jiných druhů zboží. A tak na 4. Čínské mezinárodní dovozní výstavě (CIIE) v Šanghaji narazíte na ruskou vodku a další alkoholické nápoje, na které mají zdejší spotřebitelé čím dál větší chuť, balené zboží, mlékárenské produkty a spousty dalších pro spotřebitele zajímavých věcí, když teď v zemi konečně už důvěra spotřebitelů výrazně roste, ač na výstavišti pořád platí dost výrazná protiepidemická opatření.

Tato kombinace nepříjemností spojených s mezinárodní pandemií a touhy po oživujícím se čínském trhu s výbornou perspektivou růstu přináší i rozsáhlou kombinaci dvojí účasti na veletrhu. A tak zdejší stánky a účasti zdejších obchodních delegací jsou jen takovým viditelným vrcholem ledovce, kdy značná část výstavní aktivity a společných porad a jednání se skrývá v kyberprostoru a probíhá přes internetová média.

Ani významné osobnosti ruských vystavovatelů, jako manažeři a vlastníci podniků, se výstavy obvykle osobně neúčastnili, ale ve virtuálních poradních místnostech byli nesmírně aktivní. Třeba obchodní zástupkyně ruského výrobce Číňany oblíbených sušenek Morozov Anna Kirreva každý den po celou výstavu vedla porady se zákazníky přes cloud, ač zřejmě musela dost upravit svůj denní režim, neboť u ní doma bylo na začátku porady vždy 3 hodiny ráno.

„Loni jsme podepsali smlouvu, ta se ale neuskutečnila kvůli váznoucí logistice. To ale nijak neutlumilo mé nadšení pro čínský trh a na tom je pořád spousta potenciálních kupujících,“ říkala Anna v salónním oděvu, jako by se účastnila formálního obchodního jednání během interview přes Zoom chat s čínským médiem Global Times. „Jsem si jistá, že se ta všechna naše práce a energie nakonec vyplatí.“

Účet ruské ambasády na čínské obdobě Facebooku a ruského VK, tj. na sociální síti Sina Weibo, 2. listopadu oznámil, že z Ruska se výstavy přijede zúčastnit 34 společností.

Doprava lidí a materiálu na CIIE byla letos kvůli proti-epidemickým opatřením ještě obtížnější než loni na vrcholu epidemie, a tak vystavovatelé fyzickou účast lidí dost omezili a obchodní jednání probíhala spíše v kyberprostoru.

Ale třeba logistika v rámci Eurasie díky železnicím Eurasijského pevninského mostu v rámci BRI a severní plavební cestě kolem Sibiře už funguje velice dobře, a tak není třeba se obávat, že by některé obchody jen kvůli dopravě selhaly. A ruské společnosti jsou si jisté, že se na čínském trhu určitě dobře uplatní.

Ale i přes tato optimistická očekávání jsou ruští vystavovatelé nakonec překvapeni. Obchodní zástupkyně ruské mlékárenské společnosti Svitlogorie Ovchinnikova Ekaterina se proto čínským médiím svěřila svým překvapením nad neuvěřitelným počtem návštěvníků v jejich stánku.

Většina profesionálních nákupčích se nenechala pandemickými opatřeními odradit a CIIE se zúčastnila, aby zde nákupní kontrakty uzavřela, radovala se Ekaterina, která zde nabízela ochutnávky produktů společnosti včetně proslulé ruské zmrzliny.

Tato společnost se tu však neuchytává v prvních krůčcích. Je na čínském trhu už dobře zavedená. „Naše společnost si tu opatřila licenci na kreslenou show, a ta se bude vysílat v řadě čínských měst,“ vysvětlila Ekaterina. „Myslím, že šance úspěchu našeho businessu tu rostou a naše značka je tu stále známější.“

Exporty zemědělských a potravinářských produktů z Ruska do Číny nejenže rostou, ale díky tomu se zvyšuje i kvalita a optimalizuje struktura obchodní výměny mezi oběma zeměmi, kdy to samozřejmě s sebou nese nárůst objemu obchodů, který si vůdci obou zemi vytknuli, že ho mělo být dohledné době dosaženo, tj. hodnoty 200 miliard $.

Aby se tyto záměry dobře uskutečňovaly, založily obě země společný Dočasný čínsko-ruský výzkumný institut regionální ekonomiky a jeho prezident Song Kui o tom v úterý čínským médiím řekl: „Ruská zemědělská výroba, která produkuje přírodní a vysoce kvalitní potraviny, patří ke kategoriím zboží, která v čínských importech prudce roste.“

Činitel z Ruského exportního centra říkal Global Times, že virus má ale pořád nesmírný dopad na přeshraniční obchod. Dobře se prodávají věci s delší životností, které tolik nezávisí na hladkém průběhu logistiky. A tak prý největším vítězem mezi ruským potravinářským zbožím budou alkoholické nápoje. Takže ruská vodka zase zvítězí. Další druhy potravinářského zboží, které budou nejrychleji expandovat na čínský trh, budou takové trvanlivé produkty jako potravinářské oleje a už zmiňované sušenky.

Prodejní ředitelka ruské lihovarnické společnosti Veresk Larisa Belova si tedy podle očekávání v úterý při interview s čínskými žurnalisty vedeném přes WeChat libovala, jak si během CIIE popovídala se 40 potenciálními čínskými nákupčími, takže vodka se na čínském trhu během pandemie chytá dobře.

Ještě roku 2019 se jim zde moc nedařilo uplatnit, ale letos je to už o dost jiné. Oboustranný obchod nabírá na hybnosti. Možná se v tom však mohou uplatňovat i takové momenty, jako rozkmotření mezi Čínou a Austrálií, která se začala výrazně zapojovat do ohrazování Číny. Austrálie byla donedávna jedním z hlavních dodavatelů alkoholických nápojů na Čínský trh. A tak stejně, jako Rusko teď na čínském trhu nahrazuje Austrálii svým uhlím, může stejně dobře převzít australský podíl na trhu těchto nápojů.

A celkově to vypadá, že i přes veškeré logistické těžkosti dosáhne letošní bilaterální obchod mezi oběma zeměmi zatím rekordní úrovně, když to ukazují data a trendy zveřejněné v září čínským ministerstvem obchodu.

I přes přetrvávající potíže čínský zahraniční obchod s Ruskem meziročně během prvních 10 měsíců letošního roku narostl o 30,9 procenta na 115,66 miliardy $, jak dokládají v listopadu zveřejněné údaje čínské Generální celní správy.

Ruské firmy jsou v takových věcech jako spotřební zboží a potravinářství na čínském trhu nové a čelí zde silné konkurenci. Ovšem to nejdůležitější je chytit se zde a vybudovat si zde tržní niku, která následně poslouží k expanzi na tomto obrovitém trhu.

Zdroj: cri.cn