Že nadcházející americkým prezidentem svolaný Summit za demokracii nemá být ničím jiným než budováním mocenských os a uzavřených kruhů pro geopolitický zápas je asi každému soudnému člověku zcela jasné. Už se tu o tom hojně psalo. Nicméně rozvíjí se to do absurdní komedie. (Foto: Flickr)

V poslední době v mnoha zemích Evropy probíhají určité krize důvěry v politickou reprezentaci, rozdělování společnosti na různé tábory obecně se obvykle politická scéna dost tříští. Vidíme to konec konců částečně i u sebe doma, kde to ale není tak dramatické jako leckde v Evropě. Je tu však země, která je z toho velkou výjimkou a jejíž vláda se těší značné míře důvěry obyvatelstva a i přes velice diverzifikované spektrum stran, které se v ní účastní voleb, má vládní strana dvoutřetinovou podporu obyvatelstva. Řadu záležitostí si nechává k rozhodnutí odhlasovat celonárodním referendem a i v těch referendech se ukazuje, že obyvatelstvo do značné míry stojí za vládou.

Tou zemí je Maďarsko. To také vede vysoce národních zájmů dbalou politiku a netrápí se tak moc ideologií a dělením potenciálních obchodních partnerů na „dobré“ a „zlé“. Z Maďarska se stal jeden z hlavních evropských logistických uzlů Eurasijského pevninského mostu, tj. trasy Pásu a cesty (BRI) vedoucí do Evropy. V Maďarsku se na tuto trasu napojují železnice vedoucí na Balkán. V současnosti Maďarsko na svém území nechává Čínu vybudovat v EU nejmodernější logistický uzel podle standardů technické revoluce 4.0, jak je v Číně už běžné, s internetem věcí, ve kterém bedny v regálech komunikují s paletovými vozíky a s centrálními řídicími počítači. Když na počátku epidemie Covid nastal nedostatek vakcín, ale EU svůj trh uzavřela před ruskými a čínskými vakcínami, nakupovalo Maďarsko i tyto „ideologicky nesprávné“ vakcíny, jen aby své obyvatele před nemocí ochránilo.

Ale tato možná největší podpoře svého obyvatelstva v EU se těšící a velkou většinou zvolená vláda je jedinou z Evropské unie, kterou Biden na svůj Summit za demokracii nepozval.

Je tedy jasné, že na tiskovém vládním briefingu maďarské vlády 2. listopadu média naléhala, ať to vláda nějak komentuje, a tak se k uvedenému vyjádřil ministr maďarské vlády Gergely Gulyás, kdy pointu jeho hodnocení lze shrnout jako: Maďarsko na rozdíl od Spojených států problémy s demokracií nemá.

Také vysvětloval, že účast Evropské unie na summitu bude muset být dost neformální, neboť její delegace EU zastupovat nebude moci, neboť jakákoliv zahraničně politická rozhodnutí Evropské unie musí být jednohlasně schválena reprezentanty všech zemí a díky tomu nepozvání Maďarska tedy schválena nebudou moci být vůbec. Je tedy možné, že z evropského zastoupení na summitu 8. a 9. prosince se ještě vyklubou dost trapné situace, a ta snaha krátkozraké Ameriky alespoň urazit každého, kdo dělá demokracii sice úspěšně, ale po svém, i když patří do Západních aliancí, a ne ke geopolitickým rivalům jako nepozvané soupeřící mocnosti Rusko a Čína, bude mít své nežádoucí vedlejší účinky.

Ministr Gulyás se rovněž uchýlil k porovnání maďarské a americké demokracie, kdy říkal, že Maďarsko na rozdíl od spojených států problémy s demokracií nemá.

„Kdybychom mohli pomoci a Amerika by usoudila, že je třeba nás požádat o radu, jsme k dispozici,“ posmíval se Americe ministr s dodatkem, že na rozdíl od Spojených států to v Maďarsku není tak, že by si skoro jedna třetina voličů nemyslela, že volby byly zfalšovány podvodem.

A v kritice americké ne příliš přesvědčivé demokracie se měl i o co opřít.

Podle významné studie od profesora Martina Gilense z Princeton University a profesora Benjamina I Page z Northwestern University, o které ve Spojených státech referovala média napříč mainstreamem, bylo zjištěno, že Spojené státy nejsou žádnou demokracií, nýbrž že jde o oligarchii.

Uvnitř USA vůbec se v poslední době silně ozývají hlasy, že jejich země není ničím z toho, jako co se staví a čeho se snaží být zářným příkladem pro svět, ať už jde o demokracii, nebo o republikánství, či o tržní ekonomiku, že v Americe není žádný kapitalismus, nýbrž korporativismus, nebo jak se tomu tam posměšně říká „kamarádíčkovský kapitalismus“. A pokud se v něčem takovém snaží Amerika mistrovat svět, ohrnují nad tím nos i sami Američané, ať už jde o obyčejné lidi nebo o špičkové experty na dané problematiky.

Takovou třešničkou na dortu mezi kritiky ozývajícími se z nitra Ameriky je americký miliardář Ray Dalio. Ten se vysoce ve věcech, na kterých opravdu záleží, angažuje. Nicméně jeho kritici jako Mitt Romney mu přitom zlořečí, jak se hrabe ve kdejaké nepatřičnost ve Spojených státech, je ale záměrně slepý k porušování lidských práv v Číně, a jestli za tím není něco temného. Dalio se ale soustřeďuje na věci podstatné a příliš nemá chuť zabývat se mediální propagandou, a tak právě napsal knihu popisující průběh současného úpadku Ameriky, v níž zjišťuje, že ve Spojených státech je riziko propuknutí občanské války v tomto desetiletí „nebezpečně vysoké“, neboť „míra polarizace je v zemi značná“.

V tomto svém novém díle, v němž vědecky rozebírá vývoj v Americe „Principy potýkání se s měnícím se světovým řádem: Proč jsou národy úspěšné a pak se zhroutí,“ poukázal na šest fází cyklu vnitřního řádu a rozvratu, na základě čehož v USA odhaduje 30% šanci na občanskou válku.

„Např. když proběhne spočítání výsledků voleb a poražení to rozhodnutí respektují, je jasné, že platí respektování řádu. Když se o moc rvou a uchvacují ji, je to jasný signál vysokého rizika revoluční změny s veškerým v ní přítomným rozvratem řádu,“ píše s dodatkem, že „u nás už velké množství lidí včetně nejvýše postavených činitelů otevřeně pochybuje o platnosti nedávných voleb a vyjadřuje ochotu bojovat za své přesvědčení.“

Mezi pochybovače patří řada vrcholných politiků republikánské strany, vůdců businessu, a myslí si to i poměrně nemalá část příznivců Demokratické strany, která v těchto volbách zvítězila. Ať byla situace s regulérností voleb jakákoliv, tato situace svědčí o přímo plošné nedůvěře Američanů ve funkčnost jejich současného demokratického systému.

Dalio rovněž poukazuje na různé studie dokládající, že Američané jsou v současnosti v emocionálně nabitém rozkolu mezi příznivci politických stran, jak to uvádí i RT. V jednom nedávném průzkumu zmiňovaném Daliem si 15% Republikánů a 20% Demokratů myslí, že zemi by se vedlo lépe, kdyby ta druhá strana konečně „už zhynula“.

A nyní to vypadá, že svým Summitem za demokracii chtějí kolaps své demokracie exportovat do světa.

Zdroj: cri.cn