Čína je ve všem, na co sáhne, dobrá a v některých věcech už vynikající světová špička, jako v komunikačních technologiích. Teď k tomu přibyly i technologie kosmické, a to je dobrá zpráva pro celé lidstvo, píše se v článku. (Foto: ilustrační/Flickr)

Technologický vývoj lidstva totiž už nějakou dobu stagnuje. Nejvýstižnější ukazatel pokroku, nárůst potenciální produktivity výrobních faktorů, je už dlouho pod někdejší úrovní 2. průmyslové revoluce. Ekonomická teorie nám říká, že v tom případě bychom měli hledat příčinu v poklesu férové tržní konkurence a v ovládnutí trhu privilegovanými trusty. Jenže Čína, která si stanovila za cíl tzv. vysoce kvalitní rozvoj, tedy rozvoj tažený nárůstem potenciální produktivity výrobních faktorů, se rozhodla rozpoutat na planetě konkurenční prostředí, které zase s technologickým vývojem lidstva hne. A tak tu máme náhle revoluci v síťových technologiích dohánějících ty zkostnatělé monopoly představované USA k hysterii, a nejen to, také se znovu rozpoutávají kosmické závody.

A za poslední rok čínská obdoba americké NASA – čínská CNSA – do této soutěže šlápla už naplno. Letos v dubnu vyletěl na orbitu Tianhe, tj. první modul stálé kosmické stanice Tiangong, v květnu se k němu při-dokovala zásobovací loď a teď v červnu se kosmonauti pustili do zprovozňování této techniky. Což je teprve začátek daleko rozsáhlejšího projektu s mnoha moduly a výzkumnými programy. Teď, když někdejší ruské a americké stálé stanice jsou už minulostí a Mezinárodní kosmická stanice ISS se blíží útlumu, je to nový svěží vítr kosmických ambicí lidstva, kdy přichází od šikanované Číny, která měla účast na projektu toho úzkého kruhu zemí provozujících ISS a prý představujících „mezinárodní komunitu“ zakázanou.

Také dosavadní jednička kosmických technologií Rusko se už evidentně s útlumem ISS chystá utlumit kosmickou spolupráci s EU a s USA a naopak ji naplno budovat s Čínou, kdy se čeká jak spoluúčast na zmiňované Tiangong, tak zejména na společném čínsko-ruském lunárním programu s lidskými posádkami.

Minulý měsíc se Čína stala druhou na světě, kdo na Mars vysadil průzkumné vozítko, a nastupuje tak do závodů o meziplanetární kosmické mise. Už teď je jedničkou ve výzkumu Měsíce, ke kterému vyslala řadu orbitálních, povrchových i kosmickými vozítky vybavených sond, kdy po generacích dovezla zase vzorky měsíčních hornin. Do svých misí také zve zahraniční účastníky, kdy není natolik vybíravá, jako byly mezinárodní výzkumy, jen pro vyvolené, typu ISS, do nichž Čína nesměla, teď ale ustrčená Čína ty vyvolené najednou předbíhá. To se samozřejmě neobejde bez trochy hysterie v řadách vyznavačů Západní výjimečnosti se standardním obviňováním Číny z kradení intelektuálního vlastnictví – každý, kdo jejich stagnaci předběhne, jim vždy „ukradl intelektuální vlastnictví.“ Vše, v čem se kdokoliv stane lepší než USA, je vždy důsledkem ukradení zaostávajících technologií od USA, jak se to již táhne přinejmenším od časů prvního Sputniku, a tak kampaň v tomto smyslu v USA s každým čínským kosmickým průlomem běží na plné obrátky.

Jenže vysvětlení je spíše v tom, že Čína, místo aby hledala zdroj pokroku v duhových pochodech, ho hledá ve zvyšování produktivity a samozřejmě v investicích do lidského kapitálu. A není to jako u nás, že na jednoho vystudovaného lékaře připadá 2,6 politologů a oblíbeným oborem jsou gender-studies. Každý rok tam univerzity vychrlí o milion více absolventů vědeckých, technologických, inženýrských a matematických oborů (tzv. STEM) než v USA.

Během revoluce vysokoškolského vzdělání probíhající celé 21. století čínské univerzity chrlí vysokoškoláky z využitelných oborů. Nové univerzity se staví tempem skoro jedna týdně. V počtu absolventů předstihla Čína USA i EU už roku 2016. Kdy tehdy měla nejvíce vysokoškoláků Indie, 78,0 milionů, Čína byla se 77,7 miliony v závěsu za ní, zatímco v USA jich bylo jen 67,4 milionů a řada z nich byla jistě z „pokrokových“ oborů. Ze STEM oborů roku 2016 v Číně promovalo 4,7 milionu absolventů, v Indii 2,6 milionu a v USA jen 568 000, ostatní studenti si vybrali „lepší“ obory.

Lidí, kteří umí vést prosperující ekonomiku a vytvářet nové intelektuální vlastnictví ve formě inovací přinášejících skutečný pokrok nárůstem produktivity, je tedy v Číně už dávno dost a pořád jich přibývá daleko rychleji než v zemích, co mají „patent na pokrok,“ aby se technologický vývoj lidstva a konkurence na svobodném inovativním trhu opět oživila a i v těch už „rozvinutých“ zemích se opět museli pustit do rozvoje, a závody v kosmu, by mohly být opět kolbištěm, které lidstvu zase přinese skutečný pokrok.

Ovšem stejně, jako je to v Číně s každým inovativním programem, chytají se ho chytit rychle rostoucí soukromé firmy včetně všelijakých start-upů. A tak podobně jako v USA, kde ve vývoji nových kosmických technologií Elon Musk a další nové výhonky soukromého kosmického průmyslu překonávají NASA, nastal podobný vývoj i na čínském vibrujícím trhu, a tak soukromý čínský kosmický průmysl už do kosmu rakety s užitečným nákladem vystřelil. Podle MIT Technology Review se prý dá čekat, že globální kosmický průmysl by do konce desetiletí mohl mít hodnotu 1 bilionu dolarů a Čína v něm bude zaujímat jedno z nejpřednějších míst.

Čínská vláda využívající metod vytváření svobodného rychlý inovativní rozvoj přinášejícího trhu ve stylu ordo-liberalismu soukromý sektor podporuje, aby se její státní podniky kosmického průmyslu CASIC a CASC nacházely v konkurenčním a inovativním prostředí.

Mohutný čínský rozvojový potenciál se tedy v poslední době opřel do kosmonautiky a předvádí, co lze od Číny čekat nejen v kosmu, ale vůbec na poli inovací a v nově se rozbíhající soutěži na světovém trhu, která by konečně už mohla skoncovat s tou stagnací, ze které mnozí obviňují Malthusiánskou kontrarevoluci proti technické revoluci, která prý postihla Západ, když i Západ bude dohnán k tomu, aby nasadil svůj potenciál a své zdroje k dosahování skutečného „vysoce kvalitního“ pokroku, který si za cíl vytknula Čína a ta sci-fi plná kosmických cest by se znovu mohla začít realizovat.

Rusko evidentně současnou situaci vnímá jako příležitost nastartovat svůj rozvoj, když se přidá k rozvojovému programu Číny, a to i v kosmickém průmyslu, v němž je samo na špičce, ale v partnerství s Čínou se rýsuje prolomení dalších hranic. USA postupují úplně stejně, jako v poslední době u všech světových rozvojových projektů tažených Čínou, jako BRI či 5G sítě. Staví se proti přirozené evoluci vedoucí nás všechny k budoucímu rozvoji a prosperitě, jen proto, že samy upadly do stagnace, a už neumí stát v čele toho rozvoje, jako tomu bývalo někdy za časů jejich dědečků.