Čínské kosmické ambice se donedávna vyznačovaly určitou pragmatickou skromností. (Foto: Xinhua)

Vypracovávala hlavně technologie a osvojovala si dovednosti, potřebné pro veškeré kosmické činnosti v klidu beze spěchu, aby přílišným tempem vývoje nezvyšovala náklady nad potřebnou mez, aniž by se honila za nějakými průlomy, spíše aby získala dobrou rutinu v tom, co zvládají v USA a v Rusku.

A hlavně také, aby vše, co dělají, přinášelo hmatatelný prospěch. Budovaly se tedy hlavně sítě průzkumných, meteorologických, komunikačních a navigačních satelitů.

Když vše dobře zvládla, náhle přeřadila na vyšší rychlost, což se ukázalo hlavně v čínském lunárním programu. Náhle začala na Měsíci provádět to, co za nesmírných nákladů zvládly kosmické supervelmoci na přelomu 60. a 70. let minulého století, ovšem na dnešní úrovni a s ekonomickou úsporností, jaká se na současnou vyspělou kosmickou technologii sluší. A navíc do velké míry zkoumala věci, které tehdejším výzkumníkům ušly, jako odvrácenou stranu Měsíce nebo jeho polární oblasti, kdy obojí přináší hojnost nových překvapivých poznatků.

Přitom s nesmírnou rychlostí a lehkostí zvládla spoustu věcí. Pozoruhodná byla zejména poslední mise s návratem hornin, kdy nepostupovala tak, že by prováděla soustavu misí, v nichž by jednu po druhé zkoušela fázi za fází, ale rovnou vyzkoušela všechno najednou, kdy vysadila modul s roverem i s návratovým modulem, který se automaticky přidokoval na oběžné dráze k mateřské lodi a vyrazil zpět s přistáním na Zemi. Vše vjednom a vše dohromady se hned napoprvé povedlo.

Teď dokonce hned zvládla kompletní soustavu všech úkonů složité kombinované mise na Mars bez zkoušení po částech, kdy zaparkovala při složitých manévrech orbitální průzkumnou stanici, vysadila z ní přistávací modul a vyjela na povrch s průzkumným vozítkem.

Ale už pro tuto dekádu má řadu dalších ambicí ve vzdálenějším kosmu. Asi roku 2025 chystá misi na asteroid blízko Země s návratem vzorků a orbitální sondu do hlavního pásu komet. První návrat vzorků z Marsu by mohl být někdy kolem roku 2030, slibuje mluvčí čínské obdoby NASA tj. CNSA Xu Hongliang. Zatím všechny mise k asteroidům a kometám, co kdy byly, přinesly převratné poznatky o vzniku

Sluneční soustavy a formování samotné Země se značným dopadem na základy geologických věd.

Chystá se urychleně prozkoumat Jupiter s jeho měsíci. Ten je relativně mezi vzdálenými planetami málo prozkoumaný, ač je z vnějšího pásu planet nejblíže, tak vzdálenější Saturn a Uran jsou známy lépe a u Jupitera se dá čekat hodně objevů. Ale má velice silné magnetické pole, což pozemské průzkumníky odstrašuje, ne však Číňany.

Už teď pracuje trojice taikonautů na palubě stálé orbitální stanice Země, aby ji zprovoznili, a úplné dokončení se čeká příští rok. Tam bude probíhat dlouhodobý pobyt kosmonautů se spoustou výzkumů a experimentů.

Ve 14. čínské pětiletce je už podle mluvčího CNSA pana Xu zakotveno, že v jejím průběhu – 2021-25 – dojde k důkladnému průzkumu měsíčních pólů s dalšími návraty lunárních vzorků, když ty první přivezla mise Chang’e-5, kdy v této pětiletce se vrátí sondy až po Chang’e-8.

Průzkum polárních oblastí Měsíce je extrémně zajímavý a mohl by být významný pro další dobývání kosmu. Regolit polárních oblastí, zvláště v zastíněných kráterech je nasycený spoustou látek přinesených slunečním větrem včetně vody. Budoucí lidské pobytové mise by zde tedy mohly mít dostatečné místní zdroje vody a kyslíku pro svoji činnost a možná i pěstování potravin. Časem by se prý mohlo vyplatit vyrábět kyslík a vodík pro pohon raket do vzdálenějšího kosmu, které by se natankovaly u Měsíce, neboť vynést palivo a okysličovadlo od Měsíce s jeho malou gravitací by mohlo být levnější než to vynášet ze Země. A je tam spousta i jiných zajímavých látek třeba helium 4, které by možná v budoucnu stálo za to vozit na Zem jako palivo pro fúzní jaderné elektrárny.

Skutečnost, že na orbitě Marsu zaparkovala orbitální sonda Tianwen-1 a vysadila jako druhá po USA průzkumný marso-chod, kdy obrázky Rudé planety z něj už dělají titulky po celém světě, je dobře známá.

Tato mise má hluboce pochopit nejen současné prostředí Marsu, ale i jeho dávný geologický vývoj zejména v časech, kdy byl světem podobným Zemi s hustou atmosférou a tekoucí vodou včetně moří a řek, kdy tam snad mohl vzniknout i život. A pokud snad vznikl, není úplně vyloučeno, že se někde pod povrchem, kde je i voda, neuchoval.

Podpovrchová geologická struktura planety je též velice zajímavá a zatím nedostatečně prozkoumaná, a tak to tato mise zkusí napravit. Rover si veze radar, který vidí do hloubky pod půdu, detektor magnetismu, který skrze magnetické pole také umí odhalovat charakter podpovrchových struktur, detektor chemického složení, což je složitá soustava přístrojů včetně laserů, které složení hornin, ale i atmosféry umí odhalovat pomocí laserové spektroskopie, klimatická stanice, která bude monitorovat teploty, tlaky rychlosti a směry větru a i ozývající se zvuky, multispektrální kameru vidící v takové škále barev, že přečte na dálku složení hornin a topografickou kameru, která měří všechny vzdálenosti a tvary a vše, co vidí, zakreslí do mapy.

Na vývoji některých přístrojů této mise se podílely některé cizí kosmické agentury a během průzkumné činnosti bude čínská CNSA úzce spolupracovat s NASA a s ESA, aby si nepřekážela při činnosti na orbitě s jejich sondami a naopak, aby se při práci doplňovaly.

Při vývoji zařízení pro tuto misi, v následném testování a provozu i při vyhodnocování dat CNSA úzce kooperovala a kooperuje s řadou dalších kosmických agentur včetně evropské, francouzské, argentinské a rakouské a s vyhodnocování dat zvláště Číně pomáhají organizace s Francie, Rakouska a z Ruska.

Naštěstí spolupráce na kosmickém výzkumu na mezinárodní úrovni není zatížena snahami o izolaci a vylučování a kosmické agentury i všechny výzkumné instituce si rády mění a doplňují data, aby se společně dopídily k novým poznatkům a poskládaly z nich ode všech dohromady celkový obraz kosmických těles. Sice tu od jestřábů určité snahy o izolaci Číny na straně USA byly, ale tvrdě narazily na americké výzkumníky, kteří si nechtějí nechat tuto všestranně přínosnou spolupráci hatit. Čína sama prosazuje při kosmické průzkumu maximální otevřenost, jak při výměně poznatků a poskytování poznatků všem výzkumným institucím světa, tak při dohadování programů spolupráce, neboť jde nepochybně o sdílený růst znalostí lidstva s důsledky pro sdílenou prosperitu celého lidstva.

Zdroj: cri.cn