Na obou březích Atlantiku v Severní Americe i Evropské unii kazatelé tzv. hodnot svobodného světa zkouší zemím, které k němu údajně patří, zvláště těm z tzv. Euroatlantické civilizace vnutit představu, že svobodné země se musí držet, co nejdále od Číny, protože Čína je hrozbou pro jejich hodnoty. (Foto: Flickr)

Jenže v těchto zemích působí i tvůrci skutečných hodnot, kteří produkují zboží a služby, po kterých je poptávka a uspokojují skutečné reálné potřeby lidských společností, tedy business. A businessmani v Číně, ve spolupráci s ní a ve vzájemném obchodu a v investicích vidí ohromný zdroj hodnot, jehož se vzdát by bylo sebedestruktivní.

A kromě rostoucího obchodu čím dál raději do Číny přelévají svůj kapitál, protože těžko hledat na světě místo s vyšší návratností investic než na svobodném a prudce se rozvíjejícím čínském trhu. Např. podniky z hlavní bašty proti-čínských snah USA, které se všechny snaží přimět k izolaci Číny, hledají investiční příležitosti právě v Číně v čím dál větším měřítku. Americké nadnárodní společnosti s investicemi všude po světě operující v Číně podle nové zprávy vydané pobočkou Americké obchodní komory (AmCham) ve více než 70 procentech očekávají, že v nejbližších třech až pěti letech nárůsty výnosů z těchto investic budou v Číně převyšovat nárůsty výnosů z investic jinam.

V roce globální ekonomické deprese kvůli pandemii COVID-19 se Američany vlastněné podniky v Číně velmi rychle vzpamatovaly, což se jinde tak nevedlo, a otvírají se jim právě tam příležitosti k dosažení zisků a k možnosti dalších investic vysoce nadstandardním tempem.

Z 338 amerických společností investujících v Číně dotazovaných AmCham jich 77,9 procenta svůj výhled zde na příštích pět let označovalo za optimistický či mírně optimistický, což jsou čísla zase stejná, jaká byla v nejlepších časech před vypuknutím obchodní války mezi oběma zeměmi. Ti, kteří doufají v izolaci Číny, také slibovali, že po zotavení z COVID-19 budou americké společnosti přemisťovat výrobu nebo dodavatelské řetězce mimo Čínu. 125 z dotazovaných respondentů má v Číně výrobní kapacity a 72 procent v nadcházejících třech letech neuvažuje o žádném přemístění výroby mimo Čínu a už vůbec žádná by ji nepřemístila do USA.

Prezident AmCham v Šanghaji si ale stěžuje: „V Číně se business po loňském lockdownu rychle zotavil, ale dopady pandemie pořád pociťujeme, kdy naši členové také pořád pociťují negativní dopady omezeného cestování. Celkově si business vede dobře, projevují se ale známky nervozity. Na obou stranách přituhují regulace, což společnostem zužuje operační prostor.“

Americké společnosti se mj. moc těší, že teď nastane velké zotavení čínského spotřebitelského trhu a že tento trh čeká dlouhý výhled na neustálý růst, jak slibuje čínská strategie dvojí cirkulace spoléhající na nárůst spotřebitelského trhu bohatnoucí populace.

Moc odlišně to ale nevidí ani právě vydaná zpráva Obchodní komory Evropské unie v Číně. Evropským společnostem v Číně se vede výborně i přes všechny politikářské hrátky z poslední doby, které pořád usilovně hledají nějaké možnosti k využití Xinjiangu, Taiwanu aj. k vykolejení businessu a zvláště pak investic mezi EU a Čínou. Zpráva zmíněné Obchodní komory o postavení evropských podniků v Číně v letech 2021/2022 vyjádřila politování nad zmrazením ratifikace té ohromné bilaterální investiční dohody CAI, jejíž projednávání ideologové v květnu v Evropském parlamentu zmrazili.

Nicméně tím kazatelé ideologických hodnot tvůrcům reálných hodnot situaci sice znepříjemní, ale jejich činnost na čínském trhu to vůbec neomezí ani chuť na další výnosné investice. Jen investiční podmínky by mohly být trochu výhodnější a bezpečnější. Jörg Wuttke, prezident této obchodní komory, k tomu říká: „Pravděpodobnost, že bude CAI ratifikovaná už teď je bohužel velice nízká. To ale neznamená, že se evropské společnosti budou držet mimo čínský trh. Naopak, bude to obráceně.“

V této Zprávě o pozici evropského businessu v Číně 2021/2022 obchodní komora uvádí, že je kvůli následným diplomatickým třenicím mezi EU a Čínou ratifikační proces naneurčito zmražen a že to byl „skutečný úder proti obchodním vztahům, které měly v roce 2019 v bilaterálním obchodu hodnotu přes 650 miliard dolarů.“

To váznutí CAI zablokované zástupci hodnot, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou daleko vyšší než ty stovky miliard dolarů či eur, v nichž lze reálnou hmatatelnou hodnotu vyjádřit, je ale i o širších společných zájmech Evropy a Číny. Obě strany se v CAI dohodly na koordinaci boje s pandemií, společném prosazování environmentální ochrany ve světě, společném dohadování mezinárodních technických a obchodních standardů, o společně prosazovaných cílech v reformě Světové obchodní organizace WTO a o dalších záležitostech širšího geopolitického zájmu. Jestli Evropa, která v poslední době vyjadřuje rostoucí zájem stát se jedním z rozhodujících světových hráčů, který takové věci ve vlastním zájmu prosazuje, myslí tyto své ambice vážně, neměla by se takovýmito politikářskými manipulacemi nechat od koordinovaného uplatňování svých geopolitických zájmů sama odstrčit.

A samozřejmě, že jsou tu příležitosti k růstu, pro který měla CAI vytvořit dobrý právní rámec. Podle předpovědi MMF se bude v příštích pěti letech na globálním růstu HDP Čína podílet jednou pětinou a EU bude těžko růst, když nebude na takovou lokomotivu růstu dostatečně napojená.

To Jörg Wuttke komentuje: „Ten růst je jasný. 20 procent globálního růstu bude tady. Musíte být blízko u čínského růstu, musíte být blízko k poptávajícím zákazníkům. Prostě když nejste na stole, tak budete na talíři,“ vysvětlil nutnou volbu Evropy.

Jelikož si obvykle představujeme, že ideové hodnoty by měly fungovat jako dobré vodítko k reálným hodnotám, abychom byli vždy mezi těmi, jejichž trumfy jsou vyloženy na stole a ne těmi, co skončí na talíři těch úspěšnějších, asi by bylo dobře při hledání idejí naslouchat více těm, co vytváří reálného hodnoty.

Čínské HDP vzrostlo o 2,3 procenta i loni v roce pandemie jako u jediné významné světové ekonomiky a kdo na to v obchodech a investicích vsadil, vydělal i za pandemické deprese. 42 procentům evropských společností podle Evropské obchodní komory v pandemickém roce 2020 v Číně narostly výnosy.

I přes stupňující se propagandistické kampaně a aktivity nevraživost podněcujících politiků průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy mezi občany EU zjistil, že 85 procent respondentů chce, aby se EU držela mimo „novou Studenou válku“ mezi USA a Čínou.

I to Wuttke komentuje: „Potřebujeme Čínu jako lokomotivu růstu. Čínu potřebujeme k úspěchu, aby nám dala možnost vytvářet džoby a inovace.“

Zdroj: cri.cn