V poslední době se neustále objevovaly nové a nové hrozby, jaké Čína představuje, když je člověk ale kriticky probral, tak obvykle musel dospět k závěru, že je to čert malovaný na zdi, kdy to často takových podob čertíka na zdi nabývalo, např., třeba, když řízeně padal raketový nosič pro čínskou stálou kosmickou stanici, aby standardně shořel v atmosféře nad oceánem, jak je to běžné, tak kolem toho byla mediální kampaň, jako by nás měl čekat scénář filmu Deep Impact, kdy tvůrci těch povídaček navíc jasně projevovali, že v tématu, o kterém píší, jim chybí základní gramotnost. (Foto: Flickr)

Nebo tvrzení, že se chystá počínštění Afriky s vystěhováním 300 milionů Číňanů na Černý kontinent v příštích 30 letech. Spočítáme-li si to, muselo by se tam stěhovat 10 milionů produktivních Číňanů ročně a budovat tam pro ně města a továrny, aby se to vyplatilo. To by se ale asi Čína samotná začala hroutit kvůli nedostatku investic pro domácí rozvoj, a hlavně země, která se potýká s demografickými problémy nedostatečného růstu populace, jako Čína, by tím v podstatě spáchala populační sebevraždu.

Teď se ale najednou vyjádřili o hrozbě, kterou pro ně Čína opravdu představuje. Před pár dny šéf amerického kosmického velitelství US Space Command řekl, že „Číňané“ jsou vrcholnou „hrozbou v tempu,“ jaké USA čelí, a to jak na Zemi, tak ve vesmíru. Asi bychom měli doplnit, že tím myslel hrozbou „v tempu“ rozvoje, kterému stagnující USA nestačí. „Naší hrozbou v tempu jsou Číňané, takže teď hledíme na to, jak narůstají jejich kosmické kapacity,“ řekl v Tokiu během návštěvy amerických sil v Japonsku tento generál Armády James Dickinson a nejspíš má vlastně pravdu.

Kosmické velitelství je jinou vojenskou složkou než známější Kosmické síly – Space Force. Toto velitelství má integrovat součinnost všemožných složek ozbrojených sil při operacích budoucích kosmických válek. „Kosmické síly odpovídají za organizaci a vybavení sil v kosmu. My jsme ale o boji ve válce,“ říkal Dickinson, když vysvětloval rozdíly mezi oběma organizacemi.

Ten výstižný výraz však nevymyslel uvedený generál, byl to totiž Pentagon, kdo nedávno Čínu identifikoval jako tu nejvrcholnější „hrozbu v tempu,“ jaké ozbrojené síly USA čelí, a generál ho jen už jako standardizovaný termín použil.

Pro Pentagon se totiž teď nepatřičně vysoké tempo rozvoje Číny stalo hlavním zdrojem ospravedlnění, kvůli němuž např. na rok 2022 potřebují vojenský rozpočet 753 miliard $, tj. zatím v historii nejvyšší, kdo kdy na „obranu“ utratil, jinak ale prý nebudou schopni konfrontace s Čínou. A konkurence s Čínou a s Ruskem v kosmu se prý bez amerického kosmického velitelství a bez Kosmických sil neobejde, kdy tempo čínského kosmického programu dělá Pentagonu zvláště velké starosti.

Čína jako priorita ale není jen záležitostí Pentagonu, tak to vidí celá Bidenova administrativa a podle všeho i většina Kongresu. Biden ve svém prvním projevu ke Kongresu řekl, že USA soutěží s Pekingem o to, kdo si vybojuje 21. století a tento boj proti přílišnému tempu čínského rozvoje označil za ideologickou bitvu mezi „autokracií“ a „demokracií.“

To je z ideologického hlediska poněkud zvláštní. K základním kamenům ideologické doktríny „svobodného světa“ patří princip, že společnost, která je svobodnější, se díky tomu rozvíjí rychleji a společnost s nedostatečnou svobodou upadne do stagnace, přičemž to asi nebude jen ideologický konstrukt, protože lidská historie je toho dokladem. Podivné ale je, že „autokracie“ v tempu rozvoje, které je v podstatě „ovocem“ vyrůstajícím ze svobody, předstihla svobodnou a osvícenou „demokracii,“ která tomu tempu rozvoje nestačí, ač má náskok. Z čehož by mělo vyplývat, že v údajné autokracii je prostředí hmatatelných svobod, z nichž vyrůstá skutečné ovoce růstu a prosperity, volnější, než ve stagnujících „demokratických zemích svobody“.

Že na tom něco bude, naznačuje řada pozorovatelů srovnávající ekonomické svobody ve „svobodném“ světě s čínskou „autokracií,“ když poukazují, že celý proces třeba stavby mrakodrapu od nápadu ho vybudovat po předání klíčů jeho provozovateli trvá v Číně daleko kratší dobu, než jen pouhé povolovací řízení ve „svobodné zemi.“ Ale Čína, ač v kosmických technologiích v poslední době dosáhla neskutečných pokroků, jak vidíme na vozítku na Marsu Zhurong, na dovezených měsíčních kamenech a na budování stálé kosmické stanice, tak tempo svého „příliš“ rychlého rozvoje staví na „přízemnějších“ základech, na nichž je možné stát, když saháte ke hvězdám.

Třeba na propojení světa dopravními infrastrukturami, které umožní celé komunitě lidstva sdílenou budoucnost s „vysokým tempem“ rozvoje. Takže se díky těmto iniciativám za rychlé tempo rozvoje už celosvětově za účasti mnoha po rozvoji a prosperitě prahnoucích národů rozvíjí Iniciativa Pásu a cesty (BRI). A aby ten rozvoj dosáhl skutečně pořádného tempa, s jakým je možné v soutěži o 21. století uspět, je třeba, aby vlaky lidstvo propojující, měly dobré tempo pohybu. Čína proto svoji „hrozbu“ nepatřičně vysokého tempa stupňuje např. takovýmito nepatřičně vysokými tempy se pohybujícími vlaky.

Stavba zkušební železnice pro maglevy pohybující se rychlostí 1 000 km/h začala 25. května 2021 v Datongu v severočínské provincii Shanxi. Projekt železnice vysokorychlostního maglevu využívá supravodivé technologie, aby vlak nadzdvihl nad povrch a odstranil tak tření. Při tak extrémních rychlostech je problémem ale i odpor vzduchu, a tak trasa vede železničním vakuovým potrubím s ohromným podtlakem. Vědecké médium stdaily.com o tom v úterý psalo, přičemž vychvalovalo, že maglev v trubce bude daleko rychlejší, pohodlnější, bezpečnější, levněji ovladatelný, kdy se bude pohybovat rychlostí kulky 300 m/s, takže vidíte, že půjde opravdu o „hrozbu v tempu“ pro USA. Té přepravě se má přezdívat „létání těsně u země.“

Dosavadní rychlovlaky se zatím „plouží“ rychlostí maximálně 350 km/h, ale tato nová „hrozba v tempu“ na magnetickém závěsu ve vakuové trubici má dominanci USA nad 21. stoletím ohrožovat rychlosti nejspíš přes 1 000 km/h s výhledem, že v nedaleké budoucnosti by to mohlo být 3 či 4 tisíce km/h.

Zatím ale z výrobní linky sjel teprve méně dokonalý prototyp maglevu super-kulka zobrazený výše, pro rychlosti skromných 620 km/h.

A tak vidíte, že „Číňané“ jsou opravdu tou vrcholnou „hrozbou v tempu,“ jaké USA čelí.

Zdroj: cri.cn